sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Články

Jak odebere OSIRIS-REx vzorky?

Americká sonda OSIRIS-REx má odstartovat v září 2016, o tři roky později dorazí k asteroidu (101955) Bennu a odebere z něj vzorky. V roce 2021 vyrazí zpět k Zemi, kam by měla za další dva roky doručit návratové pouzdro s odebraným regolitem. Klíčovým mechanismem celé sondy bude odběrové zařízení, které se skládá z robotické paže a samotného nástavce, který zajistí nabrání vzorků. Technici postavili dva identické exempláře – jeden letový a druhý určený pro zkoušky. Samotná technika odběru vzorků je zajímavá a proto se jí budeme v dnešním krátkém článku věnovat.

Nácvik přežití v panamské džungli

Vesmírné osudy 103. díl – Harrison Schmitt

Výcvik astronautů není rozhodně přímočará ani rychlá záležitost. V dnešní době jsou již požadavky na práci astronautů, stejně jako technologie a postupy, známy a pochopeny. Ovšem v polovině šedesátých let se stále ještě tak trochu “tápalo ve tmách“. Vždyť technologie a hardware se teprve rodily v továrnách kontraktorů. Na svět přicházely revoluční konstrukce, zcela nové materiály, objevná řešení, které bude třeba teprve implementovat do praxe. Pětici vědců – nováčků čekal od jara 1966 základní astronautický výcvik. Krom obligátních nácviků přežití v různých podmínkách, jízd na centrifugách a podobných radostí astronautické profese zahrnoval patnáctiměsíční výcvik i vysedávání ve školních škamnách. Tam se novopečení astronauti učili předmětům, jako nebeská mechanika, geologie, digitální výpočetní technika nebo základům funkce různých systémů nové lodi Apollo. Současně s tím však dostal každý nováček na starosti i jednu z mnoha oblastí, ve kterých bylo třeba znát názor toho, který bude daný hardware využívat v praxi. Zatímco Joe Kerwin a Curtis Michel, kteří nemuseli procházet pilotním výcvikem, už byli až po uši zabořeni ve své práci, na Garriotta, Schmitta a Gibsona přiřazení k jedné

Vzpomínky na výcvik

Vylovení po nouzovém přistání do vody

„Dnešek byl pro mě a Terryho mokrým začátkem týdne. Na první výuku dnešního rána jsme zamířili do Hydrolabu – velkého bazénu v Hvězdném městečku, kde se nacvičují především výstupy do volného kosmu. Tam jsme procvičovali procedury, které bychom museli provádět, kdybychom se Sojuzem přistáli do vody. Nacvičovali jsme bezpečné připojení v případě, že bychom po přistání museli být vyzvednuti do záchranného vrtulníku.

úvodní obrázek

Příprava na přesun modulu Leonardo

„Jak jste už nejspíš slyšeli, přílet Dragona se o pár dní zpozdil. Kdyby se jeho start uskutečnil v pondělí, touto dobou už by byl připojen k modulu Harmony a my už bychom měli otevřený poklop a začínali bychom vybalovat urgentní náklad. Start se však zpozdil o jeden den a to oddálilo přílet k ISS o dny dva… to je orbitální mechanika. Ale pozor! Flexibilita je ve vesmírném businessu velice důležitá. Pokud jste si mysleli, že jsme měli dva dny volna a čekali jsme na to, až přiletí Dragon a zaťuká nám na dveře, obávám se, že nejste dostatečně obeznámení s lidmi, kteří řídí operace na ISS – ti mají vždycky záložní plán! Start byl odložen? Voila‘, starý plán je zrušen a je okamžitě nahrazen plánem novým. Připraveni? Jedeme!

Známe termín zániku MESSENGERu

Jak jsme Vás již před pár dny informovali v tomto článku, NASA dokázala husarským kouskem o několik týdnů prodloužit životnost sondy MESSENGER, která již více než 4 roky krouží kolem první planety Sluneční soustavy. Jenže nic netrvá věčně. Sonda má prázdné nejen nádrže, ale také zásoby tlakovacího plynu. Její konec je již neodvratný a podle nejnovějších výpočtů by mělo k dopadu na povrch Merkuru rychlostí téměř 4 km/s dojít 30. dubna. MESSENGER si zároveň připíše další prvenství. Stane se prvním lidským výtvorem, který se dotkne povrchu Merkuru. Ještě předtím ale svou jedinečnou misi doplní sběrem dat z mimořádné blízkosti – poslední plánovaná oběžná dráha bude mít nejnižší bod pouze 6 kilometrů nad povrchem.

Kosmotýdeník 135. díl (13.4. – 19.4.2015)

Právě uplynulý týden byl velmi nabitý událostmi z kosmonautiky. Nutno však dodat, že většinu z nich měla na svědomí společnost SpaceX, která doslovně rozvířila vody zájmu o její start. Proto v aktuálním vydání Kosmotýdeníku nepřijdete o souhrn právě tohoto startu a všeho, co s ním souvisí. Následně se podíváme na Mars, k Plutu a na konec necháme promluvit společnost ULA o jejich plánech s jejich nově představenou raketou Vulcan. Přejeme vám příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Ceres a její severní pól

Sonda Dawn, první lidská oběžnice trpasličí planety v historii, se opět přihlásila o pozornost. V minulých týdnech sice pobývala nad neosvětlenou části Cerery a proto nemohla pořizovat žádné fotky. Postupně se ale situace mění a 10. dubna sonda pořídila sérii snímků během přibližování k severnímu pólu trpasličí planety. Sondu Dawn a Ceres v době focení dělila vzdálenost zhruba 33 000 kilometrů. Jedná se o nejpřesnější a nejdetailnější snímky této trpasličí planety v historii.

Přípravy na stavbu prvního ostrého Orionu

Možná si říkáte co to znamená „první ostrý Orion“ – vždyť tahle kosmická loď už jednou do vesmíru letěla – vloni na podzim na několikahodinovou misi EFT-1. To byla ale pouze zkouška všech systémů – především padáků a tepelného štítu. Technici měli nasbírat data, která poslouží při konstrukci příštích lodí, které už poletí do vesmíru na delší dobu a také dál. Vůbec první ostrý start Orionu má přijít v létě roku 2018 – půjde zároveň o premiérový start rakety SLS. A právě letový exemplář Orionu pro tuto misi začne vznikat už za pár měsíců.

AKTUALIZOVÁNO: Přílet Dragonu k ISS

Před pár desítkami hodin jsme sledovali start soukromé rakety Falcon 9, která na oběžnou dráhu vynesla zásobovací loď Dragon. Ta následně rozvinula své solární panely, vyklopila antény a začala pronásledovat Mezinárodní vesmírnou stanici. Dnes okolo 13. hodiny našeho času by měla italská kosmonautka Samantha Cristoforetti s pomocí staniční robotické paže zachytit Dragona, který bude následně připojený k dokovacímu uzlu amerického modulu Harmony. V našem dnešním krátkém článku máte možnost celou několikahodinovou operaci sledovat živě.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.