Astroscale
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Astroscale dokončila kritické posouzení návrhu servisního zařízení, jehož cílem je v příštím roce vyřadit širokopásmovou družici OneWeb z nízké oběžné dráhy Země.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se švédskou leteckou a kosmickou firmou Saab o vývoji produktů pro bojovou inteligenci využívajících družicová data, včetně nové technologie navigace založené na snímcích terénu od společnosti Maxar.
Dne 5. května 2025 oznámila společnost Interlune – startup se sídlem v Seattlu – novou dohodu s americkým ministerstvem energetiky (DOE) o tom, že do roku 2029 dodá na Zemi helium-3 získané z Měsíce.
Evropa do konce června zveřejní návrh zákona, který má přepracovat regulaci vesmírných služeb a zavést jednotná pravidla pro společnosti působící na evropském trhu nebo prodávající na evropském trhu.
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.
Články
Na 25. února byla ohlášena uzavírka silnice u jihotexaské základny Boca Chica. Očekávalo se, že v rámci uzavírky proběhne přesun spodní části testovacího exempláře Starship SN1. K přesunu opravdu došlo – svařený válec s nádržemi a motorovou sekcí opustil na speciálních samohybných transportérech montážní oblast a zamířil na nedalekou startovní rampu, kde byl následně jeřábem usazen na zkušební stav. Očekávalo se, že budou následovat tlakové zkoušky, instalace motorů Raptor, statický zážeh a pak možná i slibovaný skok do dvaceti kilometrů. Jenže tweety Elona Muska vnesly do celého fanoušky předpokládaného harmonogramu řadu otázek.
Vědci publikovali 24. února šest prací o Marsu, které se opírají o výzkum sondy InSight. Rudá planeta se a nich jeví jako živý svět s otřesy, prachovými ďábly a podivnými magnetickými pulsy. Pět příspěvků bylo vydáno v časopisu Nature. Další článek v časopisu Nature Geoscience podrobně popisuje místo přistání sondy InSight, která se nachází v mělkém kráteru „Homestead hollow“ na planině Elysium. Sonda je sice jen nepojízdnou stanicí, ale přináší už po roce měření tak překvapivé poznatky, že je můžeme shrnout prostřednictvím tohoto článku.
Jet Propulsion Laboratory z kalifornské Pasadeny v rámci programu inovativních pokročilých konceptů rozjela akci, ve které může veřejnost pomoci s vývojem senzoru pro vyhýbání se překážkám, který by se dal využít na hypotetickém roveru určeném pro průzkum Venuše. Výzva pro veřejnost nazvaná „Exploring Hell: Avoiding Obstacles on a Clockwork Rover“ počítá s tím, že by finální návrh senzoru mohl být zapracován do návrhového konceptu vozítka. Ale jednoduché to nebude. Na Venuši je tlak atmosféry 90× vyšší než na Zemi a teploty tam přesahují 450 °C, takže olovo by se tam roztavilo a běžné používané jaderné ponorky by okolní tlak rozdrtil.
Zatímco se na Zem vracel raketoplán Atlantis z návštěvy u stanice Mir, vracela se do normálu i i situace na palubě Miru samotného. Řeč není pouze o oné periodě kolektivního „vydechnutí“ lidí po dnech plných společné práce a relativní zaplněnosti prostor komplexu a také strojů – systémy stárnoucí stanice se na přítomnost více lidí nedívaly zrovna přívětivě, byť například o zásobování atmosféry kyslíkem a odstraňováním oxidu uhličitého se staral z velké části raketoplán. Do normálu se vracel také stav termoregulačních okruhů, přičemž jeden z okruhů základního bloku, který byl dosud mimo provoz, se podařilo opravit právě během společného letu. Zbýval tedy poslední nefunkční okruh, který se nacházel v Kvantu-1. Na jeho opravu se měla posádka vrhnout hned po ukončení „doby klidu“ po odletu Atlantisu. Ještě předtím však bylo zapotřebí uvést do provozu novou aparaturu Elektron, kterou Atlantis dopravil na stanici, a která měla být instalována místo přestárlého a věčně nefungujícího Elektronu v Kvantu-1. Kosmonauti však neměli svou pracovní dobu věnovat pouze opravářským úkonům, na přelomu května a června 1997 se na stanici provádělo sledování kosmického záření,
Lékaři momentálně zvažují možnost, že by kvůli aktuální hrozbě koronoviru z Číny prodloužili posádce Sojuzu MS-16 karanténu, kterou kosmonauti dodržují před startem. Novináře portálu RIA Novosti o tom informoval bývalý kosmonaut, dnes zástupce ředitele Biomedicínského ústavu Ruské akademie věd, Oleg Kotov: „Standardní délka trvání pozorovacího režimu pro hlavní i záložní posádku je 14 dní. Nyní se v souvislosti s vypuknutím epidemie koronaviru zvažuje prodloužení karantény na 21 dní.“ Koronavirus má podle lékařů inkubační dobu mezi 2 a 14 dny.
V dalších letech budeme po mnoha desetiletích půstu opět svědky pilotovaných výprav k Měsíci a jednou možná i někam dál. U těchto výprav, zvlášť pokud mají trvat delší dobu, představuje největší riziko pro posádku neviditelný nepřítel – kosmické záření. NASA proto nedávno podepsala dohodu s Izraelskou kosmickou agenturou ISA a německým centrem DLR, která se týká experimentálního ověření zařízení AstroRad, tedy vesty chránící před kosmickým zářením, během chystané mise Artemis I. Půjde jednak o letovou zkoušku nové rakety SLS a lodi Orion, která poletí bez posádky. Celý experiment, který dostal jméno MARE (Matroshka AstroRad Radiation Experiment), má získat cenná data o radiační úrovni v různých fázích cesty k Měsíci a zpět. Inženýry bude zajímat, jak efektivní v blokování neviditelného záření tyto vesty jsou.
Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 26.2.2020, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část únorové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část bude patřit pokračování přednášky o zvířatech v kosmu.
Akce začíná v 17:30.
Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu vám již tradičně připlaval Kosmotýdeník. Jídlo proto zapijte trochou těch zpráv z kosmonautiky. Tento týden se toho dělo opravdu hodně a tak pijte opatrně! Netradičně se v hlavním tématu vypravíme do České republiky, konkrétně do Brna a za aktivitami firmy SAB Aerospace, která nejenže vyrobila první letový exemplář dispenseru pro raketu Vega, ale podílí se i na edukačních činnostech podporující kosmický výzkum. V dalších tématech se budeme tentokrát věnovat třeba marsovské sondě ze Spojených arabských emirátů, anebo sestavování Starship SN-1. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Japonská kosmická agentura schválila realizaci mise, která má na Zemi dopravit vzorek z Phobosu – jednoho ze dvou měsíců Marsu. Příprava mise se tak může rozjet, aby se stihl start v roce 2024. Sonda MMX (Martian Moon eXploration) umožní v pozemských laboratořích analyzovat vzorky, který by měly vysvětlit historii obou měsíců Marsu – jsou to zachycené planetky, vznikly u Marsu z úlomků zbylých po vzniku Sluneční soustavy, nebo z materiálu vyvrženého po kolizi Marsu s cizím objektem?
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.