sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Společnost Venturi Space, která spolupracuje se společností Astrolab na konceptech lunárních roverů, představila návrh čistě evropského roveru, který chce nabídnout evropským vesmírným agenturám.
Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) úspěšně dokončila počáteční testování několika prototypů výbojových a neutralizačních katod vyvinutých pro iontový motor TIE-20 společnosti Turion Space Corp.
Na tiskové konferenci během pařížského aerosalonu 17. června Roberto Cingolani, generální ředitel společnosti Leonardo, uvedl, že jednání mezi společnostmi Airbus Defence and Space, Thales Alenia Space a Leonardem o sloučení jejich kosmických divizí se blíží k rozhodnutí zda ano/ne.
Společnost BlackSky oznámila plány na vývoj nového typu družice pro pozorování Země, která bude určena k zachycení velkých oblastí planety. Nová družice se zaměří na aplikace vyžadující široké geografické pokrytí, včetně mapování v měřítku jednotlivých zemí, monitorování námořní dopravy a vytváření virtuálních replik fyzických lokalit.
Společnost Astroscale 16. června oznámila uzavření britské vládní zakázky v hodnotě přibližně 7 milionů dolarů na nasazení dvojice cubesatů v roce 2027, které budou monitorovat vesmírné počasí a zároveň sledovat další objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Články
NASA se přiblížila k misi robotické družice, která by byla schopna doplňovat pohonné látky a zároveň by demonstrovala možnosti sestavování a výroby v kosmickém prostoru. V dubnu totiž NASA a firma Maxar Technologies úspěšně provedly kritické zhodnocení návrhu CDR projektu OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1). Tento milník dokazuje, že vyzrálost návrhu platformy této družice je dostatečná k tomu, aby podpořila blížící se vývoj, sestavování, integraci a testy.
Když se vrtulník Ingenuity na Marsu poprvé vznesl do řídké atmosféry rudé planety, začala mise, při které se experti na Zemi dozvěděli cenné informace o události, která plně snese srovnání s prvním letem bratří Wrightů. Dává to smysl, protože od doby, kdy dva strojaři zaměření na výrobu bicyklů provedli první poháněný let v zemské atmosféře, uplynulo 117 let a lidstvo si dnes troufá provádět něco podobného, ale na jiné planetě! Ale u prvního letu to neskončilo. Na dnešek (pátek 7. května 2021) je plánován pátý let vrtulníku Ingenuity. Vzlet je plánován na 12:33 marsovského času (21:26 SELČ) a data by mohla na Zemi dorazit v sobotu kolem 1:31 SELČ. Ingenuity se vznese z lokality Wright Brothers Field (tedy z místa, odkud odstartovala ke všem čtyřem dosavadním misím a kde také pokaždé přistála), ale tentokrát přistane poprvé jinde. Půjde tedy o další novinku tohoto stroje. Ingenuity při pátém letu vystoupá do výšky 5 metrů a poté se vydá směrem, který si vyzkoušela už při čtvrtém vzletu – zamíří 129 metrů směrem na jih.
Ve čtvrtek 29. dubna ve 01:50 UTC se raketa Vega společnosti Arianespace úspěšně vrátila do služby. Startovala z Guyanského vesmírného střediska, evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika). Je dost dobře možné, že právě tento start byl pro Vegu zatím vůbec tím nejdůležitějším. Vega totiž při svém předposledním letu již podruhé selhala. Poprvé to bylo 11. července 2019. Zmíněné nehody měly dopad také na harmonogram nasazení nového nosiče Vega-C, a tak bylo opravdu důležité, aby to tentokrát vyšlo. V sázce byla nejen reputace tohoto nosiče, ale také společnosti Arianespace. Primárním nákladem byla snímkovací družice nové generace Pleiades Neo 3 jejímž provozovatelem je Airbus.
Když se mořský biolog vydá na vědecký průzkum korálového útesu, může si s sebou vzít pouzdra na vzorky vody či sedimentů, sítě různých velikostí pro zachycení tamních živočichů, nebo voděodolné pásmo k měření, podvodní kamery, či mikrofony – zkrátka a dobře nástroje, díky kterým může studovat tamní život a stav podmořského ekosystému. Jelikož si s sebou výzkumníci nemohou vzít všechny vědecké přístroje, jaké by si mohli jen představit, berou si s sebou jen to, o čem si myslí, že to budou opravdu potřebovat, aby odpověděli na specifické vědecké otázky. Přenesme se teď od Země k Jupiterovu měsíci Europě – i k němu se váže celá řada vědeckých otázek. Právě proto sonda Europa Clipper ponese na své palubě soubor přístrojů, které jsou mnohem pokročilejší a citlivější než cokoliv, co doposud zkoumalo Jupiterovy měsíce.
