MinoSpace
Čínský výrobce komerčních družic MinoSpace získal zakázku na výstavbu konstelace družic pro dálkový průzkum Země v rámci projektu schváleného nejvyšší ekonomickou autoritou země NDRC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce komerčních družic MinoSpace získal zakázku na výstavbu konstelace družic pro dálkový průzkum Země v rámci projektu schváleného nejvyšší ekonomickou autoritou země NDRC.
Senát má začátkem června hlasovat o potvrzení nominace Jareda Isaacmana na funkci správce NASA.
Společnost Impulse Space podepsala dohodu s družicovým operátorem SES. SES využije urychlovací stupeň Helios od společnosti Impulse k dopravě svých družic z LEO na GEO.
Americké vesmírné síly prodloužily se společností Raytheon smlouvu v hodnotě 379,7 milionu dolarů na pokračování ve vývoji dlouho odkládaného operačního řídicího systému nové generace (OCX). Jedná se o klíčovou softwarovou aktualizaci pro infrastrukturu globálního pozičního systému (GPS).
Společnost SpaceX zveřejnila 23. května podrobnosti o příčině nehody letu Starship při IFT-8, ke které došlo 6. března. Načasování selhání při IFT-8 bylo podobné jako u IFT-7 v lednu. SpaceX však uvádí, že obě selhání měla odlišné příčiny. V případě IFT-8 mělo dojít k selhání jednoho z centrálních motorů Raptor.
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Články
Poslední týden byl na základně Boca Chica hektický. Zaměstnanci usilovně připravují Superheavy, Starship i startovní rampu na zítřejší, tedy pondělní, pokus o start. Všechny administrativní záležitosti, včetně startovní licence od FAA a všech možných uzavírek jsou vyřešeny a krom techniky startu nic nebrání. Superheavy Starship je největší, nejsilnější a troufnu si říci, že i nejvíce futuristickou raketou všech dob. Na výšku měří neuvěřitelných sto devatenáct metrů s průměrem devět metrů. Raketu Superheavy pohání třiatřicet raketových motorů Raptor 2, přičemž každý poskytuje tah přibližně dvě stě čtyřicet tun. Celkový tah Superheavy díky tomu dosahuje téměř osmi tisíc tun. Je už tak nyní jasné, že při startu Superheavy Starship předvede neskutečné divadlo, které si rozhodně nesmíte nechat ujít.
Máme za sebou kosmonautikou doslova a do písmene napěchovaný týden, v rámci nějž jsme viděli jeden velmi očekávaný start (JUICE) a dočkali se jednoho úředního povolení, které umožní lety systému Super Heavy Starship. Kosmotýdeník vám však tradičně shrne i další zajímavé události, které uplynulých sedm dní přineslo. V hlavním tématu se například podíváme na neuvěřitelný již 50. let vrtulníčku Ingenuity atmosférou Marsu! Krom toho se můžete těšit na snímek ze sondy JUICE, nebo přípravy na start dalšího Falconu Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Legendární Hubbleův kosmický teleskop má své kořeny v návrhu telekopu LST (Large Space Telescope), jehož základy byly položeny komplexní studií z roku 1972. V ní byly velmi podrobně popsány například jednotlivé moduly tvořící teleskop, ale experti rozpracovali také různé možnosti servisovatelnosti tohoto velkého kosmického teleskopu – ať už by opravy a modernizace probíhaly na oběžné dráze, nebo na Zemi.
Po vydání pokynu k separaci, který vyšel od pracovníků řídícího střediska firmy SpaceX v kalifornském Hawthorne se nákladní kosmická loď Dragon 2 dnes v 17:05 SELČ odpojila od adaptéru IDA na přechodovém tunelu PMA, který je připojen k přednímu uzlu modulu Harmony. V době odpojení stanice prolétávala nad Indickým oceánem. Nyní na kosmickou loď čeká zakončení její mise – opustí oběžnou dráhu a po vstupu do atmosféry její návratová kabina přistane na padáku u pobřeží Floridy nedaleko města Tampa, k čemuž by mělo dojít dnes okolo 22:58 našeho času. Připomeňme, že tato loď dorazila k Mezinárodní kosmické stanici 16. března a v rámci mise CRS-27 sem dopravila 2852 kilogramů nákladu, který tvořily pomůcky pro výzkum, ale i zásoby pro posádku, či hardware k údržbě stanice.
