sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Dnes v 19:36 našeho času by měla z floridského kosmodromu odstartovat raketa Delta IV M+ (4,2). Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývá americká navigační družice pro systém GPS. Jelikož jde o devátého zástupce z řady označované jako 2F, je kompletní název satelitu GPS-2F 9. Raketa Delta by měla dopravit náklad na oběžnou dráhu ve výšce 20 459 kilometrů, která bude skloněná vůči rovníku o 55°. Předpověď počasí je zatím příznivá – meteorologové očekávají na 90% dobré podmínky. V našem dnešním článku jste měli možnost sledovat celý start živě. Nyní jsme přehrávač s živým přenosem nahradili záznamem startu.
Dostat se na oběžnou dráhu není zrovna snadné. K dopravení cenného nákladu do vesmíru, je potřeba vyvinout obrovskou sílu, tím správným směrem. Stovky součástek nesmí zklamat. Dojde k prudkému nárůstu teploty a tlaku. Vyšlehnou spaliny a prudká chemická reakce, pohne mnoha set kilovým kolosem vzhůru. tohle vše má na svědomí raketový motor. Jedna z nejdůležitějších součástí rakety. Za dlouhou dobu, po kterou lidstvo nakukuje nad zemskou atmosféru, jich ovšem vzniklo mnoho. Proto Vám přinášíme dnešní článek, kde jsou ty nejznámější z nich seřazené vedle sebe.
Kolem Marsu momentálně krouží tři robotičtí průzkumníci z USA, jeden z Evropy a jeden z Indie. Právě poslední jmenovaná, sonda Mangalyaan, je mezi ostatními tak trochu Popelkou, protože se do povědomí internetové veřejnosti moc nedostane. Byla by ale škoda tyto fotky opomíjet, proto Vám dnes přinášíme nejnovější várku fotek právě od indické sondy MOM. Indové nezveřejňují pouze samotné fotky – vždy k nim doplní i popisek – my Vám je přeložili do češtiny, takže se jejich krásou může kochat i ten, kdo není v cizích jazycích příliš kovaný.
28. ledna 1986 seděl Story v kanceláři šéfastronauta Johna Younga a spolu s ostatními sledoval na televizní obrazovce přípravy startu mise STS-51-L. Po dvou misích, které absolvoval, se dokázal dobře vžít do pocitů těch, kteří nyní seděli v křeslech orbiteru Challenger a čekali na okamžik, kdy se vydají do nadoblačných výšin. 73 sekund po startu se v houstonské kanceláři rozhostilo ohromené ticho, přerušované pouze nevěřícným šepotem a tichými vzlyky. Story pak jako první vyslovil nahlas to, co ostatní v koutku duše věděli: že sedm kolegů, kamarádů, přátel, už není mezi živými. Po nějaké době se osazenstvo rozešlo, aby každý mohl o samotě strávit tu odpornou realitu, fakt, že program Space Shuttle si právě vyžádal sedm životů a že nic už nebude stejné, jako dříve. Věk nevinnosti raketoplánů právě skončil. Přede všemi nyní stály dlouhé měsíce, možná roky, kdy padne mnoho otázek, které budou bolet a mnoho odpovědí, které padnou drtivou vahou na každého jednotlivce v řadách NASA a kontraktorů. Story navenek držel své emoce na uzdě a teprve až když byl o samotě, začaly po jeho
„Můj dnešní den začal ranní hodinou tělocviku na přístroji ARED. Zkratka ARED znamená Advanced Resistive Exercise Machine (pokročilý odporový cvičební stroj, pozn. redakce). Na ISS už je několik let a členové posádek dlouhodobých expedic díky němu zaznamenaly obrovský rozdíl v efektivitě rezistentních cvičení majících za úkol zpomalit řídnutí kostí. Astronauti na ISS mají cvičení na AREDu zahrnuto v každodenním harmonogramu a mají také určeno, na které kritické partie se mají v každém cvičení zaměřit.
„Dnes na mě čeká opakování ruských protiopatření. Pod pojmem protiopatření máme ve světě ISS na mysli všechno to, co děláme za účelem minimalizace efektu oslabení svalů, kostí a kardiovaskulárního systému ve stavu beztíže. Co se týče rodiny protiopatření, jednoznačným vítězem trofeje o nejbizarnější kousek vybavení, je pro mě Chibis-M. S ničím takovým jsem se doposud ještě nesetkala!
Už jen samotná informace o tom, že firma SpaceX založila svůj profil na populárním serveru Flickr, který je určený pro ukládání fotografií, by byla potěšující. Stačí jen letmý pohled a hned je jasné, že se tu ukrývají velmi povedené snímky všeho, co souvisí s provozem SpaceX. Ale ještě zajímavější je, že všechny snímky na tomto profilu jsou od 18. března pod licencí Creative Commons s atributem 2.0 Generic. Tohle odborné konstatování asi málokomu něco řekne, ale znamená to, že tyto fotky jsou k dispozici všem lidem pro jakékoliv využití včetně komerčního! Jediné, co je potřeba, je uvést zdroj. SpaceX se tak přidává na stranu, kde je třeba NASA. Za tento krok patří americké firmě velký palec nahoru a nyní malá ochutnávka tří fotek ze zmíněného profilu.
Co nám přinesl právě uplynulý týden v oblasti kosmonautiky? Většinu událostí nám překryl astronomický úkaz, kterým bylo zatmění Slunce, nicméně my se na něj podíváme z kosmonautického hlediska. Následně se přesuneme na Bajkonur, kde necháme odstartovat raketu Proton a podíváme se na její náklad. Další informace nás zavede na kometu 67P a podíváme se, co nového objevila sonda Rosetta. Na konci nás čeká souhrn několika zajímavých drobností, které přinesl tento týden. Přeji vám příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Chystaná raketa Falcon Heavy, která by se měla stát nejsilnější raketou současnosti by měla poprvé startovat už letos. SpaceX samozřejmě musí věnovat značnou pozornost všem zkouškám – ty v aerodynamickém tunelu nevyjímaje. Společnost nedávno představila dvě fotografie, na kterých je vidět kovový model této rakety určený pro aerodynamické zkoušky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
