sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Články

Lucy: Stroj času

Sonda, která nemá tolik pozornosti, kolik by mohla mít. Což je trošku škoda, protože by si jí opravdu zasloužila. Také na našem webu o ní zatím nevyšel podrobný článek, a právě následující řádky to změní. Dnešní den tedy bude patřit této sondě. Mise Lucy zamíří tam, kam se před ní žádný stroj ještě neodvážil. Sonda pronikne poprvé do říše těles zvaných Trojáné, a „poví” nám o nich víc, protože zatím o těchto koorbitalních objektech mnoho nevíme. Pravděpodobně jde z velké části o pozůstatky materiálu, ze kterého se formovaly všechna tělesa Sluneční soustavy před 4,5 miliardami let. Sonda Lucy je tedy jakýmsi strojem času, který nám umožní poprvé zblízka prozkoumat tyto cizí a neznámé světy.

ŽIVĚ A ČESKY: Startuje unikání mise k Trojánům

Planetkám, které obíhají kolem Slunce po stejné dráze jako Jupiter, pouze letí před planetou nebo za ní, se říká Trojáni. Zatím jsme mohli tyto pozůstatky z doby vzniku Sluneční soustavy pozorovat pouze na dálku, ale to se změní. V sobotu v 11:34 našeho času má z floridské rampy SLC-41 odstartovat sonda Lucy, která v průběhu let proletí kolem sedmi Trojánů a přidá k tomu i jednu planetku z hlavního pásu. Jelikož navštíví osm různých objektů, stane se v tomto směru rekordmankou. Proto bychom Vás chtěli pozvat ke sledování přímého přenosu ze startu.

Start lodi Šen-čou 13

Dnes nás čeká významná mise. Na 18:23 SELČ je ze vzletové rampy 43/91 kosmodromu Ťiou-čchüan naplánován start nosné rakety CZ-2F ve verzi G určené pro pilotované kosmické výpravy. Na oběžnou dráhu bude dopravena kosmická loď Šen-čou 13. Posádku tvoří velitel Čaj Č‘-kang, který se již účastnil mise Šen-čou 7, letová specialistka/pilotka Wang Ja-pching se zkušeností z mise Šen-čou 10 a nováček Jie Kuang-fu na pozici letového specialisty. Na čínské kosmické stanici stráví minimálně 5 měsíců. Na nadirový stykovací uzel modulu Tchien-che se Šen-čou 13 připojí 16. října okolo 01:00 SELČ.

Sentinel-5P

Jak družice pomáhají sledovat výbuchy sopek?

Od 19. září letošního roku, kdy se k životu probudila sopka Cumbre Vieja, si její láva začala razit cestu skrz domy, silnice i pole. Západní část ostrova La Palma, který je součástí Kanárských ostrovů, tak postihla masivní destrukce. Družicová měření však i v této situaci pomáhají příslušným úřadům sledovat aktuální dění a rozhodovat o dalším postupu. Družice přitom pomáhají mnoha různými způsoby – od fotografování toku lávy, přes sledování vyvržených plynů až po vyhodnocování rizik. Soubor evropských družic z programu Copernicus Sentinel poskytuje místním týmům nenahraditelné informace.

Dlouhý pochod 2D vynesl i sluneční observatoř

Ve 12:51 odstartovala z kosmodromu Tchaj-jüan raketa Dlouhý pochod 2D. Na palubě byla vědecká družice CHASE (Chinese Hα Solar Explorer). Jak již název napovídá, měla by se tato družice, na jejíž stavbě se podíleli experty z univerzity v Nanjingu zaměřit na pozorování Slunce. V názvu také vidíme zkratku Hα, tedy H-alfa. To je označení pro spektrální čáru s vlnovou délkou 656,28 nm a kterou astronomové často sledují. „ Ve skenovacím režimu bude pozorovat v čáře Hα (656,28 nm) a Fe I (656,92 nm) a snímek celého disku získá za minutu. Při sledování celého disku (653,5–654,5 nm) pak co sekundu,“ uvedl o družici CHASE Michal Václavík z České kosmické kanceláře. S jistotou také víme, že na palubě bylo i deset malých družic a CubeSatů (QX-1, TS-1, JTSY, HD II-E, MD-1, SSS-1, HE II-F, YT-1, ZJJ-2 a SSS-2A).

