Pohledem z okna Mezinárodní vesmírné stanice vás opět vítáme u našeho seriálu fotografií a zajímavých kometářů. Nebylo by tohoto seriálu, nebýt motivace, kterou nám s výšky 400 km posílá k nám na Zem francouzský astronaut Thomas Pesquet. Na úvodní fotografii je na první pohled rozpoznatelný poloostrov. Stačí dodat jeho název v jazyce jednoho z národů zde žijících, Península ibérica, a jistě jste si ověřili, že jde opravdu o Pyrenejský poloostrov. Všimli jste si, že v češtině nepoužíváme název Iberský, jako to má třeba i angličtina? Původními obyvateli poloostrova totiž byli Iberové, nazývaní tak podle řeky Iberu (dnes Ebro). Thomas dodává, že 12. říjen je španělský národní den, proto tento pěkný širokoúhlý snímek. Zdravíme i sousední Portugalsko.
С днём рождения дорогой Олег! (S dňjom rožděňja darogoj Oleg – Vše nejlepší k narozeninám, Olegu). Polární záře nad Moskvou na oslavu narozenin mého přítele Olega, se kterým jsem se seznámil ve Hvězdném městečku. Několikrát jsme spolu trénovali, bylo to těžké, ale máme na sebe spoustu hezkých vzpomínek! Moskva leží příliš daleko na severu, než aby stanice mohla proletět nad městem, a proto ji na snímku vidíme zešikma. Přesto ji snadno rozpoznáte. Zdroj: flickr.comPohled od pobřeží k pobřeží. Zatímco v Kalifornii na západním pobřeží USA je ještě noc, na východním už svítá a mají tam den. Zdroj: flickr.comBlesky vzdálených bouří, to je nádherné divadlo, které můžeme často pozorovat pod námi. Zdroj: flickr.comI jeden osamocený výboj blesku může být zajímavým zpestřením snímku, zde navíc s oblaky nasvícenými Měsícem. Blesky jsou pro astronauty něco jako ohňostroj. Astronomové jistě poznali hvězdy kolem Mirfaku a známou proměnnou hvězdu Algol v souhvězdí Persea. Zdroj: flickr.comTento neuvěřitelný záběr na Itálii a záblesk bouře v pozadí je sám o sobě unikátní. Jenže když se podíváte pořádně, že nad zábleskem jsou ještě červení skřítci, tedy nadoblačné blesky, pak si uvědomíte unikátnost této fotografie. Red sprites jsou jeden z jevů TLE (transient luminous event), kam patří i gigantické blesky nebo elfové. Zdroj: flickr.comBouřkové oblaky jsou samy o sobě krásnou podívanou, ovšem takovýto snímek se nevidí každý den. Jen několik osamocených bouří s oblaky, jejichž vrcholky dříve, či později, narazí svým vrcholkem až k hranicím troposféry. Zdroj: flickr.comPoznáváte tento ostrov vykukující z oblak? Napoví vám tmavý pruh kouře táhnoucí se nad oceán. Ano, jde o ostrov La Palma, kde probíhá erupce sopky Cumpre Vieja. Zdroj: flickr.comDetailní pohled na kouř sopky na ostrově La Palma. Zdroj: flickr.comNapadlo by vás, že na tomto snímku nám ve výhledu nepřekáží solární panel? Jde o pole v jižní Americe! Zdroj: flickr.comZkušené oko čtenáře zde jistě rozpozná pobřeží na jihu Afriky, kde Namibijská poušť přechází rovnou do oceánu. Zdroj: flickr.comNamibijské pobřeží s oranžovými dunami, které ostře kontrastují s modří Atlantského oceánu, jsou příjemným osvěžením zraku při přeletu nad dálavami moře. Zdroj: flickr.comToto místo byste pravděpodobně nepoznali. Jedná se o nádherné víry na řece Dněpr u Kyjeva. Thomas si vzpomíná, že stejnou oblast fotil i během první mise Proxima. Tehdy však byla zima a všechno bylo bílé a zmrzlé. Zdroj: flickr.comToto už je samotné hlavní město Ukrajiny Kyjev. Snímku dominuje stadion Národního sportovního komplexu Olimpijskyj. Zdroj: flickr.comMost Rio–Antirrio se nachází na severu Peloponéského poloostrova. Spojuje ho s Řeckou pevninou. Jedná se o více než dva kilometry dlouhý most zavěšený na čtyřech pylonech pomocí lan. Zdroj: flickr.comZatímco most Peloponéský poloostrov s pevninou spojuje, zde vyfotografovaný Korintský průplav jej vlastně od pevniny odděluje. Zdroj: flickr.comTaké toto je poloostrov, ovšem nacházející se v jihozápadní části Bretaně ve Francii. Jmenuje se Quiberon. Thomas podle změn barvy vody a vzhledu vln odhaduje, že foukal