Včera to nevyšlo a dnes mělo být špatné počasí. Ale plány jsou od toho, aby se měnily a u kosmonautiky to platí dvojnásob – v tomhle oboru prostě není do kamene vytesáno nic. A proto přichází čas pozvat Vás ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu. Stejně jako vždycky i tentokrát platí, že z pokusu nemusí být nic, že může být zastaven v kterékoliv fázi. Aktuálně ani nevíme, kdy by mohlo ke skoku dojít. jisté je, že okno je otevřené do tří hodin v noci našeho času. Pokud Vám tedy nevadí nejistota spojená s ponocováním, jste k našemu vysílání srdečně zváni.
Když se 2. června 2017 vrátil z paluby Mezinárodní vesmírné stanice francouzský astronaut Thomas Pesquet, vydal kolega z redakce Michael Voplatka článek Poslední Thomasův fotokoutek. Nevím, jestli by nás někdy napadlo, že o čtyři roky později se Thomas na stanici vrátí. Navíc jako první Evropan na palubě soukromé kosmické lodi Crew Dragon. Časy se mění, ale to dobré zůstává. A tím jsou krásné a troufnu si říct až nevšední záběry toho nejkrásnějšího domova, který máme. Naší Země. Když jsem 2. května viděl jeho snímek přistávajícího Crew Dragona a 4. května pak Thomasovo selfie z modulu Kupola, nemusel se mě nikdo ptát, co udělám večer. Proto je zde pokračování seriálu, jehož další díl právě čtete.
Člověku se velmi těžko hledají slova, když má psát vzpomínku na vskutku legendárního astronauta, navíc velmi zajímavého a milého člověka. Je však nevyhnutelným faktem, že mužů, kteří byli u největších momentů v dějinách kosmonautiky, nezadržitelně ubývá. Nezbývá, než se smířit s tím, že přijde den, kdy mezi námi už nebude žádný z nich. To nic neubírá na pocitu ztráty u Mika Collinse, který byl legendou velmi zvláštního duhu a jehož místo v historii bývá širokou veřejností zhusta opomíjeno. Mike totiž nebyl pouze výtečným pilotem, astronautem a účastníkem nejznámější mise v dějinách kosmonautiky, ale také všestranným mužem, jehož nezměnily úspěchy, sláva ani obdiv davů. Jeho typický úsměv, skromnost a lehká ironie ve vztahu k sobě samému byla osvěžujícím závanem v řadách mužů, jejichž společným jmeovatelem bylo povětšinou (byť opodstatněné) olbřímí ego.
Minulý týden jsme si střihli vzácný přenos, ve kterém jsme zažili dva kosmické starty (Dlouhý pochod 5B a Falcon 9). V úterý si můžeme tuto vzácnost zopakovat, ale jisté to bohužel není. Během dneška bychom se měli dočkat skoku vylepšené Starship SN15 do 10 kilometrů, ale i startu Falconu 9 s podeváté použitým prvním stupněm, který bude vynášet 25. várku ostrých družic Starlink. Na Boca Chica v Texasu jsou přípravy v plném proudu, povolení jsou vydaná, ale SpaceX zatím oficiálně neoznámila, zda to dnes zkusí. Silnice má být uzavřena mezi 19:00 a 3:00. Na floridské rampě 39A čeká Falcon 9, který má vzlétnout ve 21:01, ale SpaceX ve svém včerejším tweetu uvedla, že bude sledovat vývoj počasí v přistávací oblasti. Co z toho vyplývá? Že se místo avizovaného dvojitého přenosu také může stát, že nebude start žádný. Ale nechme se překvapit.
V původních záměrech vedení amerického letectva měla stanice, jež později vstoupila ve známost pod názvem MOL, sloužit zejména k ověření práceschopnosti člověka v neznámém prostředí mikrogravitace a stísněných prostor. Z původního, navenek bohulibého, záměru, se ovšem v průběhu času vyklubal projekt, jehož těžiště leželo v „černé“ sféře. MOL měl být zajisté stanicí, na jejíž palubě měly být prováděny experimenty ku prospěchu vědy a poznání, ovšem hlavní náplní práce posádky měla být obsluha optického špionážního komplexu. DORIAN, jak byla kódovým jménem tato optická soustava označována, byla na svou dobu velmi výkonným nástrojem s výborným rozlišením. Navíc, právě díky přítomnosti lidské posádky, mělo jít o velmi pružný systém, který dovoloval výběr cílů a předběžnou analýzu získaných dat téměř v reálném čase. Pro podrobné zkoumání pak měly být filmové pásy dovezeny na palubě návratové kabiny Gemini na Zem spolu s piloty. Na první pohled tento systém vypadal velmi důmyslně, nicméně ke své funkci vyžadoval neméně důmyslný hardware. Pokud by existoval nějaký druh alternativní reality, ve které by stanice dospěla do fáze realizace, naskytl by se
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
