Dawn Aerospace
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Společnost Starfish Space, která se zabývá servisem družic, je připravena vypustit svou druhou misi, která se pokusí o spojení s jinou družicí. Družice Otter Pup 2 je připravena ke startu v rámci mise SpaceX Transporter-14.
Čína úspešne vypustila dňa 21.5.2025 o 6:05 hod. SELČ šesť družíc určených na DPZ pomocou rakety Kinetica-1 z kozmodrómu JSLC.
Články
Kosmická loď Progress M-26M, označovaná též jako Progress 58P se dnes ve 12:19:18 našeho času podle plánu oddělila od modulu Zvezda a začala se od stanice vzdalovat rychlostí 0,1 m/s. O tři minuty později přišel 15 sekundový zážeh, který zvýšil rychlost na 0,6 m/s a pak následovala série dalších manévrů, které loď odvedly do dostatečné vzdálenosti. Jelikož Progress nemá žádný sekundární úkol, kvůli kterému by musel na oběžné dráze zůstávat déle, čeká jej rychlý konec. V 15:28 našeho času zapálí svůj motor KTDU-80 na tři minuty a 19 sekund, což sníží jeho rychlost o 100 m/s. Loď následně vstoupí do atmosféry nad Pacifikem, do kterého by mohlo dopadnout pár nespálených zbytků okolo 16:17 našeho času.
Náš prázdninový seriál TOP 5 se právě dočkal již sedmého dílu a když jsme před pár hodinami přemýšleli, jaké téma zvolit, přišel kolega Lukáš Houška s nápadem věnovat se českým a československým úspěchům na poli letů do kosmu. Náš článek se proto bude snažit zrekapitulovat pět největších úspěchů, kterými se naše země zapsala do historie kosmonautiky. Víme, že minimálně v jednom případě vyvolá náš žebříček mezi čtenáři menší překvapení. Prostor pro Vaše komentáře tu ale stále je a tak jej můžete využít ke sdělení svých názorů.
Na Mezinárodní vesmírné stanici došlo k mimořádné situaci, když se v americké části objevila porucha na dodávce elektrické energie. Stalo se tak v noci z 11. na 12 srpna, když posádka spala. Následkem problému došlo k zastavení některých systémů včetně ventilátorů. Záložní elektrický zdroj se ale postaral o zachování kritických systémů nutných pro podporu života. Spící posádku však probudil alarm, který upozorňoval na nastalou závadu. Astronauti se okamžitě pustili do práce a ve spolupráci s pozemním střediskem v Houstonu se jim podařilo nečekanou situaci rychle zvládnout a stav se vrátil do normálu. Posádce přitom po celou dobu nehrozilo žádné akutní nebezpečí.
Asi není člověka, který by si nevšiml, jak v posledních dnech stoupají hladiny rtuti v teploměrech za našimi okny. Česká republika zažívá mimořádně parné léto, ale drobnou paralelou se můžeme přenést na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kolem které stále krouží evropská sonda Rosetta. Právě dnes totiž jádro prolétá takzvaným perihelem – místem, kde je na své oběžné dráze nejblíže ke Slunci. A jak už správně na začátku 17. století definoval Johannes Kepler, objekt v tomto bodě také letí nejrychleji.
Ten obrázek mají fanoušci kosmonautiky v živé paměti – 28. října loňského roku startovala k ISS třetí zásobovací loď Cygnus přezdívaná Deke Slayton. Ovšem kvůli závadě na čerpadle jednoho motoru AJ-26 došlo několik sekund po startu k explozi, která zbavila raketu Antares tahu a plně natankovaný nosič se zřítil na startovní rampu. Když vyšetřování ukázalo na viníka, rozhodla se společnost OSC k radikálnímu kroku – vymění motory AJ-26 (přestavěné sovětské NK-33) za jiný typ motorů. Volba nakonec padla na ruské motory RD-181. Podle aktuálních informací se zdá, že je všechno na správné cestě.
Už za necelých pět měsíců by měly plameny nosné rakety Sojuz sežehnout slavnostní nátěr ocelových konstrukcí a poprvé rozvibrovat masy betonu rampy kosmodromu Vostočného. Pod dohledem kamer Velkého bratra, jejichž signál je přenášen na monitor vicepremiéra Dmitrije Rogozina v Moskvě, tak v těchto dnech finišují stavební práce a do finále se blíží také instalace technického vybavení. Využijeme tedy situace, kdy ještě není všechno zakrytováno a přístupná jsou i místa běžnému smrtelníkovi zapovězená. Přiblížíme si specifickou část startovací rampy, která je našim očím běžně skrytá. Pro řadu čtenářů, autora nevyjímaje, se tak jedná o novinku, byť se na Bajkonuru poprvé objevila na legendární Gagarince už v roce 1956.
Když se v lednu letošního roku vydala na oběžnou dráhu americká sonda SMAP, slibovali si od ní odborníci velký posun v našem chápání koloběhu vody. Tento přístroj měl za úkol vytvořit globální mapu vlhkosti půdy. Jak už napovídá název – Soil Moisture Active Passive – sonda umí pracovat v aktivním i pasivním režimu. V prvním případě palubní radar vysílá vlny, které jsou následně přijímány a vyhodnocovány. Jenže právě tento radar v posledních týdnech přidělává vrásky na čele pozemních pracovníků. Za klíčový okamžik, který měl rozhodovat o úspěchu mise, bylo považováno rozvinutí otočné antény na konci února. Tento manévr proběhl bez problémů a sonda mohla začít kalibrovat své přístroje. Jenže sedmého července se náhle odmlčel výše zmíněný radar. Ačkoliv se technici snaží jej oživit, zatím jsou neúspěšní. Podle dosavadních analýz se zdá, že závada bude v zesilovači na přívodu elektrické energie. Pozemní týmy se ale nevzdávají a chtějí vyzkoušet všechny možnosti, jak radar přivést zpět do práce.
Cesta na Měsíc si vyžádala novou techniku, Vostok by toho nebyl schopný ani náhodou. Ještě dřív, než první člověk otevřel brány vesmíru se objevuje vesmírná loď Sever, která se připojí na Koroljovův vlak, několik samostatně vypouštěných modulů. Tento komplex měl několik názvů jako třeba L1 komplex, nebo Sojuz. A zde se právě poprvé objevuje jméno Sojuz (rusky Svaz), které (krom politického kontextu) poukazuje na větší počet modulů celého komplexu a zároveň se zde začíná psát historie…
„Spěchám, spěchám, spěchám! Úplně pokaždé, když jsem během posledních třech let opouštěla svůj byt, abych stihla vlak na letiště ve Frankfurtu, odkud jsem letěla někam do světa kvůli výcviku, moje zavazadlo bylo připraveno a byl čas odjet… a tím myslím nejvyšší čas odjet, ne o minutu později. Pokaždé jsem se modlila ke strážnému andělovi astronautů, abych nezapomněla na nic (alespoň na nic důležitého) z mého neustále připraveného seznamu k zabalení. Proč by to dnes mělo být jiné? Možná protože než se vrátím, tak mnohokrát uvidím Kolín nad Rýnem z vesmíru? Nebo protože mám ve své kapse – vlastně v mém telefonu – jednosměrnou letenku do Ruska? Nebo protože je v mém pase vízum do Kazachstánu?
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
