FCC
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Federální komunikační komise (FCC) mění způsob regulace vesmírných systémů. Jay Schwarz, šéf kosmického oddělení, nastínil řadu probíhajících reforem zaměřených na modernizaci licencování družic a otevření nových spektrálních pásem.
Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.
Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.
Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.
Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
Články
Včera to byl přesně týden od chvíle, kdy byla v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze slavnostně pokřtěna kniha Kritické momenty kosmonautiky od našeho autora Ondřeje Šamárka. Kniha měla dva kmotry – Tomáše Přibyla a Dušana Majera – křtilo se stylově zkapalněným dusíkem. Velmi nás potěšila účast veřejnosti- děkujeme tímto všem, kdo dorazili. Pokud jste se z jakéhokoliv důvodu nemohli zúčastnit největšího momentu v dějinách našeho portálu, nemusíte být smutní. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme fotografie z celého večera.
Člověk by řekl, že když navštíví nějakou akci potřetí, tak že už mu to bude stačit a o další návštěvě uvažovat nebude. Ovšem mohu zodpovědně říci, že ačkoliv jsem letos na začátku října byl na dni otevřených dveří v Technologickém centru Evropské kosmické agentury (ESTEC) již potřetí a prošel jsem jej opravdu důkladně, tak nevylučuju, že se sem budu chtít podívat i další rok. Jaká byla letošní návštěva? To se dočtete v dalším díle nepravidelného seriálu Cesty za kosmonautikou, kde se snažíme na základě vlastních zkušeností dávat čtenářům tipy na výlety spojené s kosmonautikou.
Včera tomu bylo už 15 let od chvíle, kdy u zárodku ISS zakotvila kosmická loď Sojuz TM-31. Na vznikající stanici přivezla jednoho Američana – Williama Shepherda a dva Rusy – Sergeje Krikaljova a Jurije Gidzenka. Na první pohled nic neobvyklého, vždyť takových Sojuzů za historii ISS už bylo … jenže tenhle přílet znamenal začátek nonstop přítomnosti lidského pokolení ve vesmíru. Už je to více než 15 let – Mezinárodní vesmírná stanice se rozrostla do mnohem větší velikosti a stala se nejdéle nonstop obývaným místem mimo zemský povrch. Věděli jste třeba, že za tu dobu posádky nafotily více než 2,7 milionu snímků? Pojďme si teď v krátké do češtiny přeložené infografice z dílny NASA připomenout alespoň v nejzákladnějších bodech její hlavní přínos.
Oproti krátkodobým letům, jež astronautům nabízely programy Apollo a Space Shuttle, představovaly sovětské orbitální stanice a americký Skylab významný posun směrem k dlouhodobému přežití člověka na orbitu. To s sebou samozřejmě neslo nové výzvy – ať už se jedná o psychologickou dynamiku mikrokolektivu, obtíže spojené s dlouhodobým pobytem v uzavřeném prostředí, pocity izolace až po nové nároky na plánovače, kteří nyní mnohem častěji museli reagovat v reálném čase. V tomto ohledu není možné opomenout ani další členy pozemních týmů, speciálně obsluhu v řídicích střediscích, kdy zejména u Sovětů bylo jejich vytížení enormní – směna v řídicím středisku trvala celých 24 hodin a nebylo výjimkou, že kontroloři během pauz v komunikaci se stanicí usínali na svých pracovních místech. Největší břímě ovšem nesli samozřejmě kosmičtí cestovatelé a jejich náročná práce se nezřídka projevila změnami zdravotního stavu…
Dnešní článek potěší spíše ty, kdo se v kosmonautice teprve rozkoukávají, ale stará pravda říká, že opakování je matka moudrosti a proto si jistě i zkušenější čtenáři rádi prohlédnou povedenou animaci z dílny NASA, která ukazuje, jak přesně bude pracovat nástupce Hubbleova teleskopu, tedy Dalekohled Jamese Webba. Krátké video se zaměřuje na to, kudy budou cestovat světelné paprsky. Nejprve je zachytí velké primární zrcadlo složené ze šestiúhelníkových dílů, následně poletí k menšímu sekundárnímu zrcadlu, které je umístěné na výklopné „trojnožce“. Právě odsud se světlo vydá na cestu k zrcadlu terciárnímu, které je schované v útrobách teleskopu. Odsud už se bude koncentrovaný proud paprsků distribuovat k vědeckým přístrojům.
Na 21. listopadu byl naplánován start prvního zástupce nově modernizované verze ruské zásobovací lodi Progress. Zatímco v posledních letech létaly ke stanici lodě Progress M-čísloM, nová verze se bude označovat jako Progress MS-číslo. Jenže před několika hodinami ruské úřady oznámily, že start nové lodi odkládají o 4 týdny. Pro důvod tohoto odkladu se musíme vrátit v čase o několik měsíců zpátky – ke ztrátě lodi Progress M-27M.
Je první listopadový den a tak nemohou chybět Vesmírné výzvy, které shrnují to nejdůležitější a nejzajímavější, co se událo v kosmonautice minulý měsíc. Takových „pecek“ jako v září, jsme se v říjnu nedočkali. I tak nemůžeme říci, že by se v kosmonautice nic neudálo. Sonda Dawn slétla níže k trpasličí planetě Ceres a my jsme tak mohli vidět větší detaily, kosmonauti na ISS vyrazili na kosmickou procházku, stavba teleskopu JWST zaznamenala dílčí pokroky a program Discovery zúžil počet kandidátů pro nízkonákladové meziplanetární mise z 28 na 5, které si představíme podrobněji.
Opět přichází nedělní poledne. Ideální čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku, kde si shrneme ty nejzajímavější události z uplynulých sedmi dní, které formovaly kosmonautiku. Naším hlavním tématem bude interpretace a očekávání vědeckých výsledků, které se sbíraly během průletu sondy Cassini kolem jižního pólu měsíce Enceladu. Nemůžeme vynechat ani překvapivý objev molekulárního kyslíku na kometě 67P. Podíváme se však i na start Atlasu 5 s novou družicí systému GPS a dostane se i na další témata. Příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Na dnešní den jsme si pro Vás opět připravili něco nového. Online přenosy startů raket Vám nabízíme pravidelně. Dnes ale chceme rozjet něco jiného – online přenos doplněný českým komentářem a dodatečnými informacemi a fotkami. Snažíme se tak vyjít vstříc těm, kdo si s angličtinou příliš nerozumí a přesto by se chtěli dozvědět něco o letech do vesmíru. Udělali jsme několik úspěšných neveřejných zkoušek, ale stejně jsme se pro začátek se rozhodli vysílat nějaký méně sledovaný start. Volba padla na dnešní vypuštění rakety Atlas V s navigační družicí GPS 2F-11.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
