All Points Logistics
Společnost All Points Logistics podepsala dohodu s Kennedyho vesmírným střediskem NASA o výstavbě zařízení pro zpracování užitečného zatížení na pozemku střediska.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost All Points Logistics podepsala dohodu s Kennedyho vesmírným střediskem NASA o výstavbě zařízení pro zpracování užitečného zatížení na pozemku střediska.
Společnost Boeing se snaží více sladit své družicové operace s dceřinou společností Millennium Space Systems, aby konkurovala nové generaci nízkonákladových dodavatelů, kteří mění tvar trhu s obrannými a kosmickými technologiemi.
Generální ředitel tchajwanské kosmické agentury vyzval ostatní země, aby se spojily v rámci společné komunikační konstelace, která by odpovídala rozsahu a rostoucímu strategickému významu sítí, jako je Starlink.
Při třetím letu rakety New Glenn, společnosti Blue Origin, došlo k poruše druhého stupně, jejíž náklad se nedostal na finální oběžnou dráhu, což společnosti způsobilo potíže ve snaze zvýšit počet letů.
Čína provedla testy setkávání a přiblížení prototypu nákladní kosmické lodi Qingzhou a družice, což je krok směrem k nízkonákladové orbitální infrastruktuře.
Indický startup TakeMe2Space, který v lednu oznámil počáteční kolo investic ve výši 5 milionů dolarů, se snaží získat 55 milionů dolarů na vybudování orbitálního datového centra o výkonu 50 kilowattů.
Společnost NorthStar Earth and Space plánuje získat finanční prostředky na rozšíření sítě vesmírných senzorů, které využívá v oblasti situačního povědomí o vesmíru (SSA), a to fúzí se společností Viking Acquisition Corp.
Náš eshop
Články
O tom, že bude pondělí k fanouškům kosmonautiky velmi přívětivé se asi moc nedalo spekulovat – v rozmezí pouhých pár hodin měly odstartovat dvě rakety – Sojuz a Falcon (více v našem článku). Jenže celé se to nějak zvrtlo. Sojuz s Progressem ještě odstartoval dobře (ačkoliv živý přenos trpěl značnými nedostatky), ale raketa Falcon se rozhodla, že tentokrát prostě do vzduchu nepůjde i kdyby se pozemní týmy rozkrájely. Právě o problémech s přípravami startu vylepšeného Falconu pojednává náš dnešní článek.
Na Zemi byl nevlídný únor. Toho dne v Houstonu rtuť oscilovala okolo mizerných jedenácti stupňů celsia, umocněných občasnou studenou sprškou, což obyvatelé tohoto jindy horkého koutu USA nenesli právě nejlépe. Předpovědi dokonce naznačovaly pro nejbližší období propad pod bod mrazu, za tři dny přijde nejstudenější den celého roku 1971. Ale tam, kde právě stál on, žádná předpověď neplatila. Žádná oblačnost, žádný vítr, žádné přeháňky. Nikdy. A tak tomu bylo už po miliardy let. Půda, na níž právě spočinula jeho noha, nebyla z našeho světa. Zrakem pomalu přejel po panoramatu, které jakoby namaloval surrealistický malíř. Tak málo barev- a přece tolik odstínů. Oslňující běloba osvětlených míst a téměř úplná čerň s názvuky šedivé ve stínu. A nad tím vším se jako nějaký úžasný drahokam vznášela modrobílá koule- jeho domov, nádhera uprostřed pusté černi oblohy. Náhle se v něm vzedmula vlna emocí. Málokdo by v něm v ten okamžik viděl toho známého Ledového kapitána. Koutky úst se mu neznatelně zachvěly a oči se zaplnily slzami. V šestinové gravitaci slané kapky pomalu putovaly dolů pětidenním
Kosmonautika umí být ke svým fanouškům opravdu štědrá. O tom se můžeme přesvědčit právě dnes, kdy se můžeme těšit na dva mimořádně zajímavé starty raket. Ať už půjde o vypuštění ruské zásobovací lodi Progress-M 21M pro ISS, nebo o komunikační satelit SES-8, který bude startovat na vylepšené raketě Falcon 9 v1.1, tak ani v jednom případě nemůžeme říct, že půjde o běžnou rutinu. Právě naopak – v mnoha ohledech na nás čekají atraktivní premiéry.
