Evropský servisní modul pro pilotovanou misi

První exemplář evropského servisního modulu pro lodi Orion je již několik měsíců ve Spojených státech, kde se připravuje na nepilotovanou misi kosmické lodi Orion – Artemis 1. V Evropě však už vzniká i druhý exemplář servisního modulu, který bude součástí pilotované mise Artemis 2, při které by měli lidé letět k Měsíci. Evropská kosmická agentura nyní zveřejnila několik fotografií z aktuálního stavu prací na tomto důležitém prvku celé mise. Když jsme se tomuto konkrétnímu kusu na fotografiích věnovali naposledy, psal se říjen roku 2017 a servisní modul ještě ani neměl kompletně sestavenou kostru, jen základní díly a desky. Za ten více než rok a půl se tedy stihlo udělat opravdu hodně práce, uznejte sami.

Zde se budou nacházet čtyři nádrže.
Zde se budou nacházet čtyři nádrže.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net
Evropský servisní modul pro misi Artemis 2.
Evropský servisní modul pro misi Artemis 2.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net
Pohled na spodní část servisního modulu se zakrytými tryskami pomocných motorů.
Pohled na spodní část servisního modulu se zakrytými tryskami pomocných motorů.
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net

Zdroje informací:
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…2c2344d9025491c0c0531bd3c207f254&oe=5DB31AED
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…81f95a83df5caf438fb3594ee109dc97&oe=5DB16B0B
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…aefd1ab40e184620ca369ca5a2a84f49&oe=5D852845
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…ddb7afa764dec10c1efb7f7782d24dae&oe=5DB09A86

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Evropský servisní modul pro pilotovanou misi

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
22 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Brodský
Brodský
7 let před

Na snímcích mi jaksi chybí něco, podle čeho bych si dokázal představit velikost zařízení. Na posledním snímku je sice kus žebříku, ale nevím jak je daleko.

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Brodský

Průměr servisního modulu je 5 metrů, výška 4 metry. 😉

Kenny007
Kenny007
7 let před
Odpověď  Dušan Majer

Je pravda, že když jsem stál před maketou Orionu, tak jsem si teprve uvědomil jak je ta loď veliká a to byla jen loď bez servisního modulu. Obzvláště v porovnání s kabinami Sojuzu a Gemini které byly hned vedle.

Jiří Hošek
Jiří Hošek
7 let před
Odpověď  Brodský

Průměr evropského servisního modulu bez korekčních motorů a solárních panelů je 4,1 metru. Průměr pět metrů má pouze horní část – adaptér modulu pro posádku, který je ovšem vyráběn v USA.
Fotografie servisního modulu Orionu pro Artemis 1 ve srovnání s lidskými postavami:
comment image

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Jiří Hošek

Díky za upřesnění.

Kamil
Kamil
7 let před

Poletí už na Artemis 2 nějaký Evropan?

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  Kamil

Měl by, ale posádka zatím nebyla určena.

Jiří Hošek
Jiří Hošek
7 let před
Odpověď  Kamil

Já mám jen tuto informaci a nevím, jestli se od té doby něco změnilo.
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=94&t=1930&start=10#p80414

Lukas
Lukas
7 let před

Apollo servisny modul bol vacsi a zmestilo sa don viac pohonnych latok.

Jiří Hošek
Jiří Hošek
7 let před
Odpověď  Lukas

Máte pravdu, ovšem tuto větu je potřeba popsat v souvislostech. V programu Constellation měl navedení celé sestavy na nízkou lunární dráhu zajistit lunární modul Altair (plánovaný servisní modul Orionu od Lockheedu byl slabší vzhledem k nosnosti rakety Ares I). Po nešťastném zrušení programu v době prezidentského mandátu Baracka Obamy byl návrat na Měsíc zapovězený. Byť je evropský servisní modul Orionu slabší než servisní modul Apolla, pro Evropu byl podpis dohody o dodání modulu z poloviny prosince 2012 historickou událostí. ESA se stala partnerem NASA v programu pilotovaného průzkumu vesmíru za nízkou oběžnou dráhou Země. Nyní, když se opět mluví o návratu na Měsíc, má být slabší servisní modul Orionu (stejně jako v programu Constellation), kompenzován jiným prvkem – tentokrát přeletovým modulem landeru.

jv
jv
7 let před
Odpověď  Jiří Hošek

„historickou událostí“ … i tak se na to dá asi nahlížet 😀

Jiří Hošek
Jiří Hošek
7 let před
Odpověď  jv

Podpis dohody pootevřel dveře pro evropské astronauty směrem k Měsíci.

jv
jv
7 let před
Odpověď  Jiří Hošek

To je ten optimistický pohled na věc. Je otázka nakolik reálný.
Pesimistický pohled je takový, že to byla definitivní tečka (byť spíš formální) za programem ATV a na několik dekád konec šancí na evropský program letů s posádkou … a vlastně i konec možnosti zásobovacích letů, který by třeba umožnil navázání hlubší spolupráce s dalšími subjekty.

