Štart sondy Tianwen-2
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čínská raketa Dlouhý pochod 4B vynesla družici Shijian-26. Start proběhl z kosmodromu Jiuquan.
Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.
NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.
Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.
Na konferenci SmallSat Europe 2025 v Amsterdamu představila italská společnost SITAEL Empyreum , svou platformu malých družic nové generace vybavených vlastním elektrickým pohonným systémem Spark .
Společnost Enpulsion oznámila představení systému Nexus, svého dosud nejpokročilejšího pohonného systému. Nexus, navržený pro družice do 500 kilogramů, nabízí výrazně zvýšený tah a vylepšené možnosti zvyšování oběžné dráhy.
Články
V první polovině šedesátých let probíhal skrytý závod propagandy USA a SSSR o jednotlivá kosmická prvenství. Sověti si zatím dokázali připsat vítězství ohledně první družice, prvního živého tvora, prvních družic u Měsíce, prvního muže ve vesmíru, první ženy ve vesmíru a let Voschodu-1 přinesl i první kosmickou posádku v dějinách. Málokdo tušil, že Voschod je jen nouzovým řešením a že sovětský program začíná přešlapovat na místě bez jasné koncepce a s vysychajícím tokem financí. Improvizace, kterou se Sověti snažili dohnat výše uvedené nedostatky, je nyní s odstupem zřejmá právě u programu Voschod. Nejen risk v podobě letu posádky bez skafandrů ve Voschodu-1, ale i příprava na výstup do volného prostoru v rámci mise Voschodu-2 se nesla ve znamení horečného překonávání implicitních nedostatků kabiny a použitých technologií. Zřejmě největší překážkou úspěšné EVA byl fakt, že sovětská elektronika neměla žádný prostředek k chlazení ve vakuu. Na rozdíl od amerických lodí Gemini, které začaly úspěšně používat systém „cold plates“, tedy jakýchsi polic s cirkulujícím glykolem, který odebíral odpadní teplo, Sověti spoléhali na chlazení vzduchem. V okamžiku, kdy by kosmonauti otevřeli poklop,
Čínský satelitní navigační systém Beidou se chystá rozšířit své služby i pro další země. Kromě mnoha východoasijských zemí Čína začala spolupracovat i s Mexikem, Švédském a s Izraelem. Důvodem tohoto kroku je fakt, že Beidou v blízkých letech projde transformací z regionálního navigačního systému na globální. Proto bude potřeba vybudovat více řídících a monitorovacích stanic po celém světě, aby mohla být zaručena plná funkčnost a přesnost měření.
Prakticky celý minulý týden probíhal ve znamení sběru a zpracovávání dat, která zachytily marsovské robotické mise při průletu komety Siding Spring poblíž planety Mars. Taková událost s sebou nese jednu podstatnou nevýhodu. Pokud nechcete čekat na kompletaci všech údajů (což ve skutečnosti potrvá ne týdny, ale měsíce), nemůžete téma kompletně zpracovat do jednoho textu. Proto vám přinášíme tento týden v pořadí druhou aktualitu (tu první naleznete zde) o pozorovací kampani komety C/2013 A1 napříč různými projekty tří světových vesmírných agentur. A myslím, že nebude poslední.
V daleké budoucnosti uprostřed nehostinné pustiny mistr se svou mladou učednicí vytváří ze sutin dávného světa planety, měsíce, asteroidy a komety. Všechny tyto světy jim levitují nad hlavami a výří ve zdánlivě chaotickém nebeském tanci. „Co je klíčem k životu na Zemi?“ zeptá se mistr. Učednice jen zatřese hlavou. Odpověď je více než zřejmá. „Voda.“ „Dlouhou dobu byl původ vody a tudíž i života na naši rodné planetě velkou záhadou. Proto jsme začali hledat odpovědi mimo Zemi,“ pokračuje mistr. Vypráví o miliardách komet a o prvních ambicích některou z nich zachytit a studovat. „Mluvíte o misi Rosetta?“ zeptá se mladá učednice.
Pravidelný čtenář portálu kosmonautix.cz dobře ví, že nedělní poledne je tím správným časem pro pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se stalo v kosmonautice v uplynulém týdnu. Tentokrát se podíváme na návrat kosmické zásobovací lodě Dragon a až se s ní vrátíme na Zemi, vyrazíme k Měsíci s čínskou misí Chang’e 5 T1. Na závěr samozřejmě nebude scházet souhrn krátkých událostí, které tento týden přinesl. Přejeme příjemné čtení a dobře strávenou neděli.
V nedávných dnech uskutečnila Čína další z významných kroků směřujících ke stavbě nové orbitální stanice, hlubšímu průzkumu Sluneční soustavy, pilotovanému lunárnímu programu a k celkovému rozšíření možností čínské kosmonautiky. Přesně po pěti letech totiž byla nedávno dokončena stavba očekávaného kosmodromu Wenchang (Wenchang Satellite Launch Center), který se stal již čtvrtým kosmodromem nejlidnatější země světa. V dnešním článku se tedy na tento kosmodrom podíváme trochu podrobněji, přidáme něco z historie a také v krátkosti shrneme informace o dalších čínských kosmodromech.
Kolem sondy Rosetta se toho za poslední měsíce stalo tolik, že se v tom člověk může začít snadno ztrácet. Vždyť ještě na začátku roku spala tato evropská sonda hlubokým spánkem, ze kterého se probudila až v průběhu ledna. Následovala série brzdících zážehů, historický vstup na oběžnou dráhu kolem jádra komety, snižování oběžné dráhy, detailní snímkování povrchu a výběr přistávacího místa, kam už 12. listopadu dosedne pouzdro Philae. Všechny tyto klíčové události nám rekapituluje desetiminutové video z dílny německé kosmické agentury DLR, které Vám přinášíme v našem dnešním krátkém článku.
Záhadu jen o málo mladší než je samotný Měsíc se nyní podařilo rozluštit vědcům pomocí dat z mise Grail (Gravity Recovery and Interior Laboratory), která pomocí dvojice indentických družic zkoumala rozdíly v gravitačním poli Měsíce. Samotné sondy, pojmenované Ebb a Flow (odliv a příliv) zakončily svoji svoji pouť v prosinci 2012. Naměřené hodnoty pomohly dát dohromady velmi podrobnou gravitační mapu Měsíce a navíc osvětlily původ jedné z největších prohlubní na přivrácené straně našeho souputníka – Oceánu bouří (Oceanus Procellarum).
Jak jsme Vás informovali již ve včerejším krátkém článku, ve středu 22. října proběhl na Mezinárodní vesmírné stanici výstup do volného kosmu v podání dvojice Maxim Surajev – Alexander Samokuťajev. Poslední plánovaný výstup letošního roku úspěšně skončil po 3 hodinách a 38 minutách, přestože byl plánován jako šestihodinový. Německý astronaut Alexander Gerst měl během kosmické procházky ideální výhled z modulu Cupola a mohl tak nafotit skvělé snímky svých ruských kolegů. Náš dnešní článek se proto věnuje jejich připomenutí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.