I poslední listopadová neděle bude vyhrazena kosmotýdeníku, tedy souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za poslední týden událo v kosmonautice. Dnes se budeme věnovat misi Swarm, určené pro studium magnetického pole země, navážeme zprávou o problémech a řešeních, které aktuálně provází SpaceX a jejich raketu Falcon 9. Kosmotýdeník dnes uzavřeme vizuální vzpomínkou na start amerického MAVENu, který úspěšně míří k Marsu.
Už jsme si zvykli na pravidelné střídání posádek na Mezinárodní vesmírné stanici. Astronauti stráví na oběžné dráze půl roku a pak se zase vrátí zpátky na Zemi. Ovšem pokud chce lidstvo jednou letět k Marsu, bude potřeba znát vlivy, které na člověka působí po delší dobu. Za půl roku totiž k Marsu a zpátky ani při nejlepší vůli nedoletíme. Pokud to lehce přeženeme, bylo by to stejné jako jít se se zadrženým dechem potápět na hodinu když víme, že pod hladinou vydržíme dvě minuty. USA a Rusko se tedy před několika měsíci dohodly na tom, že vyšlou na ISS speciální dvoučlennou posádku, která na stanici stráví jeden celý rok.
Žádná kosmická sonda se neobejde bez elektrické energie. Bez ní nefungují vědecké přístroje, řídící počítače ani komunikace se Zemí. V menších vzdálenostech od Slunce tento problém vyřeší solární panely. Ovšem čím více se od naší hvězdy vzdalujeme, tím pochopitelně dopadá na naše panely méně fotonů. Abychom udrželi požadovanou produkci elektřiny, musíme zvětšovat plochu fotovoltaických ploch. Ovšem to s sebou nese řadu komplikací. Vhodnější je proto použít jiné zdroje elektrické energie – sondy jako Cassini, New Horizons, nebo Curiosity sází na radioizotopový termoeletrický generátor. Za několik let jsme se měli dočkat jeho nástupce, ovšem NASA nyní celý projekt ukončila.
Pokud jste si oblíbili náš nepravidelný seriál Cesty za kosmonautikou, je tu pro Vás připravený další díl,který by Vám v ideálním případě měl dát tip na nějaký zajímavý výlet, který má přímou spojitost s kosmonautikou. Dnešní článek bude balancovat na hraně tématu, kterému se věnujeme. Na své si přijdou i fanoušci vojenství – čekají nás nacistické bunkry, které za druhé světové války vyrostly ve Francii. Říká se, že budoucnost nikdy nemůže pochopit ten, kdo nepozná minulost. Proto se dnes zaměříme na absolutní provopočátky, kdy lidé začali pracovat technologiích, na jejichž základě vyrostla celá kosmonautika.
Rudá planeta je pro lidstvo mimořádně atraktivní. Svou roli hraje podobnost Marsu se Zemí, ale i to, že by právě Mars měl být po Měsíci druhým tělesem Sluneční soustavy, na kterém přistanou lidé. Po oběžné dráze Marsu krouží několik družic, které fotí jeho povrch a provádí dálková měření, po rudém povrchu se prohání dvě vozítka, z nichž jedno dokonce umí vrtat do kamenů. Zdálo by se, že máme o Marsu dokonalý přehled. Ale co atmosféra? Ta slabá slupka, která je mnohonásobně slabší než ta pozemská. O ní toho víme velmi málo. To se ale brzy může změnit. Američané vypustili 18.listopadu sondu MAVEN, která má z oběžné dráhy zkoumat Mars se zaměřením na jeho atmosféru.
