sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

FAA

FAA vydalo 6. května rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí týkající se zvýšení počtu startů ze základny Starbase v Boca Chica v Texasu, ve kterém povolila zvýšený pocet startů. Posouzení se zabývalo žádostí společnosti SpaceX o provedení až 25 startů a přistání Starship/Super Heavy.

Indie

Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.

Inversion Space

Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.

Novaspace

Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů

Eutelsat

Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

NASA

V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.

Články

NASA dokončila plány nové kosmické observatoře

Připravovaný americký teleskop SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) by měl dokázat nasnímat celou oblohu během šesti měsíců. Vytvoří tak mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Jeho start je plánovaný nejpozději na duben roku 2025 a vědci od něj hodně očekávají. Mohl by jim totiž prozradit, co se dělo během několika sekund po velkém třesku, jak vznikly první galaxie a jak probíhal jejich vývoj. Mohl by také vystopovat přítomnost molekul, které jsou nezbytné pro vznik nám známého života – třeba vody, která se v podobě ledu nachází v naší galaxii. Dosažení těchto smělých cílů bude vyžadovat špičkové technologie. NASA tento měsíc schválila konečné plány všech prvků této kosmické observatoře.

ŽIVĚ: Dva dlouhodobí obyvatelé ISS se vrací

Když vloni 9. dubna startovala z Bajkonuru loď Sojuz MS-18, letěli v ní na oběžnou dráhu Rusové Oleg Novický a Pjotr Dubrov. Společnost jim dělal Američan Mark Vande Hei. Ovšem místo toho, aby se posádka po zhruba půl roce ve stejném složení vrátila zpět, nastala změna. Na ISS totiž v říjnu dorazil Sojuz MS-19 kterému velel Anton Škaplerov. Spolu s ním na ISS dorazili filmaři – herečka Julija Peresild a režisér Klim Šipenko, kteří měli na ISS strávit jen pár dní. Bylo tedy potřeba upravit tradiční harmonogram střídání a dvěma členům posádky prodloužit pobyt na orbitálním komplexu. Filmaři se vraceli v Sojuzu MS-18 s Olegem Novickým, který zakončil svůj půlroční pobyt. Anton Škaplerov naopak svůj půlroční pobyt na ISS zahájil a Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei na stanici zůstali – místo v Sojuzu MS-18 se měli vrátit v Sojuzu MS-19. Nyní se jejich čas na stanici naplnil.

Viktor Bugajskij ve své pracovně

Almaz – diamanty na orbitě (18. díl)

Asi každý z nás má ve svém okolí známého či kolegu, na něhož dokonale platí úsloví o tom, že než takový spojenec, to raději deset nepřátel. Přesně v takovém rozpoložení se musel ocitnout Vladimir Čeloměj ve druhé polovině sedmdesátých let, kdykoli jeho myšlenky zabloudily ke Chruničevovu výrobnímu závodu. Vedení Chruničeva, byť nominálně spadalo do struktury CKBM, šlo až příliš ochotně na ruku konkurenční konstrukční kanceláří NPO Eněrgija. Svým způsobem šéfovi Chruničeva Viktoru Bugajskému nezbývalo nic jiného, než uposlechnout nařízení „shora“ a obětovat část svých kapacit ve prospěch programu Saljut, nicméně podle mnohých nekladl nijak výrazný odpor a opakovaně jednal za Čelomějovými zády. Od roku 1969 běžela v Chruničevu souběžně s Almazy také výroba civilních stanic typu DOS (Saljut) a jejich stavba Bugajského a jeho pracovníky velmi výrazně vytěžovala. Znamenalo to nejen skluzy ve výrobě stanic OPS, ale v neposlední řadě i velké časové manko v případě stavby a testování lodí TKS. Podle Ustanovení ÚV KSSS a Rady ministrů z 19. ledna 1976 měla být loď TKS v roce 1977 otestována na oběžné dráze v bezpilotním režimu, na konci

Sentinel 6A na Vandenbergově základně po vyjmutí z transportního kontejneru.

