SpaceForest
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
Losangeleský startup Fortastra, který vyvíjí manévrovatelné kosmické zařízení určené k zajištění bezpečnosti na oběžné dráze, získal 30 milionů dolarů v rámci investičního kola série A, které oznámil 8. října.
Společnost Blue Origin oznámila plány na vybudování nového výrobního komplexu v centrální části Texasu. Její zakladatel zároveň uvedl, že firmu může od vstupu na burzu dělit už jen několik let.
Akvizice nízkofrekvenčního rádiového spektra společností SpaceX, která má zlepšit pokrytí službou Starlink Mobile uvnitř budov, by podle analytiků mohla signalizovat zájem firmy získat další frekvence a konkurovat zavedeným gigantům v oblasti pozemních mobilních sítí.
Společnost zabývající se sledováním objektů pod hladinou moře a startup AnySignal zaměřený na kosmickou komunikaci spojily síly s cílem vybudovat nové komunikační propojení mezi podmořskými systémy a družicovými sítěmi. Jejich cílem je usnadnit přenos dat z oceánských hlubin k operátorům kdekoli na světě.
NASA zveřejnila konečnou výzvu k předkládání nabídek pro další fázi svého programu zaměřeného na vývoj komerčních vesmírných stanic. Tím společnostem poskytla určitou úlevu v jedné z klíčových otázek.
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Články
Vozítko Curiosity už mělo na Marsu několik nepříjemných problémů – věnovali jsme se jim třeba v tomto starším článku. V minulých dnech si tunový rover vybral další z komplikací, ale nyní se konečně zdá, že by se měl vrátit zpátky do práce. Právě rozboru aktuálních potíží se bude věnovat náš dnešní článek. Řeč ale nebude jen o samotných problémech. Na zoubek se podíváme i aktuálnímu stavu kol, na kterých už jsou vidět známky opotřebení.
O tom, že bude pondělí k fanouškům kosmonautiky velmi přívětivé se asi moc nedalo spekulovat – v rozmezí pouhých pár hodin měly odstartovat dvě rakety – Sojuz a Falcon (více v našem článku). Jenže celé se to nějak zvrtlo. Sojuz s Progressem ještě odstartoval dobře (ačkoliv živý přenos trpěl značnými nedostatky), ale raketa Falcon se rozhodla, že tentokrát prostě do vzduchu nepůjde i kdyby se pozemní týmy rozkrájely. Právě o problémech s přípravami startu vylepšeného Falconu pojednává náš dnešní článek.
Na Zemi byl nevlídný únor. Toho dne v Houstonu rtuť oscilovala okolo mizerných jedenácti stupňů celsia, umocněných občasnou studenou sprškou, což obyvatelé tohoto jindy horkého koutu USA nenesli právě nejlépe. Předpovědi dokonce naznačovaly pro nejbližší období propad pod bod mrazu, za tři dny přijde nejstudenější den celého roku 1971. Ale tam, kde právě stál on, žádná předpověď neplatila. Žádná oblačnost, žádný vítr, žádné přeháňky. Nikdy. A tak tomu bylo už po miliardy let. Půda, na níž právě spočinula jeho noha, nebyla z našeho světa. Zrakem pomalu přejel po panoramatu, které jakoby namaloval surrealistický malíř. Tak málo barev- a přece tolik odstínů. Oslňující běloba osvětlených míst a téměř úplná čerň s názvuky šedivé ve stínu. A nad tím vším se jako nějaký úžasný drahokam vznášela modrobílá koule- jeho domov, nádhera uprostřed pusté černi oblohy. Náhle se v něm vzedmula vlna emocí. Málokdo by v něm v ten okamžik viděl toho známého Ledového kapitána. Koutky úst se mu neznatelně zachvěly a oči se zaplnily slzami. V šestinové gravitaci slané kapky pomalu putovaly dolů pětidenním
Kosmonautika umí být ke svým fanouškům opravdu štědrá. O tom se můžeme přesvědčit právě dnes, kdy se můžeme těšit na dva mimořádně zajímavé starty raket. Ať už půjde o vypuštění ruské zásobovací lodi Progress-M 21M pro ISS, nebo o komunikační satelit SES-8, který bude startovat na vylepšené raketě Falcon 9 v1.1, tak ani v jednom případě nemůžeme říct, že půjde o běžnou rutinu. Právě naopak – v mnoha ohledech na nás čekají atraktivní premiéry.
