sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.
JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.
Články
Po desetiměsíční pauze jsou tu opět dva letní měsíce prázdnin a s nimi se vrací i náš letní seriál TOP 5. Doufáme, že letošní témata Vás zaujmou stejně, jako ta loňská. Pro začátek se podíváme na spojení kosmonautiky a hudby. Na první pohled spolu tyto dva obory nesouvisí – kosmonautika je špičkový technický obor a hudba je umění. Přesto si ukážeme, že se oba směry dokáží protnout a posluchačům dokáží zprostředkovat nečekaný zážitek. V dnešním díle nebudou zástupci řazeni podle kvality, vždyť každému se líbí něco jiného – žebříček sestavíme podle roku vydání.
Vážení čtenáři, jak jistě víte, od letošního února probíhá na stránce Knižní startér crowdfundingová kampaň na podporu knižního vydání seriálu Vesmírné osudy. V průběhu uplynulých měsíců se stala kampaň co do objemu vybraných prostředků nejúspěšnějším projektem Knižního startéru a dosud se podařilo nasbírat neuvěřitelných 129 880 korun. Za to všem přispěvatelům patří obrovský dík a stejně tak děkujeme všem, kteří informace o projektu „předali dál“ ať už ústní cestou, prostřednictvím sociálních sítí nebo jiným způsobem. Velmi si vážíme každého, kdo byl v souvislosti s Vesmírnými osudy jakkoli aktivní a popravdě jsme tak trochu v šoku z toho, kolik se našlo lidí ochotných podpořit a propagovat tento počin.
Pravidelní čtenáři našeho blogu vědí, že vždycky na začátku letních prázdnin vydáváme článek, který má za úkol informovat všechny zájemce o tom, jak to bude na našem portálu vypadat během července a srpna. Během těchto měsíců se totiž i v běžném životě mění spousta věcí – vlaky a autobusy používají jiné jízdní řády, televizní programy mění rozložení pořadů a podobně. Někteří studenti si sice užívali ředitelské volno již v tomto týdnu, ale teprve dnes je oficiální konec školního roku a tak přichází čas i na náš pravidelný článek.
23.června vyšel na nasaspaceflight.com článek Chrise Gebhardta shrnující jak dosavadní milníky, tak zbývající úkoly na cestě společnosti SpaceX k prvnímu pilotovanému letu její kosmické lodi Dragon Crew. Vychází z prezentace ředitele kosmických operací SpaceX Garetta Reismana, kterou představil na letošním Space Expu v kalifornské Pasadeně. Vedle detailů týkajících se samotného programu Dragon Crew nepochybně zaujme i informace o další perspektivě technologie motorického přistávání, kterou SpaceX úspěšně uvedla do provozu, sahající daleko za hranice zemské atmosféry.
Dnes vychází poněkud odlišný článek, než jste na Kosmonautixu zvyklí. Chtěli bychom vás pozvat na jeden speciální program, který je svým způsobem v České republice ojedinělý a může vám oživit prázdniny. Dojde na kosmonautiku, zajímavé hosty třeba z programu Galileo, nebo a to hlavně na knihy nejznámějších sci-fi autorů.
Vážení čtenáři, je mi velkou ctí, že Vám mohu představit první díl nového, nepravidelného seriálu, který by Vás mohl zajímat. Ve spolupráci s Milanem Halouskem z České kosmické kanceláře bychom Vám rádi čas od času přinášeli exkluzivní rozhovory s ruskými kosmonauty. Ti se totiž po své kosmické misi rehabilitují v Karlových Varech, nebo se zde na svou vesmírnou misi naopak teprve připravují. Právě tak tomu bylo i v případě kosmonauta, který náš seriál otevře – Andrej Borisenko poletí v září na Sojuzu MS-2 a bude na něj čekat půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, kde bude členem dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 49 a 50. A nyní již končím svůj úvodník a předávám prostor Milanu Halouskovi.
I v červnu, těsně před blížícími se prázdninami se v Praze pod záštitou Kosmoklubu koná Kosmoschůzka, na které vás čekají zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů jako astronomie či fyzika. Místo konání se změnilo. Tentokrát vás čekají důstojnější prostory učebny B-233 FS ČVUT na Karlově náměstí, které by měly zaručit, že přednášejícího nejen uvidíte, ale i uslyšíte až do vzdálenějších řad.
Dnes v 16:05 našeho času dojde nedaleko Promontory v Utahu k historické chvíli. Proběhne zde dvouminutový statický zážeh největšího motoru na tuhá paliva v historii, který bude létat na připravované raketě SLS. A v čem je historický? Jde o poslední zkoušku tohoto hardwaru v „životní velikosti“ před prvním letem rakety SLS. Statický zážeh tohoto motoru je úžasná podívaná a proto jsme se rozhodli, že v naší rubrice Živě a česky uděláme výjimku a místo startu Vám zprostředkujeme i tuto událost.
Náš seriál se přehoupl od výzkumu Venuše prováděného v dávné i blízké minulosti až do žhavé současnosti. Program Veněra je už téměř zapomenutou minulostí a bude zajímavé, jestli se tento program ještě v budoucnu vzkřísí. Podíváme se alespoň na úvahy, jakým způsobem by to mohlo proběhnout. Americký výzkum Venuše přinášel vždy významná data, což vyvrcholilo misí Magellanu v letech devadesátých. Jediný průzkumník, který ještě máme čerstvě v paměti, tak je evropský Venus Express, ovšem i ten už zanikl v atmosféře planety. A když už to vypadalo, že s touto misí výzkum Venuše prozatím končí, podařilo se uspět ještě Japoncům. Díky jejich schopnosti zachránit téměř ztracené sondy má nyní naše sesterská planeta další umělou družici a tak nás seriál končíme v době, kdy od planety proudí nová data a snímky. Jak už bylo naznačeno, podíváme se tedy nejen na tuto aktuálně probíhající misi, ale také na výhled do úvah o nápadech na budoucí průzkum Venuše.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