Kádr kosmonautů se během první poloviny šedesátých let pomalu rozrůstal. Přibyly první ženy, k výcviku nastoupili také civilní kandidáti z konstrukční kanceláře OKB-1. Hlavně díky nim se celková úroveň technických vědomostí kosmonautického oddílu zvedla na novou úroveň. Noví kandidáti byli disciplinovaní, cílevědomí, vzdělaní. Oproti prvnímu výběru, kdy se kladl důraz na nízký věk, dokonalé zdraví a relativně malou postavu, se nyní do zvažování výběrové komise vkrádaly nové aspekty: akademické vzdělání a technické nadání. Fyzické předpoklady sice zůstaly nutností také, nicméně ustoupily mírně do pozadí. Jako příklady mohou sloužit kosmonauti z první vícemístné mise Voschod-1: Konstantin Feoktistov rozhodně nebyl žádným sportovcem a jeho zdraví bylo podlomeno ještě z válečných let, Boris Jegorov zase oplýval ne zcela orlím zrakem. Přesto startovali do vesmíru na misi, která krom jiného zaznamenala jeden zajímavý rekord: jednalo se o první let, který skončil pod vedením jiné vlády, než v okamžiku, kdy startoval. 12. října 1964, v den startu Voschodu-1, byl Nikita Chruščov povolán z dovolené na Krymu, aby se stal svědkem vlastního politického pádu. Na jeho místo nastoupil
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Pátý týden třetího bloku základního astronautského výcviku se posunul víc k pochopení Země jako systému, ze kterého startujeme a do kterého se vracíme. Program byl kombinací geologie,
Po misi Artemis II se vody kosmonautiky trochu uklidnily, ale jen zdánlivě. Tento týden hýbalo děním třeba oznámení o vynesení evropského roveru Rosalind Franklin raketou Falcon
Čtvrtý týden třetí fáze základního astronautského výcviku v EAC byl zaměřený hlavně na operační základy pilotované mise a úvod do nového bloku věnovaného astronomii, astrofyzice a vědám o Zemi.
Zakončení mise Artemis II. To byla hlavní událost, která provázela právě končící týden. V sobotu v 02:07 SELČ úspěšně přistála posádka výpravy, která obletěla Měsíc. My si
Třetí týden měl spíše udržovací a rozvojový charakter bez výrazných milníků, ale s důrazem na systematické budování dovedností v několika oblastech. Pondělí dopoledne bylo věnováno pravidelnému psychiatrickému pohovoru,
Tento týden se zapsal do dějin kosmonautiky. Odstartovala mise Artemis II, která poprvé od roku 1972 vyslala lidskou posádku mimo nízkou oběžnou dráhu Země. I Kosmotýdeníku
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na
Dnešní přednáška bude zaměřena na něžnější polovinu lidstva – na ženy a jejich roli v dobývání vesmíru. Začneme v pionýrských dobách kosmonautiky, řeč bude i o první ženě na oběžné dráze, kterou byla Valentina Těreškovová a postupně se budeme dostávat do současnosti, kde vědkyně, inženýrky a různé
Asteroidy pro nás nepředstavují jen hrozbu nebo příležitost pro pěknou podívanou na noční obloze. Asteroidy jsou také potenciální zdroj surovin a z toho vyplývajícího bohatství. Přednáška shrne, jak daleko nebo blízko jsme k využití asteroidů k získávání surovin, co nám v tom brání a jestli z nich
Budoucností lidstva je expanze do vzdálenějších částí vesmíru. To však sebou přináší řadu překážek, ať jde o energetické nároky, problémy s pohonem, radiačním prostředím, délkou letu a další. Přednášku si připravil RNDr. Vladimír Wagner, CSc. z ústavu Jaderné fyziky AV ČR, který je
Patrně již každý z vás slyšel o společnosti Blue Origin a jejím zakladateli Jeffu Bezosovi. Firma byla založena v roce 2000 a od té doby dokázala mnohé. Patrně každý z Vás zná suborbitální raketu New Sheppard, kterou firma využívá v rámci komerční kosmonautiky. Řadu let také vyvíjela
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
