NASA
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Konference o výzkumu vesmírných stanic byla zrušena a budoucnost dlouhodobé konference o planetárních vědách je nejistá, protože NASA stahuje podporu pro tyto akce.
Společnost Hydrosat 5. června oznámila plány na sběr termálních infračervených snímků pomocí druhé družice VanZyl-2, která bude vypuštěna koncem tohoto měsíce na palubě sdílené lodi SpaceX Transporter-14.
Předseda senátního obchodního výboru představil návrh na přidání 10 miliard dolarů do zákona o rozpočtovém sladění, který by vykompenzoval změny v programech NASA pro pilotované vesmírné lety a průzkumné programy v návrhu rozpočtu administrativy.
Druhá mise japonské společnosti iSpace, lunární modul Resilience,pravděpodobně havarovala při pokusu o přistání na Měsíci 5. června.
Společnost Voyager Technologies zahájila 2. června svou první veřejnou nabídku akcií (IPO) s cílem dosáhnout ocenění ve výši 1,6 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Jacobs Technology kontrakt v hodnotě až 4 miliard dolarů na 10 let na poskytování inženýrských a technických služeb.
Společnost Impulse Space získala v kole financování 300 milionů dolarů. Finance poslouží k rozšíření a vývoji technologie elektrického pohonu.
Články
Dalších sedm dní mizí nezadržitelně v propadlišti historie a než skočíme rovnýma nohama do nového týdne, musíme si ještě připomenout, co nám vlastně uplynulé dny přinesly na poli kosmonautiky. V duchu nejlepších tradic posledních let jsme se ani tentokrát nenudili. V hlavním tématu si posvítíme na důležitý test při vývoji evropských technologií pro přistávání raket. U evropských nosičů ještě zůstaneme, protože na kosmodromu v Kourou se naskytl první pohled na raketu Ariane 6 na rampě. Dočkáte se ale i zmínky o novém rekordu firmy SpaceX, nevynecháme ani test Starship 25 a ukážeme si krásné fotky ze startu rakety Delta IV Heavy. Jak sami vidíte, čeká nás toho hodně, tak pojďme na to.
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta červnová vychází na 28.6.2023. Do Pražského planetária (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka tentokrát nabídne dva atraktivní přednášející, našeho redaktora Vítězslava Škorpíka a také Tomáše Petráska. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.
Objevení temné hmoty, kterou důkladně rozebíráme v minulém článku bylo pro fyziky poměrně značným překvapením. Nicméně se tato detekce nemohla ani vzdáleně rovnat šoku z jiného objevu, který přišel těsně před koncem minulého století a znamenal velkou revoluci v oblasti kosmologie. Tehdy byla objevena jiná neznámá substance nazvaná temná energie. Tato temná nebo též skrytá energie přitom tvoří více než dvě třetiny hmoty – energie našeho vesmíru. V podstatě se tak zopakovala situace s temnou hmotou, ke které došlo o několik let dříve. Sotva jsme měli pocit, že začínáme vesmíru rozumět, přišlo vystřízlivění a poznání, že rozumíme jen malé části kosmu.
V útrobách budovy firmy Astrotech na floridském Mysu Canaveral byl pohonnými látkami naplněn evropský teleskop Euclid. Jde o důležitý krok před jeho startem na raketě Falcon 9, který je zatím plánován na 1. července. Euclid využívá dva typy pohonných látek – hydrazin a dusík. Deset raketových motorů na hydrazin se postará o chemický pohon nezbytný k cestě do libračního centra L2 soustavy Slunce-Země, ale bude také provádět cca jednou za měsíc manévry, které teleskop udrží na správné dráze. Kromě toho se tento pohon použije i na konci služby, kdy se postará o vyvedení observatoře do bezpečné vzdálenosti.