Teleskop Jamese Webba dorazil na kosmodrom!

Kdo by ho neznal. Je velký, složitý a v mnoha ohledech novátorský. Teleskop na jehož vypuštění čekají stovky zainteresovaných lidí a další tisíce milovníků vědy a techniky dorazil na místo, ze kterého se vydá do kosmu. Jelikož jde o velmi ostře sledovaný start, tak prakticky vše okolo budí patřičnou pozornost. My Vám přinášíme článek z této události s malinkým zpožděním, ale není to na škodu. Mnoho záběru a zajímavých informací se objevovalo postupně a díky časové rezervě, tak o ně naší čtenáři nepřijdou.

ŽIVĚ: Druhý pilotovaný New Shepard

Když v červenci poprvé odstartoval suborbitální nosič New Shepard s lidmi, byla to velká událost. Bylo jasné, že mise označovaná NS-16 znamená začátek nové éry suborbitální turistiky. Další mise (NS-17) byla opět bezpilotní a letěly na ní pouze vědecké experimenty. Nyní se však můžeme těšit na další pilotovaný výlet nad hranici kosmického prostoru. Let obstará nosič s výrobním označením NS4 a kabina bude RSS First Step. Na palubě budou čtyři lidé ze tří různých států. Společnost Blue Origin avizovala, že z přípravy na let i z letu samotného zajistí tradiční přímý přenos, jehož přehrávač najdete v tomto článku. Vysílání má začít 90 minut před startem, který je aktuálně naplánován na 16:00 SELČ.

Pyrenejský poloostrov. Foto Thomase Pesqueta z ISS. Zdroj: flickr.com

Thomasův fotokoutek 53

Pohledem z okna Mezinárodní vesmírné stanice vás opět vítáme u našeho seriálu fotografií a zajímavých kometářů. Nebylo by tohoto seriálu, nebýt motivace, kterou nám s výšky 400 km posílá k nám na Zem francouzský astronaut Thomas Pesquet. Na úvodní fotografii je na první pohled rozpoznatelný poloostrov. Stačí dodat jeho název v jazyce jednoho z národů zde žijících, Península ibérica, a jistě jste si ověřili, že jde opravdu o Pyrenejský poloostrov. Všimli jste si, že v češtině nepoužíváme název Iberský, jako to má třeba i angličtina? Původními obyvateli poloostrova totiž byli Iberové, nazývaní tak podle řeky Iberu (dnes Ebro). Thomas dodává, že 12. říjen je španělský národní den, proto tento pěkný širokoúhlý snímek. Zdravíme i sousední Portugalsko.

Model Orionu ve větrném tunelu

Až se poprvé při misi Artemis II budou astronauti vracet na zemi v lodi Orion, bude je při vstupu do atmosféry chránit tepelný štít kabiny před intenzivním žárem. Ale co se s tímto štítem stane, až loď zpomalí? Právě na tuto otázku hledají odpověď výzkumníci z Langley Research Center v Hamptonu, stát Virginia. Využívají k tomu větrný tunel National Transonic Facility. Po misi EFT-1 došlo k několika změnám výrobního procesu tepelného štítu. Namísto jednoho velkého kusu je nyní štít tvořen menšími bloky, které ablativním procesem „odhořívají“ a při vstupu do atmosféry odnáší teplo pryč. Tyto úpravy konstrukce také změnily tvar zbylého štítu, který bude mít při přechodu do podzvukové rychlosti.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.