vítr alespoň na úrovni šest Beaufortovy stupnice (tzv. silný vítr, 22 až 27 uzlů, 40 až 49 km/h, vlny 2,4 až 4 metry). Zdroj: flickr.comHned vedle poloostrova Quiberon najdete velmi členitý záliv Morbihan. Zdroj: flickr.comVánoce se blíží, ale nebojte, na vánoční výzdobu je trochu brzy, a to je dobře. Ona ta koule totiž není jen jedna – sledujte níže. Jde o část přístroje na měření elektrostatického náboje. Zdroj: flickr.comShane Kimbrough s přístrojem FPMU (Floating Potential Measurement Unit). Měří velikost elektrostatického náboje, který se hromadí na povrchu zařízení vně stanice. Tento náboj by je mohl poškodit. Během našeho posledního výstupu do vesmíru s Akim jsme jej vyměnili a některé díly byly dopraveny zpět na Zemi na palubě nákladní lodi Dragon společnosti SpaceX (mise CRS-23). Inženýři chtějí přesně vědět, co se pokazilo. Zdroj: flickr.comTaké balíte? I my jsme rádi něco zabalili a něčeho se zbavili. Je naprosto nezbytné snížit množství obalového odpadu. Ve vesmíru z důvodů velikosti a nákladů na vynesení a na Zemi kvůli šetření zdrojů a znečištění. Vzpomeňte si na to, až zas vybalíte ty spousty zbytečně velkých krabic nebo poloprázdných lahví se vším možným, které vídáme v obchodech. CNES a ESA v současné době experimentují, jak snížit hmotnost a velikost toho, co posíláme na stanici a zpět na Zemi. Zdroj: flickr.comPokud jste fandy ledniček a mrazáků (jsou tu vůbec takoví?), máme tu pro vás MELFI. Používáme ji hlavně na skladování vzorků z experimentů. Dá se snadno a často otevírat a zavírat (ano, jako lednička doma), zde s příjemným efektem studené mlhy. Teplota může dosáhnout až −80 °C, takže rukavice jsou povinné, abyste se vyhnuli omrzlinám. Vím, že vám o této mrazničce povídám často, ale to víte, byla vyrobena pro ESA ve Francii. 😉 Zdroj: flickr.comMark pracuje na přístroji SOLISS agentury JAXA. Ke komunikaci s přijímačem v Japonsku používá laser, takže je zcela logicky umístěn mimo stanici. Za Markem je vidět přechodová komora! Musel ho vzít dovnitř, aby jej vylepšil, důkladně ho otestoval, a pak ho zase vyndal ven mimo stanici. Laserová komunikace nabízí nesrovnatelnou rychlost výměny informací a stejná technologie se plánuje i pro zařízení ESA, které bude umístěno na evropském modulu Columbus. Zdroj: flickr.comNa tomto nádherném záběru je kosmická loď Sojuz MS-19. Na palubě přiletěli Anton Škaplerov, Thomasův dobrý přítel, a dva filmaři – Klim Šipenko a Julija Peresild(ová). Zdroj: flickr.comDetailní pohled na kosmickou loď Sojuz MS-19. Zdroj: flickr.com
Společnost Iridium Communications, kterou v rámci transakce v hodnotě 8 miliard dolarů přebírá společnost Rocket Lab, očekává, že získá další dlouhodobou zakázku od Pentagonu na družicovou komunikaci. Zároveň představuje nové technologické schopnosti, které by mohly rozšířit její působení v amerických vojenských komunikačních sítích.
Společnost Reflect Orbital, jejíž plány na odrážení slunečního světla do konkrétních míst na zemském povrchu vzbudily zájem i kontroverze, získala investici ve výši 73,5 milionu dolarů.
Francie udělila společnosti Globalstar povolení k vypuštění a provozu 54 družic nové generace pro přímé spojení se zařízeními (D2D). Americký operátor plánuje zahájit jejich rozmísťování příští rok.
Společnost Firefly Aerospace se zaměřuje na nové zakázky v oblasti obrany v prostoru mezi Zemí a Měsícem, zatímco americké Vesmírné síly začínají zkoumat možnosti vojenských operací za hranicemi svých tradičních oběžných drah.
Americké ministerstvo obrany oznámilo podmíněný úvěrový příslib ve výši 150 milionů dolarů pro společnost Rocket Lab. Prostředky mají firmě pomoci zvýšit výrobní kapacitu a rozšířit možnosti startů její znovupoužitelné rakety Neutron.
Společnost Blue Origin potvrdila, že obnovení letů rakety New Glenn se odkládá na příští rok, protože pokračuje v pracích na přestavbě její startovací rampy na Cape Canaveral.