Naši pravidelní čtenáři nejspíš společnost RFA (Rocket Factory Augsburg) už dobře znají, protože o ní nepravidelně informujeme a to hned, jak se objeví nějaká zajímavá novinka. Tato ostře sledovaná společnost z Německa totiž chce vstoupit na trh s malými nosiči a má i mnohem ambicióznější plány do budoucna. Jen připomenu, že společnost vyvíjí raketu RFA One s pohonem Helix. Dokončením zážehu v plné délce byl tento raketový motor kvalifikován pro ostrý let a přiblížil společnost zase kousek blíže ke skutečnému startu. Testu předcházelo několik kratších zážehu a bylo to vůbec poprvé v Evropě, kdy čistě soukromý subjekt úspěšně odzkoušel horní stupeň s tímto typem raketového motoru.
V posledních měsících bylo tradicí, že pokud ruští kosmonauti vystoupili z ISS do volného kosmického prostoru, věnovali se modulu Nauka. Teď si však od Nauky na jeden výstup dočasně odpočineme. Dnes v 16:20 našeho času by měli Rusové Sergej Prokopjev a Dmitrij Petělin v přechodové komoře modulu Poisk zahájit kosmickou vycházku s označením VKD-59. Na oba muže čeká hned několik úkolů, které se týkají především vědeckých experimentů umístěných na vnějším plášti Mezinárodní kosmické stanice. V tomto článku kromě informací o úkolech naleznete dva přehrávače přímého přenosu – jeden od Roskosmosu, druhý od NASA TV.
Letoun NB-52 A letí vzduchem a stoupá do určené výšky, pod svým pravým křídlem si nese zbrusu nový letoun, který čeká jeho první let. Píše se 8. červen 1959 a na palubě prvního kusu X-15 sedí tovární pilot North American Aviation, Scott Crossfield. NB-52 A nastoupal do pracovní výšky 11 500 m s rychlostí M=0,79 a nyní již zbývá, aby se Scott se svým X-15 oddělil od mateřského letounu a klouzavým letem přistál na dně vyschlého jezera u základny Edwards AFB. Ještě nedošlo k oddělení a už musel Scott řešit výpadek v systému řízení SAS přepnutím na STANDBY a potvrdit pokračování v letu. Oddělení proběhlo čistě a X-15 konečně mohl provést svůj inaugurační let. Crossfield stočil svůj stroj doprava a ověřoval řízení. Času bylo málo, let nepřesáhne 6 minut, a už se musí chystat na přistání. Nasměroval X-15 na dráhu a začal podrovnávat a držel si rychlost, když v tom začal X-15 zvedat příď mnohem víc, než Scott čekal, rychle potlačil a zase se rychle snažil srovnat X-15. Marně, letoun zase pokračoval přídí vzhůru víc, než bylo zdrávo v takové chvíli a choval se velmi,,
Jestli to klapne, tak to bude skvělá podívaná. Ve čtvrtek 22. června v 9:19 našeho času by měla z Vandenbergovy základny odstartovat raketa Falcon 9 se 47 družicemi Starlink. Pokud se však nic nezmění, tak v té době už bude na opačném pobřeží USA, na Floridě, odpočítávat raketa Delta IV Heavy poslední desítky sekund před svým startem na misi NROL-68 s utajeným nákladem. Ten sice měl proběhnout už ve středu ráno, ale musel být odložen kvůli závadě na pneumatickém ventilu pozemního vybavení. Nový termín jejího startu je 22. června 9:25 našeho času, tedy pouhých 6 minut po startu Falconu. Pokud se vše podaří, mohli bychom v rámci jednoho komentovaného přenosu pokrýt oba starty. Kosmonautika je však vrtkavá a odklady bývají její běžnou součástí.
6. března jsme na našem webu vydali článek Rozpustné organické molekuly z planetky Ryugu, což byl do češtiny přeložený odborný článek publikovaný na webu agentury JAXA zaměřený na výsledky chemické analýzy vzorků, které na Zemi dopravila sonda Hayabusa 2. V úvodním odstavci jste se mohli dočíst, že články vyšly rovnou dva a každý ke svým výsledkům došel jinými metodami. První odstavec článku končil slibem, že se dnes podíváme na přeložený první článek a za pár dní na našem webu vyjde článek s překladem druhé studie. Nyní tedy přichází čas tento slib splnit, ačkoliv se pár dní protáhlo na téměř čtvrt roku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