V minulém dílu našeho seriálu o vesmírném dalekohledu Jamese Webba jsme věnovali poměrně velkou pozornost vzdálenějšímu vesmíru. Nejinak tomu bude i dnes, neboť hlavním obsahem nového pokračování bude především povídání o galaxiích a kupách galaxií. Nicméně dostane se i na kulovou hvězdokupu a především dvě extrasolární planety. Právě výzkum exoplanet byl totiž v minulém období onou pověstnou třešničkou na dortu, která ještě vyšperkovala další, samy o sobě velmi zajímavé výsledky.
Čtvrteční pokus o start mise Transporter-7 byl provázen špatným počasím. Odpočet tak dospěl až do okamžiku zhruba 45 sekund před startem, kdy má letový ředitel dát souhlas ke startu. Namísto toho se však v přenosu ozvalo pouze nemilé, leč očekávané hlášení „Hold, Hold, Hold“. Podmínky pro start tedy nebyly naplněny a vypuštění 51 družic se tak odkládá o dalších 24 hodin. Ani u tohoto startu nebude chybět náš komentovaný přenos, k jehož sledování Vás tímto článkem zveme. Těšit se můžeme například i na návrat prvního stupně na pevninu.
Americko-evropský program misí MSR si rozhodně neklade malé cíle. Jeho hlavním úkolem je dopravit na Zemi vzorky z Marsu, abychom je mohli analyzovat ve špičkových pozemských laboratořích. Zatímco první článek tohoto řetězce, tedy americký rover Perseverance, již brázdí povrch Marsu, kde odebírá vzorky, o landeru Sample Retrieval Lander s raketou pro vystřelení vzorků na oběžnou dráhu Marsu, jsme na našem webu už také psali, tak poslední článek tohoto řetězce, evropská sonda ERO (Earth Return Orbiter), zůstává stále tak trochu v pozadí. Evropská kosmická agentura proto nyní vydala článek, který má za úkol v několika přehledech představit tuto jedinečnou sondu, která zajistí dopravu vzorků od Marsu k Zemi. V tomto článku najdete překlad anglického originálu.
Raketa Falcon 9 měla na sdílenou misi Transporter-7 vyrazit už v úterý, ale počasí bylo proti a firma SpaceX proto start posunula o jeden den na středu. Ani tento plán však nevydržel dlouho a opět kvůli počasí (a navíc i v zájmu dokončení předstartovních kontrol) byl start přeložen o další dva dny. Aktuálně tedy platí, že bychom se v pátek v 8:47 SELČ měli dočkat startu Falconu 9, který na polární dráhu vynese 50 malých družic. Lákadlem bude zcela jistě pokus o návrat podesáté použitého prvního stupně, který by měl přistát na betonové ploše LZ-4. Raketa Ariane 5 měla ve čtvrtek vyrazit na ostře sledovaný start se sondou JUICE, ale i zde udělalo čáru přes rozpočet počasí – zvýšené riziko blesků v okolí rampy. Start se nám tedy posunul na páteční brzké odpoledne. V tomto článku najdete vložené přehrávače obou přenosů.
Raketa Terran 1 od firmy Relativity Space se 23. března našeho času stala první 3D tištěnou raketou, která vyrazila vstříc oběžné dráze. Kvůli závadě na druhém stupni však oběžné dráhy nedosáhla a to mimo jiné znamená, že stále čekáme na první raketu spalující metan, která dosáhne oběžné dráhy. 12. dubna firma představila první bližší informace o neúspěšném letu pojmenovaném Good Luck, Have Fun a také se podělila o plány týkající se dalšího vývoje. Aktuálně se zdá, že by se pozornost společnosti měla zaměřit na novou raketu pojmenovanou Terran-R.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
