sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.
Články
Americká sonda MAVEN krouží kolem Marsu a studuje jeho atmosféru. K tomu používá velmi zajímavou metodu, při které vždy na několik dní sníží nejnižší bod své dráhy tak, aby prolétávala skrz nejvyšší vrstvy atmosféry. Měřící senzory na sondě jsou tak během těchto „ponorů“ v přímém kontaktu s atmosférou planety. Ano, podle našich standardů jde pořád prakticky o vakuum, ale vědecky jsou taková měření mimořádně cenná. Senzory totiž pro svá přesná měření nepotřebují mnoho molekul. Tým kolem sondy se nyní pochlubil i technickými detaily manévrů, které sondu z ponoru vyvedly. A protože víme, že mnoho našich čtenářů o podobné technické libůstky stojí, rádi Vám je zprostředkujeme.
Jak asi většina z fanoušků Kosmonautix.cz ví, NASA plánuje ve spolupráci s Roscosmos, Kanadou, ESA a Japonskem, jako další významný projekt po ISS, postavit menší stanici, a to v tzv. cislunárním prostoru poblíž Měsíce, která zatím nese neoficiálně název Deep Space Gateway (zkráceně DSG), či chcete-li užívat zatím poslední verzi názvu stanice, tedy LOP-G (Lunar Orbital Platform – Gateway). Stanice by měla plnit dva hlavní úkoly. Jednak by měla sloužit pro robotické a pilotované výsadky na povrch Měsíce, ale její hlavní význam je bezesporu v přípravě pilotovaného letu na Mars a testování nových technologií. A právě v této souvislosti nestojí pozadu ani výzkum v oblasti kosmické medicíny a biologie a také v oblasti života (přežití) lidí ve vesmíru.
Pravidelný měsíční videosouhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice, tentokrát nabídne čtyři velká témata. Prvním je vypuštění lovce exoplanet TESS, jenž naváže na výzkum legendárního teleskopu Kepler. Dále se s lodí Dragon vydáme vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na oběžné dráze okolo Země se usadil další z velké rodiny environmentálních výzkumníků a sice Sentinel 3B. Na závěr si představíme novou raketu OmegA od firmy Orbital ATK.
Vždy když je oficiálně ukončen provoz nějaké kosmické sondy, můžeme se na různých místech dočíst, že informace, které během své služby nasbírala, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Ať už je sonda jen vypnutá, nebo aktivně navedena do atmosféry, kde shoří, vždy se na zemi opakuje stejný scénář – vědecká obec ještě několik let poté zveřejňuje své objevy. Rámec několika let tedy asi nikoho nepřekvapí, ale jakmile uplyne od konce mise deset a více let, začne frekvence objevů výrazně klesat. Přesto se občas zadaří a i stará data mohou přinést zajímavé informace – V roce 2016 jsme psali o tom, jak se v datech ze sondy Voyager 2 podařilo objevit nové měsíce Uranu a dnes se podíváme k Jupiteru na nové výsledky z dat, která změřila sonda Galileo.
SpaceX již několik let úspěšně přistává s prvními stupni svých raket a recykluje také kosmické lodě Dragon. Nejnovějším příspěvkem do snah o znovupoužitelnost jsou pokusy o záchranu aerodynamických krytů. Ty jsou mimo atmosféru orientovány pomocí trysek se stlačeným plynem a v atmosféře pak přichází čas na řiditelný padák. Až do dneška jsme ale neměli k dispozici žádnou fotografii krytu ve vzduchu. Dočkali jsme se jen fotek, kde kryt přistál ve vodě. Elon Musk se však dnes na svém Instagramu podělil o fotku, na které je vidět, jak se kryt na padáku při neupřesněné misi snáší k Zemi. Fotografie vypadá opravdu krásně díky Slunci, které ozařuje mraky i siluetu klesající sestavy.
Před měsícem jsme na konci pravidelného čtvrtletního shrnutí příprav k prvnímu letu americké rakety SLS verze Block 1 popsali změny v plánování mise druhé rakety SLS, která má k Měsíci vynést Orion s posádkou. Popis událostí končil schválením rozpočtu NASA na fiskální rok 2018. Na jeho základě, v zájmu urychlení mise, NASA obdrží do 30. září prvních 350 milionů dolarů na přípravu stavby druhé mobilní vypouštěcí plošiny pro budoucí starty raket SLS verze Block 1B s mnohem výkonnějším, ale hmotnějším a delším horním stupněm EUS. Důvodem této štědrosti Kongresu je umožnit, aby pro druhý let byla opět použita verze Block 1, takže stávající plošina nebude procházet časově náročnými úpravami na verzi Block 1B. Tyto úpravy totiž vyžadují při přechodu na novou verzi rakety 33měsíční pauzu. To mělo vést k druhému startu SLS v roce 2023, zatímco bez úprav může být mise urychlena přibližně o rok.
Aerodynamický kryt se sondou InSight byl již před několika dny připojen k hornímu stupni rakety Atlas V, která by měla už 5. května odstartovat z Vandenbergovy základny v Kalifornii. My se však pro dnešní článek vrátíme o několik týdnů zpět na vůbec poslední fotky, kde můžeme sondu vidět před přiložením tepelného štítu. Datum pořízení snímků neznáme, ale bylo to mezi 28. březnem a 12. dubnem, kdy sonda podstupovala závěrečné předstartovní přípravy v čisté místnosti Astrotechu na Vandenbergově základně.
Již za několik hodin možná opustí naší planetu další z pokračovatelů úspěšných amerických landerů, které byly vyslány, aby přistály na povrchu Marsu a pomohly nám poodhalit tajemství této fascinující planety. Vůbec první úspěšné přistání sondy na Marsově povrchu se podařilo Američanům už 20. července 1976. Tehdy třiapůltunová laboratoř Viking 1 dosedla do cílové oblasti, do planiny zlata (Chryse Planitia). Tím započala jedna z nejvýznamnějších etap planetárního průzkumu, která v podstatě trvá do dnešních dnů. Na předešlé úspěchy bude mít možnost navázat také sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigation, Geodesy and Heat Transport), která se zaměří na geologický a seizmický průzkum Marsu a vědci si od ní slibují, že by mohla zodpovědět některé důležité otázky ohledně vzniku terestrických planet včetně Země a jejího měsíce.
Mise obecně nazývaná jako Mars Sample Return, která si klade za cíl dopravit vzorky z povrchu Marsu na Zemi, byla po dlouhá léta jen zbožným přáním, k jehož uskutečnění se nepodnikaly žádné významnější kroky. Tu a tam se objevila nějaká zmínka o možnostech uskutečnění tohoto projektu, přičemž se pokaždé jednalo o poměrně odlišné způsoby provedení a projekt prošel mnoha obměnami své podoby. Zdá se ale, že nyní se vše konečně dává do pohybu, vysněná mise se stává realitou a její první fáze odstartuje už za pouhé dva roky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
