sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Články
Při své patnácté misi vynese nejlehčí evropská raketa družici FalconEye1, kterou pro Spojené Arabské Emiráty postavily firmy Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Start měl původně proběhnout už dříve, ale kvůli výškovému větru byl několikrát odložen. Letět by se mělo ve středu ve 3:53 SELČ. V dnešním článku Vás seznámíme s celou misí a nabídneme Vám i možnost přímého přenosu. Ten však vzhledem k termínu startu využije zřejmě jen málokdo.
První ženou, která se podívala do kosmického prostoru, se stala v roce 1963 Valentina Těreškova. Tehdy se mohlo zdát, že Sověti nastolili trend, v němž nečiní rozdíly mezi mužem a ženou ani v tak náročné oblasti, jakou lety do vesmíru jsou. Ovšem záhy se ukázalo, že se jednalo spíše o politickou proklamaci. Krom Těreškové výcvikem prošly ještě další čtyři ženy a nějakou dobu byl v plánu čistě ženský let vícemístné lodi Voschod, nakonec z něj však sešlo a v roce 1969 ony čtyři ženy opustily oddíl kosmonautů. Druhá státní příslušnice SSSR se do vesmíru podívala v roce 1982, tedy až o dlouhých 19 let později. Světlana Savickaja se posléze stala první ženou, která vykonala dva kosmické lety a první ženou, která vystoupila do volného prostoru. Savickaja se měla do vesmíru vrátit ještě potřetí, tentokrát v roli velitelky čistě ženské posádky. S Jelenou Dobrokvašinou a Jekatěrinou Ivanovou se připravovala nejprve na let ke stanici Saljut 7, který byl ovšem nejdříve posunut v souvislosti s havárií stanice v únoru 1985 a po předčasném návratu čtvrté základní posádky byl zrušen. Nicméně ženská posádka
Před 30 lety se na předměstí nedaleko jihoafrické Pretorie narodil muž, který měl velký sen – podívat se do vesmíru. Nejen to, ale být přitom prvním – prvním černým afričanem, kterému se to podaří. V roce 2013 se mu jeho sny přiblížily, když se stal účastníkem – a začátkem roku 2014 dokonce jedním z 23 osob, které porazily další téměř milión účastníků soutěže Global Axe Apollo Space Academy a vyhrály letenku do kosmu. I když se slibovaný vesmírný výlet (suborbitální let nad Kármánovu hranici v lodi Lynx Mark II) nikdy neuskutečnil, dala účast v této soutěži jeho životu nový náboj. Mandla Maseko se stal komunitním pracovníkem a mluvčím, prošel výcvikem na civilního pilota a stal se příslušníkem Jihoafrických sil národní obrany – snažil se stát vojenským pilotem. Inspiroval mnoho dětí k tomu, aby usilovali o vědeckou kariéru, obdržel cenu od ministerstva vzdělávání provincie Gauteng (a byla po něm pojmenována budova pro výuku věd v areálu odborné školy „Curtis Nkondo School of Specialisation“). 6. července 2019 bohužel „Spaceboy“ podlehl zraněním po střetu své motorky s osobním
Tento rok by se dal jednoduše nazvat „rokem Měsíce“. O našeho souseda již dlouho nebyl takový zájem, a přitom to nejlepší nás teprve čeká. Spojené státy dávají dohromady dlouhodobý plán pro návrat člověka na Měsíc a tentokrát by nemělo jít pouze o jednorázovou akci, ale dlouhodobý rozvoj, který by jednou mohl vést až k trvale obyvatelné základně na jeho povrchu. Nejdříve však dostanou přednost robotické mise a právě na ty, je letošní rok opravdu bohatý. Začátkem roku se podařilo Číně poprvé v historii přistát na odvrácené straně Měsíce a již teď se pracuje na nástupci, který má ještě větší ambice, protože by se měl pokusit z povrchu odebrat vzorky a přepravit je zpět na Zemi. Dále jsme byly svědky toho, jak se Izraelský lander Beresheet soukromé společnosti SpaceIL, která se účastnila soutěže Google Lunar X-Price, pokusil přistát na Měsíci, ale bohužel se mu to nepodařilo. Nicméně pro Izrael a zmíněnou společnost to byl velký úspěch a již teď se prý chystá nástupce, který se o přistání pokusí znovu. K měsíci by ráda ale i jiná
Málo platné, jsme prostě technologičtí hračičkové. Dejte fanouškům kosmonautiky možnost nahlédnout „za oponu“ a budou se tetelit blahem. a když dostaneme možnost sledovat údaje z družice na oběžné dráze, máme o zábavu postaráno na dlouhé hodiny. Dnes Vám proto přinášíme zprávu o webové stránce, na které můžete sledovat nejrůznější informace, které se týkají nedávno vypuštěného cubesatu LightSail 2. Jde o sluneční plachetnici, kterou financovala veřejnost a proto si organizátoři dávají záležet na tom, aby výsledky jejich práce byly dobře vidět.
