sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Roskosmos a GKNPC Chruničeva podepsaly vládní kontrakt na výrobu tří nosných raket Angara A5M pro vypuštění prvních modulů plánované ruské kosmické stanice ROS. Všechny stupně rakety budou osazeny modernizovanými motory. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu tak stoupne z 24 na 27 tun.
V prohlášení ze 6. června NASA uvedla, že stále studuje možnosti pro další let Starlineru, který se očekává nejdříve začátkem roku 2026. To zahrnuje i to, zda bude tento další let s posádkou nebo bez posádky.
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Články
Marco Polo byl významný objevitel, který proslul svými cestami do Asie. MarCO se příští rok také zapíše do historie – jedná se o zkratku Mars Cube One. Jde o první cubesaty, které jsou určené k cestě meziplanetárním prostorem k jiné planetě. Je pochopitelné, že se tyto malé družice nemohou na cestu vydat samy. Svezou se proto s americkým landerem InSight, který má zkoumat vnitřní strukturu Marsu. Start je zatím naplánován na březen příštího roku. Projekt je stavěný tak, aby cubesaty mohly plně otestovat své schopnosti, ale aby jejich případné selhání neohrozilo primární misi.
Argentinská družice Satelite de Aplicaciones Cientificas-D, označovaná zkratkou SAC-D, která na své palubě nese americký přístroj Aquarius, měla na oběžné dráze pracovat 5 let. Místo toho ukončila svůj provoz po čtyřech letech. 8. června totiž družici potkal problém na elektroinstalaci, který způsobil její konec. I přesto, že měl satelit fungovat ještě rok, výsledky ukazují, že hlavní vědecký přístroj na palubě – americký Aquarius stačil nasbírat potřebné množství dat. Družice byla v první řadě určená ke sledování oceánu s hlavním důrazem na měření salinity (slanosti) na různých místech. Kromě toho měřil také vlhkost pozemské půdy.
Italská kosmonautka Samantha Cristoforetti se sice již vrátila ze svého rekordního pobytu ve stavu beztíže, ale zásoba fotografií, které nám během snímkování z paluby ISS poslala vydrží všem obdivovatelům krásy naší rodné planety na hodně dlouho. Připravili jsme pro Vás výběr dalších 20 povedených snímků, jejichž autorkou je právě italská astronautka. Stejně jako v minulých dílech našeho seriálu budou fotky opatřeny originálním komentářem jejich autorky – jen budou přeloženy do češtiny. Vydejte se tedy s námi na virtuální putování po modré planetě.
Jedním z mimořádně důležitých úkolů kosmických sond, které pravidelně oceňují i běžní lidé, je předpověď počasí. Platí to především v případě jeho extrémních projevů. Obyvatelé Spojených států se musí připravit na přicházející období hurikánů a tropických bouří. Právě v těchto dnech míří na stát Texas tropická bouře Bill – náhledový obrázek dnešního článku vyfotil z paluby ISS americký astronaut Scott Kelly, ale pozornost na bouři upínají i automatické družice.
Pokud přemýšlíte, jaký návrat mám na mysli, když v celém tomto občasném seriálu naopak nástup cubesatů oslavuji, tak vězte, že název článku je míněn doslova, nikoli obrazně. Pokud jste si – podobně jako já – už pomalu začínali myslet, že další obor, do kterého cubesaty promlouvají, vás již nemůže překvapit, tak na vás možná ještě jedno překvapení čeká. Nejedná se o nic menšího než o úspěšný návrat cubesatu z oběžné dráhy na zemský povrch.
Studujete střední, nebo vysokou školu, baví vás lety do kosmu a chtěli byste se jim věnovat aktivně? Pokud jste odpověděli kladně, pak Vás možná zaujme informace, že se na začátku července bude v prostorách Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze konat konference nazvaná Czech Space Day 2015. Na jejím začátku se účastníci dozvědí o možnostech studia oborů spojených s kosmonautikou, případně také o tématických pracovních stážích. Řeč bude i o dalších projektech, které souvisí s lety do kosmu – ať už v rámci ČR, ale i zahraničí.
30. ledna 1996 bylo oficiálně oznámeno složení první stálé posádky mezinárodní orbitální stanice. Velitelem tříčlenného týmu měl být Američan Bill Shepherd, s nímž měli necelý půlrok trávit v prostorách stanice Jurij Gidzenko a… Sergej Krikaljov. Let měl odstartovat v květnu roku 1998. Ovšem záhy se objevily problémy s financováním ruské části stanice. Stavba servisního modulu Zvezda, který měl pro plánovaný komplex zajistit zázemí a pohonný systém, byla v roce 1996 v takovém skluzu, že Rusko nebylo schopno garantovat plánovaný start v dubnu 1998. Celá mašinérie ISS se tím pádem zastavila a posádka Shepherd-Gidzenko-Krikaljov byla nucena přerušit výcvik. Sergej pak v roce 1998 na palubě raketoplánu Endeavour při misi STS-88 asistoval při sestavování prvních komponentů stanice. 12. června 2000 pak tak dlouho očekávaná Zvezda zamířila na orbit, aby se v automatickém režimu spojila se zadním portem modulu Zarja, toho času spojeného s americkým modulem Unity. Základ ISS byl konečně pohromadě a mohla se začít připravovat první stálá posádka. A protože nebylo efektivní cvičit posádku úplně ‚od píky‘, svých rolí se opět ujali Shepherd, Gidzenko a Krikaljov. Pro posledně
„Dnes jsme s Antonem a s Terrym měli první společnou výcvikovou hodinu v Houstonu jako posádka Sojuzu 41S. Příležitostí společného cvičení byla simulace stavu, se kterým bychom se museli vypořádat v případě ztráty ovládání polohy Mezinárodní vesmírné stanice. Pro zkrácení tomu říkáme LOAC (Loss of Attitude Control). Když se nad tím zamyslíte, jde o docela nebezpečnou situaci. Neustále potřebujeme mít stanici ve známé a kontrolovatelné poloze, abychom zajistili správné zaměření antén, solárních panelů, radiátorů atd. Bez ovládání polohy by stanice samovolně rotovala rychlostí (malou či velkou), kterou měla před LOAC.
„Páni, jak ten čas letí! Připadá mi to jako včera, když jsem komentovala živý přenos startu Sojuzu TMA-09M z velitelství Italské kosmické agentury v Římě. A dnes? Luca, Karen a Fjodor se v noci vrátí na planetu po tom, co prožijí jízdu svého života při vstupu do atmosféry. Mám štěstí. Budu totiž moci sledovat vstup do atmosféry a přistání z řídícího střediska v Houstonu. Jak návrat na Zemi proběhne? Ve 23:26:00 GMT bude odeslán příkaz k odpojení od stanice. Průběh je velice jednoduchý: během dvou a půl minuty se odjistí západky dokovacího systému a pružiny udělí Sojuzu malou rychlost potřebnou pro oddělení, která činí přibližně 12 cm/sec.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil s mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“) jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze na pomocí letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