Sentinel 6A převzal pomyslné žezlo

22. března se nejnovější evropsko-americká družice určená k měření výšky mořské hladiny, tedy Sentinel 6A Michael Freilich, stala oficiální referenční družicí pro globální měření výšky mořské hladiny. Znamená to, že všechna měření výšky mořských hladin pořízená jinými družicemi, budou porovnávána s daty ze Sentinelu 6A, aby se prověřila jejich přesnost. Tato družice se na oběžnou dráhu vydala v listopadu 2020, aby navázala na více než 30 let dlouhý odkaz družice TOPEX/Poseidon, která začala s měřením výšky mořské hladiny v devadesátých letech minulého století. Jejich štafetový kolík od té doby převzalo několik dalších družic, z nichž poslední je Sentinel 6A. Jeho dvojče, Sentinel 6B, má startovat v roce 2025.

Vývoz SLS „očima“ Pléiades Neo

Z úvodního snímku to vypadá, že start gigantické rakety s kosmickou lodí Orion je již za dveřmi. Ve skutečnosti si ještě minimálně pár měsíců budeme muset počkat, a na start s lidmi ještě déle. Návrat muže (nebo ženy) na naši přirozenou družici ovšem přijde. Nebude to ale dočasné, tentokrát tam prý už zůstaneme. 17. března 2022 provedla NASA v Kennedyho vesmírném středisku (KSC) vůbec první přesun (vývoz) kompletní sestavy SLS s kosmickou lodí, která si to z budovy VAB namířila na rampu 39B. Událost neušla ani celé řadě profesionálních fotografů, kteří nás zásobovali skutečně povedenými snímky, ale ještě o level výš jsou snímky pořízené z vesmíru družicí Pléiades Neo-4.

I Váš mobil může pomoci výzkumníkům

Nedávno vydaná aplikace pro systém Android umožňuje proměnit Váš mobilní telefon ve vědecký senzor. Nechte jej každou noc u okna a povolte přístup k určování pozice pomocí družic. Váš telefon pak bude zaznamenávat droboučké odchylky družicových signálů. Získaná data poté projdou procesem strojového učení a výsledkem by měly být analýzy počasí v atmosféře, ale i toho kosmického. Aplikaci CAMALIOT vyvinula agentura ESA v rámci programu NAVISP (Navigation Innovation and Support Programme) s podporou GNSS Science Support Centre – také v rámci agentury ESA. Tato aplikace je vhodná pro více než 50 modelů telefonů na trhu, které disponují dvoufrekvenčními přijímači navigačních dat.

Kosmotýdeník 497 (21.3. – 27.3.)

Další týden je za námi a před vámi je v nedělní poledne předloženo aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které týden přinesl. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na otevírání lunárního vzorku horniny z mise Apollo 17. Dále se zaměříme na další odklad povolení FAA pro kosmodrom Boca Chica, anebo nové jméno pro nový exemplář lodě Crew Dragon. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2022_12

Vesmírná technika: Sovětské reaktory Buk na družicích US-A

Sovětské družice US-A sloužily ke sledování lodí a ponorek v oceánech. Jelikož využívaly radar, měly poměrně velké nároky na napájení elektrickou energií. Tehdejší doba však neumožňovala stavbu vysoce účinných fotovoltaických panelů. Ty by tak musely být hodně velké. Jelikož se však tyto družice pohybovaly na velmi nízké oběžné dráze Země, způsobovaly by takto velké panely rychlejší klesání družice do zemské atmosféry. Zdrojem energie těchto družic se proto staly jaderné štěpné reaktory Buk.

Gravitační vlny a kosmický výzkum

V únoru 2016 přišla z USA senzační novina, která brzy zaplnila vědecké weby a další sdělovací prostředky. Observatoř LIGO v září 2015 pozorovala gravitační vlny. Přesně po sto letech od předpovědi Alberta Einsteina tak byly gravitační vlny přímo pozorovány, přestože nešlo o první důkaz jejich existence. Americkým pozorováním se uzavřela jedna dlouhá kapitola fyzikálního výzkumu, a co víc, otevřelo se nám nové okno do vesmíru, které umožní prozkoumání mnoha zajímavých jevů. O tom všem si povíme. Nejprve si ale řekněme něco o základních fyzikálních silách a historii výzkumu gravitace.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.