I poslední listopadová neděle bude vyhrazena kosmotýdeníku, tedy souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za poslední týden událo v kosmonautice. Dnes se budeme věnovat misi Swarm, určené pro studium magnetického pole země, navážeme zprávou o problémech a řešeních, které aktuálně provází SpaceX a jejich raketu Falcon 9. Kosmotýdeník dnes uzavřeme vizuální vzpomínkou na start amerického MAVENu, který úspěšně míří k Marsu.
Už jsme si zvykli na pravidelné střídání posádek na Mezinárodní vesmírné stanici. Astronauti stráví na oběžné dráze půl roku a pak se zase vrátí zpátky na Zemi. Ovšem pokud chce lidstvo jednou letět k Marsu, bude potřeba znát vlivy, které na člověka působí po delší dobu. Za půl roku totiž k Marsu a zpátky ani při nejlepší vůli nedoletíme. Pokud to lehce přeženeme, bylo by to stejné jako jít se se zadrženým dechem potápět na hodinu když víme, že pod hladinou vydržíme dvě minuty. USA a Rusko se tedy před několika měsíci dohodly na tom, že vyšlou na ISS speciální dvoučlennou posádku, která na stanici stráví jeden celý rok.
Žádná kosmická sonda se neobejde bez elektrické energie. Bez ní nefungují vědecké přístroje, řídící počítače ani komunikace se Zemí. V menších vzdálenostech od Slunce tento problém vyřeší solární panely. Ovšem čím více se od naší hvězdy vzdalujeme, tím pochopitelně dopadá na naše panely méně fotonů. Abychom udrželi požadovanou produkci elektřiny, musíme zvětšovat plochu fotovoltaických ploch. Ovšem to s sebou nese řadu komplikací. Vhodnější je proto použít jiné zdroje elektrické energie – sondy jako Cassini, New Horizons, nebo Curiosity sází na radioizotopový termoeletrický generátor. Za několik let jsme se měli dočkat jeho nástupce, ovšem NASA nyní celý projekt ukončila.
Pokud jste si oblíbili náš nepravidelný seriál Cesty za kosmonautikou, je tu pro Vás připravený další díl,který by Vám v ideálním případě měl dát tip na nějaký zajímavý výlet, který má přímou spojitost s kosmonautikou. Dnešní článek bude balancovat na hraně tématu, kterému se věnujeme. Na své si přijdou i fanoušci vojenství – čekají nás nacistické bunkry, které za druhé světové války vyrostly ve Francii. Říká se, že budoucnost nikdy nemůže pochopit ten, kdo nepozná minulost. Proto se dnes zaměříme na absolutní provopočátky, kdy lidé začali pracovat technologiích, na jejichž základě vyrostla celá kosmonautika.
Rudá planeta je pro lidstvo mimořádně atraktivní. Svou roli hraje podobnost Marsu se Zemí, ale i to, že by právě Mars měl být po Měsíci druhým tělesem Sluneční soustavy, na kterém přistanou lidé. Po oběžné dráze Marsu krouží několik družic, které fotí jeho povrch a provádí dálková měření, po rudém povrchu se prohání dvě vozítka, z nichž jedno dokonce umí vrtat do kamenů. Zdálo by se, že máme o Marsu dokonalý přehled. Ale co atmosféra? Ta slabá slupka, která je mnohonásobně slabší než ta pozemská. O ní toho víme velmi málo. To se ale brzy může změnit. Američané vypustili 18.listopadu sondu MAVEN, která má z oběžné dráhy zkoumat Mars se zaměřením na jeho atmosféru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo!
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship.
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.