MDA Space
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost MDA Space kupuje výrobce malých družic Blue Canyon Technologies (BCT) za 620 milionů dolarů. Kanadské společnosti to poskytne lepší přístup na trh s vládními zakázkami.
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Náš eshop
Články

Zažíváme začátek roku, jaký tu už dlouho nebyl. Většinou se kosmonautické vody v lednu jen líně převalovaly a člověk aby zajímavou zprávu hledal s lupou v ruce. Ale letos? Pomyslná stavidla událostí se otevřela a na fanoušky kosmonautiky se valí dravá řeka – vždyť jen v uplynulém týdnu proběhly tři úspěšné starty raket. Všechny tři si rozebereme v dnešním Kosmotýdeníku. Začneme v Indii a zmíníme se i o dvou v současné době nejaktivnějších soukromých firmách – SpaceX a Orbital Sciences Corporation. Také jejich rakety totiž ozvláštnily vstup do nového roku.

Od vypuštění prvního modulu ISS, ruské Zarji už uplynulo 15 let. Přesto ISS zatím do starého železa nemíří. Mezinárodní smlouvy ji zajišťují existenci až do roku 2020. Od 8. ledna je ale situace ještě lepší. Stanice by měla fungovat do roku 2024. Alespoň to NASA oficiálně přislíbil Bílý dům. Pokud se tedy na ISS nestane žádná mimořádná nehoda, nebo pokud po nástupu nového prezidenta nedojde k výraznému překopání kosmického programu, bude ISS nad našimi hlavami kroužit ještě deset let. Co to pro stanici znamená? To z různých pohledů rozebere náš dnešní článek.

Americký miniraketoplán Dream Chaser, který je spolu s loděmi DragonRider od SpaceX a CST-100 od Boeingu ve hře o lukrativní kontrakt na dopravu amerických astronautů na oběžnou dráhu je v tomto souboji outsiderem. Již delší dobu se mluví o tom, že pokud dojde k redukci kandidátů (což je velmi pravděpodobné), tak to „odnese“ právě okřídlená kosmická loď z dílny společnosti Seirra Nevada Corporation. Nyní se ale zdá, že by si celý program mohl zachránit krk spoluprací s Evropou. O co by šlo a je vůbec taková spolupráce možná? Můžeme se těšit, že budou evropští astronauti létat do vesmíru na americké lodi, nebo to bude celé trochu jinak? Na to se zaměříme v našem dnešním článku.

Kosmická loď Cygnus měla ke své první ostré cestě na ISS vyrazit už před Vánoci. Teď se nám blíží polovina ledna a jak Cygnus, tak i nosná raketa Antares jsou stále na pevné zemi. Mohou za to hned tři neobvyklé situace, které postupně znemožnily start a vynutily si odklad na pozdější termín. Většinou se starty raket odkládají kvůli technickým problémům na nosiči, nebo kosmické lodi. Ale u Cygnusu to bylo jinak. Americká loď pokaždé doplácela na vnější problémy. Náš dnešní článek se věnuje shrnutí všech neobvyklých příčin, které způsobily, že posádka na ISS si na nové zásoby bude muset chvíli počkat.

Když satelity dosáhnou konce jejich pracovního života, mohou představovat hrozbu pro jiné kosmické lodi a další lidské výtvory, protože i nadále obíhají ve stavu nečinnosti po mnoho desetiletí na zemské orbitě. Ale teď se blíží první kosmické testování nového způsobu deorbitace, čili opuštění oběžné dráhy nebo přesněji sestupu z oběžné dráhy pro nefunkční vysloužilé satelity bezpečným způsobem.