Jiří Hošek
Jiří Hošek
7 let před
Odpověď  Jiří Hošek

Ten konec nastal dřív, než si myslíte. ESA oznámila ukončení programu ATV už 2.4.2012. Teprve poté jí NASA navrhla, aby ESA místo zrušeného ATV-6 uhradila svůj podíl na společných nákladech provozu ISS na roky 2017-2020 stavbou servisního modulu pro Orion.
Na samostatné evropské pilotované kosmické lety jsem přestal věřit v roce 1992, když šel Hermes do kopru.

jv
jv
7 let před
Odpověď  Jiří Hošek

Však píšu, že to byla formální tečka. Američané pochopitelně preferují své firmy proti evropské konkurenci, takže zásobování ISS svěřili svým a pro ATV nebylo využití.
Evropané místo toho dělají servisní modul k lodi, která dle mnohých pořádně nikam nepoletí … a kdyby letěla, tak Američané dostanou dokumentaci, takže servisní moduly pro případné další mise si budou moci vyrobit sami.

Jiří Hošek
Jiří Hošek
7 let před
Odpověď  Jiří Hošek

Výroba ATV-6 nebyla zrušena proto, že by pro ni nebylo využití.
Už teď se počítá s ESM-3 a ESM-4.

3,14ranha
3,14ranha
7 let před
Odpověď  Lukas

Ta věta by chtěla rozvést ještě v jiném směru – servisní modul Orionu je výkonnější (a efektivnější) oproti Apollu ve všech parametrech (podpora života, el. síť), s výjimkou toho paliva (důvod popsal pan Hošek).

Vybral jste tedy jediný horší parametr, parametr důležitý, ale ne kritický – dnes či v blízké budoucnosti není problém s výkonem a řízením horních stupňů raket. A není principiální problém s robotickým tahačem (jak to třeba teď soutěží NASA v programu Artemis)

tonotime
tonotime
7 let před

Mňa nedávno prekvapilo, že Rusko odstúpilo od projektu Gateway. Napríklad link: https://vat.pravda.sk/vesmir/clanok/485178-rusko-odstupilo-od-americkeho-projektu-vystavby-stanice-pri-mesiaci/
…Rusko sa na americkom projekte nebude zúčastňovať „vo vedľajšej úlohe“, ale vybuduje vlastný transportný systém, uviedol Rogozin.
Dodal, že Rusko by mohlo vybudovať lunárnu vedeckú stanicu „spolu s členskými štátmi BRICS“ – spoločného hospodárskeho zoskupenia krajín Brazília, Rusko, India, Čína a Južná Afrika.
„Či to bude ruská alebo medzinárodná lunárna stanica, to je ešte predmetom rozhovorov,“ poznamenal Rogozin.
Pripomenul, že Rusko spustí svoj program nepilotovaných letov na Mesiac v roku 2021.
Lunar Orbital Platform – Gateway je program americkej Národnej agentúry pre letectvo a vesmír (NASA), ktorého cieľom je výstavba orbitálnej stanice na obežnej dráhe Mesiaca. Podľa najnovších plánov by sa s výstavbou mohlo začať už v roku 2022…
ESA sa asi nebude cítiť „vo vedľajšej úlohe“, lebo ešte nemá vyvinuté vlastne nosiče s ľudskou posádkou.
Ako je to z JAXA?
Bude sa Japonsko nejako podieľať na programoch Orion – Artemis?
Na projekte ISS sa JAXA podieľala. Z linku je https://global.jaxa.jp/press/2019/03/20190312b.html cítiť, že sa Japonsko bude podieľať aj na projekte Gateway. Ma Japonsko dostatočné silné rakety schopné posielať zásobovacie misie na Gateway Mesiac? Alebo to bude riešiť pomocou súkromníkov ako SpaceX, NASA, ESA? Japonsko ešte nemá vyvinuté rakety ktoré by im tam vynášali ľudské posádky. Aj keď potencionál vyvinúť technológie na pilotované misie určite má. Pristupovali k danej problematiky podobne ako ESA.
Aspoň som zaregistroval striedavé úspechy Japonských súkromníkov.
Vyzerá to asi tak, že Japonsky a Čínsky súkromníci nastúpia vo vesmírnom vynášaní tovaru a stým spojenom biznise oveľa skôr ako Európsky súkromníci…

Dušan Majer
Dušan Majer
7 let před
Odpověď  tonotime

Japonsko by mohlo vyvinout třeba obytný modul pro Gateway. Jeho vynesení by pak zajistila SLS.

Jiří Hošek
Jiří Hošek
7 let před
Odpověď  tonotime

Ten článek o odstoupení Ruska z projektu Gateway je starý, z loňského září. Od zasedání MCB dne 5.3.2019 je Roskosmos opět ve hře. Nejnovější návrh rozdělení rolí mezinárodních partnerů je názorně zobrazen tady:
comment image

Jiří Hošek
Jiří Hošek
7 let před
Odpověď  Jiří Hošek
Alois
Alois
7 let před

Rusko bylo nuceno okolnostmi od GAT odstoupit, nemá ani nosič ani odpovídající kosmickou loď. Jak by tedy jeho účast vypadala ? Nyní když Trump ještě nvíc nainstaloval výhybku směrem na povrch Měsíce, to by tam Rusko bylo jako velmi, ale velmi chudý příbuzný.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