Kosmonautika nám přináší neustále nové a nové události, jak se na progresivní technologický obor sluší a patří. Jenže den má jen 24 hodin a dostat do nich kromě práce, rodiny, kamarádů a koníčků i sledování novinek z kosmonautiky, nemusí být během pracovního dne jednoduché – a v létě se ještě přidávají výlety, dovolené a další lákadla. Proto již 355 týdnů vychází vždy v neděli Kosmotýdeník – náš nejstarší seriál, který má dva úkoly – jednak shrnout na jednom místě všechny články, které u nás za týden vyšly a také přinést informace o menších událostech, na které se během týdne nedostalo. Díky tomu se mohou na Kosmotýdeník těšit i ti, kdo náš web pravidelně čtou. Dnes se podíváme na lunární plány NASA, novinky od Starship Hopperu nebo z floridské rampy 39B.
První exemplář evropského servisního modulu pro lodi Orion je již několik měsíců ve Spojených státech, kde se připravuje na nepilotovanou misi kosmické lodi Orion – Artemis 1. V Evropě však už vzniká i druhý exemplář servisního modulu, který bude součástí pilotované mise Artemis 2, při které by měli lidé letět k Měsíci. Evropská kosmická agentura nyní zveřejnila několik fotografií z aktuálního stavu prací na tomto důležitém prvku celé mise. Když jsme se tomuto konkrétnímu kusu na fotografiích věnovali naposledy, psal se říjen roku 2017 a servisní modul ještě ani neměl kompletně sestavenou kostru, jen základní díly a desky. Za ten více než rok a půl se tedy stihlo udělat opravdu hodně práce, uznejte sami.
Rusko se již několik let snaží rozvinout svůj segment Mezinárodní kosmické stanice. Po letech pomalého vývoje, který by se dal často označit jako přešlapování na místě, se však nyní začínají věci dávat do trochu rychlejšího pohybu, který slibuje, že bychom se již brzy mohli dočkat dalších modulů na ISS. V dnešním článku, který vychází z rozboru na webu nasaspaceflight, se podíváme nejen na nejznámější připravovaný ruský modul, tedy Nauku, ale i na uzlový modul Pričal nebo na modul NEM-1, který má kromě provádění vědy zajišťovat i dodávky elektrické energie. Pokud bude dodržen aktuální harmonogram, mohl by se vnitřní objem ruského segmentu stanice za dva roky zvětšit oproti současnosti v součtu o 60 %.
Mars Society vyhlásila před časem ideovou soutěž nazvanou The Mars Colony Prize. Cílem je získání nejlepšího návrhu pro kolonii na Marsu pro 1 000 lidí, která by byla schopna dlouhodobého fungování. Marsovská kolonie musí být navržena co nejvíce jako samoudržitelná, tj. s minimem nutných importů ze Země (jako např. vyspělé elektroniky). Návrhy musí počítat s vlastní produkcí potravin, energie, užitečných výrobků (obleky a další spotřební zboží), oceli, skla, plastických hmot, stavebních materiálů, dopravních prostředků a strojů. Předpokládá se masivní využívání 3D tisku, používání robotů a umělé inteligence. S předpokladem poklesu cen za dopravu ze Země na 500 USD/kg a z Marsu na Zemi na 200 USD/kg je třeba navrhnout ekonomiku dovozu (a později i exportu) zboží.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