Stu Roosa byl dokonale soustředěný. Věděl, že v sázce je více, než jen jeho reputace pilota „Kitty Hawk“- velitelské sekce Apolla-14. Jako nováček byl postaven před mnoho nelehkých úkolů a jeden z nich má právě před sebou. Musí otočit Apollo přídí k S-IVB, vyhořelému třetímu stupni ohromného Saturnu, který je dostal na dráhu k Měsíci. Potom se musí spojit s lunárním modulem, pojmenovaným „Antares“, který zatím odpočívá v útrobách S-IVB jako v garáži, a pomalu jej vytáhnout ven. Teď měl Stu obě ruce na pákách ovládání polohy a směru pohybu Apolla. Obrat už měl za sebou, teď jen lehce pošťouchnout velitelský modul k S-IVB, o záchyt a spojení se postará automatika. Levou rukou lehce stlačil páčku ve tvaru „T“. Apollo se poslušně vydalo ke svému cíli. Roosa sledoval přibližující se stykovací uzel pomocí malého zaměřovače v okénku Kitty Hawku. Vše běželo hladce, během pár příštích sekund uslyší bouchání tří západek ve špici dokovací sondy, které ohlásí záchyt. Kitty Hawk jel jako po kolejích, na nováčka je to hodně slušný výkon, pomyslel si Stu. Teď!

Pojďme se teď na chvilku přesunout do hlubšího vesmíru – na orbitální dráhy kosmických teleskopů, kterými mapujeme nejen současnost, ale především minulost našeho vesmíru. Nikdy v historii jsme se kvůli omezeným pozorovacím podmínkám z hloubi naší atmosféry nemohli podívat tak jasně a detailně na jevy, které se ve vesmíru odehrávají i nyní, ale ponejvíce se udály v dobách, kdy na Zemi ještě nebyl člověk. Nebo dokonce v těch časech, kdy jedinou živou formu na povrchu planety tvořil zapáchající buněčný povlak v místech, kde pradávná moře omývala první prakontinent, a který dnes nazýváme stromatolity. Nebo dokonce v době, kdy naše sluneční soustava neexistovala a místo ní se prostorem po orbitě uvnitř naší Galaxie řítil obrovský oblak prachu a plynu, který teprve za několik stovek milionů let dostal, zřejmě díky silné explozi supernovy někde v dočasném okolí, dostatečně silný impuls, aby se začal gravitačně smršťovat a položil tak základ našeho slunečního systému.

Ani přechod na nový rok nezastaví nejdéle fungující seriál na našem blogu – tradiční Kosmotýdeník, který s železnou pravidelností každou neděli přináší shrnutí zajímavých událostí, které nám přinesl minulý kosmonautický týden. Začneme trochu odlehčeně – oslavami nového roku, pak přejdeme na vážnější notu – finišují přípravy na vypuštění nové americké komunikační družice ze série TDRS a na samotný závěr ještě přituhne – podíváme se totiž na vánici, která bičuje Spojené státy a která způsobila odklad startu lodi Cygnus.

Pohled na Zemi z výšky je fascinující. Naše planeta nabízí tolik krásných míst, že se pohled na neustále měnící se scenérii neomrzí ani astronautům, kteří na ISS pobývají několik měsíců. Právě naopak. Fotografování Země patří mezi nejoblíbenější pracovní činnosti a i ve chvílích volna se astronauti rádi uvelebí v proskleném modulu Cupola a buďto jen tak klidně relaxují, ale občas vezmou foťák a zaznamenají část působivé scenérie, která ubíhá několik set kilometrů pod nimi. Dnes se podíváme na dvacet fotek, které pořídil americký astronaut Mike Hopkins.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh

Další týden přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát budeme věnovat padákovému testu nově připravované evropské komerční nákladní kosmické lodi Nyx.

To byl týden! Nové plány NASA na stavbu základny na Měsíci, hned na to exploze rakety New Glenn, která je pro ty plány důležitá, návrat

Týden zkrášlený startem dvanácté integrované testovací mise Super Heavy Starship byl na kosmonautické události docela štědrý. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat výběru Českem vedené

Dění v kosmonautice bylo i v tomto týdnu vydatné! Krom příprav na dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship, se děly i další věci. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na

Tento týden zazářil v kosmonautické sféře především Super Heavy B19, který provedl 14 sekund dlouhý statický zážeh. Kosmotýdeník se však v hlavním tématu bude věnovat
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek

Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev

Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené

Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především

Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům

Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na

Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.