sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Starship S36

Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.

Články

Kosmotýdeník 329 (31.12.2018 – 6.1.2019)

Přelom let 2018 a 2019 se rozhodně zapsal do historie kosmonautiky. Stalo se toho opravdu hodně a tak krom zopakování si známých událostí, zbylo v Kosmotýdeníku místo i na události další, které by rozhodně neměly zapadnout. Sondě OSIRIS-REx se například podařilo usadit na oběžné dráze planetky Bennu. Je to dráha rekordní, budeme se jí věnovat v hlavním článku. Dále nevynecháme novinky ohledně stavby testovacího zařízení lodi Starship, nebo třeba aktuality kolem práce sondy InSight. Přeji vám u Kosmotýdeníku hezkou neděli a dobré čtení.

OBRAZEM: Premiéra Crew Dragonu na rampě

O vývozu rakety Falcon 9 s prvním exemplářem lodi Crew Dragon jsme Vás informovali už ve čtvrtek 3. ledna. Během včerejšího dne probíhaly zkoušky kompatibility rampy 39A s raketou a lodí včetně testovacího přiklopení přístupového ramene CAA. Zkouška nazvaná Integrated Stack Dry Dress Rehearsal sice ještě není u konce, ale dnes se SpaceX pochlubila oficiálními fotkami z historického vývozu, který je významným krokem ke vstupu soukromých firem na pole dopravy posádek do vesmíru.

Iontové motory T6 přeletového modulu MTM BepiColombo.

Návrat k poslovi bohů – 13. díl

Vlevo od tohoto textu nevidíte ilustraci z vědecko-fantastické literatury zobrazující exotický pohon jakési mezihvězdné lodi, nýbrž dvojici iontových motorů T6 procházejících důkladným testováním ve vakuové komoře společnosti QinetiQ v anglickém Farnborough. Pohonný systém přeletového modulu Mercury Transfer Module (MTM) evropsko-japonské sondy BepiColombo má kvůli redundanci čtyři tyto motory, přičemž během standardního operačního provozu budou vždy pracovat pouze dva a občas jen jediný z nich. Testování dvou motorů najednou ověřilo možnost jejich souběžného chodu v průběhu několika měsíců bez jakéhokoliv vzájemného negativního ovlivňování. Záře modravých proudů ionizovaného plynu proudící z motorů ve skutečnosti ve vesmíru vidět nepůjdou. Objevují se pouze v testovací komoře kvůli hromadění plynu v nedokonalém vakuu. Záře motorů samotných je však viditelná vždy.

Indické plány s posledními stupni nosiče PSLV

Jako první mise indické ISRO v lednu 2019 je plánován start polárního nosiče PSLV-C44 se čtvrtým stupněm (PS4). Tento čtvrtý stupeň bude předmětem unikátního experimentu, při kterém se kontrolní středisko bude snažit nad ním znovu získat kontrolu a přimět jej pracovat potom, co splní svůj primární úkol – vynést satelit(y), na plánované orbity ve vzdálenosti 400 – 700 km od Země. PS4 nosiče PSVL má suchou hmotnost kolem 450 kg a je vybaven dvěma kapalinovými motory (MMH a MON) s maximálním výkonem 7.6 x 2 kN – běžně po splnění svého úkolu zůstává na orbitě několik let jako vesmírný odpad, případně může projít deorbitem a shořet v atmosféře.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2018 a výhled na 1. čtvrtletí 2019)

Zdá se, že oproti šedesátým letům minulého století naráží současný plán na návrat Američanů k Měsíci či dokonce na jeho povrch na chybějící pocit naléhavosti. Případný náskok rostoucího konkurenta, Číny, by však v souvislosti s přeměnou geopolitického myšlení mohl mít významné a pro Spojené státy škodlivé důsledky. Čína připravuje novou pilotovanou kosmickou loď schopnou lunárních misí, a na první pololetí roku 2020 chystá její zkušební bezpilotní let na oběžné dráze Země. Loď bude vynesena z rampy LC101 kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan při prvním letu rakety CZ-5B, což je nová varianta CZ-5 bez druhého stupně, určená k vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu.

Crew Dragon pro nepilotovanou misi DM-1 v montážní hale vedle rakety Falcon 9 pro tuto misi.

SLEDUJEME: Crew Dragon poprvé na rampě 39A

Zběsilé tempo událostí začátku roku nepolevuje! Po průletu kolem nejvzdálenějšího objektu v historii a po prvním přistání na odvrácené straně Měsíce tu máme historicky první vývoz soukromé kosmické lodi pro posádku na startovní rampu. V nejbližší době začnou přicházet fotografie, které zachytí začátek nové éry americké kosmonautiky. V tomto článku se Vám je pokusíme přinášet společně s dalšími doprovodnými informacemi, jak se budou objevovat. Užijte si s námi další z velkých momentů mladého roku 2019.

Čína přistála na odvrácené straně Měsíce

Včera večer jsme se rozplývali nad prvními podrobnějšími fotkami předaleké planetky Ultima Thule a jen o několik hodin později došlo k další mimořádné události. Podle oficiálních zdrojů přistála dnes ve 3:26 SEČ čínská sonda Chang’e 4 v kráteru von Kármán, který se nachází na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce. Přesné souřadnice místa přistání jsou 177,6° V a 45,5° J. Jde o historickou událost – ještě žádný lidský výtvor se odvrácené strany Měsíce nedotkl měkce. Data mezi Zemí a sondou se posílají přes retranslační družici Queqiao – bez ní by nebyl možné komunikovat se sondou na straně Měsíce, kterou nikdy ze Země nevidíme. Začátek roku 2019 nemůže být z hlediska kosmonautiky lepší!

2014 MU69 Ultima Thule 1.1.2019 z New Horizons. NASA/JHUAPL/SwRI/Dan Macháček

Tajemství Ultima Thule odhaleno

2. ledna 2019 jsme se konečně dočkali. Už víme, jak vypadá zblízka planetka s provizorním označením 2014 MU69, známá pod přezdívkou Ultima Thule. Sonda New Horizons začala přenášet první vědecká data a snímky z průletu, který uskutečnila o den dříve a veřejnost si je mohla prohlédnout díky tiskové konferenci uskutečněné ve středu večer našeho času. Mnohem více nás čeká v dalších dnech, ale i týdnech. Co tedy víme o tvaru planetky a vzhledu jejího povrchu? Asi málokdo tušil, jak moc jsme o tvaru Ultimy Thule věděli už od roku 2017. Ostatně pojďme se na to podívat podrobněji. Ponořme se prostřednictvím kamer New Horizons do dálav Sluneční soustavy, kam i světlu trvá cesta více než 6 hodin.

Rok 2018 z pohledu našeho portálu

Každý rok vydáváme 1. ledna krátký článek, který rekapituluje návštěvnost našich subdomén v uplynulém roce. Letos jsme 1. ledna vydali nový díl Vesmírných výzev a zveřejnění rekapitulačního článku návštěvnické aktivity tak sklouzlo o jeden den. Rok 2018 byl nabitý zajímavými momenty a to se pochopitelně odrazilo i na zájmu čtenářů o informace z těchto událostí. Jsme skutečně rádi, že se statistiky návštěvnosti našeho webu oproti roku předchozímu opět znatelně navýšily. Pokud tedy chcete vědět, jak si naše subdomény vedly v roce 2018, pak je pro Vás určen tento článek.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.