Rocket Lab
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Články
Dlouhý a mimořádně pečlivý proces zarovnávání optických prvků Teleskopu Jamese Webba byl dokončen. Mohlo tedy přijít kompletní zhodnocení, které ukázalo, že observatoř je schopna pořizovat čisté a správně zaostřené snímky pomocí každého ze čtyř výkonných palubních přístrojů. Nyní, když byl dokončen sedmý (a tedy poslední) krok procesu zarovnávání zrcadel, proběhlo klíčové zasedání týmu, který měl tuto činnost na starost. Jeho členové se jednohlasně shodli, že JWST je připraven na přechod do poslední fáze příprav – zavádění vědeckých přístrojů do provozu. Tato činnost by měla trvat zhruba dva měsíce, takže by vědecká činnost mohla začít letos v létě.
V pátek, třicet tři minut před půlnocí, by měl z rampy SLC-40 na Floridě odstartovat Falcon 9 s další várkou družic Starlink a tentokrát by mělo být vyneseno 53 kusů. Nebude to ale jediný start, který nás v noci z pátka na sobotu čeká. Už šedesát dva minut po startu Falconu 9 by měla z Nového Zélandu odstartovat raketa Electron od firmy Rocket Lab na misi There And Back Again (Tam a zase zpátky). Na ní je hned několik zajímavostí. Jednou z nich je třeba náklad, kterým nejsou družice BlackSky, které Electron většinou vynáší, ale nákladem bude 34 družic pro několik firem. Je to tedy stejné jako sdílené mise Transporter od SpaceX. Druhou zajímavostí je, že Rocket Lab se při této misi poprvé pokusí helikoptérou zachytit na padáku klesající první stupeň. Je ale pravděpodobné, že první pokus o zachycení nebude úspěšný.
Měsíc utekl jako voda a opět tu máme poslední pátek v měsíci. To znamená, že nás čeká Pokec s kosmonautixem – tradiční živě vysílaný formát, v rámci kterého po dobu dvou hodin odpovídáme na dotazy diváků z chatu. Jiné to nebude ani dnes a jako obvykle začínáme v osm hodin večer. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám přidáte a v přátelské atmosféře budeme společně sledovat, kam nás diskuse zanese. Právě Vy, diváci, totiž rozhodujete o tématech, která budeme probírat.
Testovací verze jedinečného přijímače signálů navigačních družic byl doručen k integraci do sondy Lunar Pathfinder. Přijímač navigačních signálů NaviMoon je navržen tak, aby mohl provést doposud od země nejvzdálenější korekci navigačního signálu. Bude přitom pracovat se signály, které jsou milionkrát slabší než ty, které přijímají třeba naše chytré mobilní telefony. „Tento inženýrský model přijímače NaviMoon představuje první kus hardwaru, který vznikl v rámci iniciativy Moonlight od agentury ESA. Ta cílí na vývoj specializovaných komunikačních a navigačních služeb pro Měsíc,“ vysvětluje Javier Ventura-Traveset, šéf navigačního vědeckého oddělení agentury ESA, pod které spadají všechny činnosti ESA spojené s lunární navigací a dodává: „Poletí na sondě Lunar Pathfinder, která bude kroužit kolem Měsíce. Zde provede zatím nejvzdálenější korekci navigační pozice – bude to na vzdálenost více než 400 000 kilometrů s přesností na méně než 100 metrů. To představuje mimořádnou inženýrskou výzvu, protože na takové vzdálenosti už budou slabé signály družic GPS a Galileo jen stěží odlišitelné od šumu na pozadí. Tato demonstrace bude znamenat skutečnou změnu paradigmatu pro navigaci na
Ruští kosmonauti Oleg Artěmjev a Denis Matvějev dnes provedou z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS výstup do volného kosmického prostoru (VKD-53). Výstup začne v 16:25 SELČ a kosmonauti vystoupí přes přechodovou komoru v modulu Poisk (průlezem VL-1). Oleg Artěmjev bude mít při výstupu skafandr Orlan-MKS (č. 5) s červenými rozlišovacími pruhy. Denis Matvějev pak Orlan-MKS (č. 4) s modrými pruhy. Na kosmonauty čeká více jak 80 dílčích úkolů zaměřených zejména na přípravu evropského robotického manipulátoru ERA.
Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.
Dnes dopoledne v 9:52 SELČ jsme byli svědky spěšného startu rakety Falcon 9. Ta z floridské rampy LC-39A dopravila na oběžnou dráhu kosmickou loď Crew Dragon Freedom, v jejíchž křeslech seděli dva muži a dvě ženy. Aby mohla tato posádka strávit plánovaný téměř půl rok na stanici ISS, musí se s ní nejprve spojit. Tento automatický manévr je naplánován na 28. dubna okolo 2:15 SELČ, přičemž čas se ještě může změnit. Pokud se Vám tedy nebude chtít spát, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
2. března vyšel článek s názvem Aktuality o Starship, kde jsme si shrnuli dění ve Starbase v Texasu a na Floridě a dnes na něj navážeme. Tímto bych Vás chtěl přivítat u nového nepravidelného seriálu, který bude rekapitulovat dění kolem programu Superheavy Starship jak na základně Boca Chica, tak na Floridě. Pokud jste třeba nový čtenáři našeho webu, nebo jste o projektu Superheavy Starship nikdy neslyšeli, doporučuji si přečíst tento článek na webu ElonX, kde se dozvíte základní informace, ale teď už pojďme na samotný článek. Začneme u prototypu Superheavy B7, který 31. března vyrazil z výrobního areálu na orbitální startovní rampu, kam ho usadil jeřáb a během testování ho potkaly vážné problémy. Dále se podíváme na stavbu prototypu Superheavy B8, dopravu motorů Raptor druhé generace do Starbase, proč SpaceX opustilo plány na rozšíření Starbase o druhou startovní rampu a na závěr také na stavbu Floridské rampy.
Čas utekl jako voda a máme tu další dlouhodobý let k Mezinárodní vesmírné stanici. Crew-4 je pro SpaceX už sedmý let s posádkou (pokud budeme počítat mise DM-2, Inspiration4 a Axiom-1). Kjell N. Lindgren, Robert Hines, Jessica Watkins a evropská astronautka Samantha Cristoforetti se tak stanou stanou členy 67. dlouhodobé expedice na ISS. Velitel posádky Kjell Lindgren má za sebou jeden let na ISS, kde byl členem 44/45. dlouhodobé expedice. Ve vesmíru strávil 141 dní a celková délka jeho dvou výstupů do volného prostoru je 15 hodin a 4 minuty. Pilotem mise bude sedmačtyřicetiletý Robert Hines, plukovník amerického letectva, který nalétal více než 3 500 hodin, poletí na svou první misi. Třetím členem posádky je americká astronautka Jessica Watkins. Do oddílu astronautů byla vybrána v roce 2017, ale v NASA pracovala už několik let předtím a podílela se třeba na misích Phoenix, Curiosity a Mars 2020. Poslední členkou posádky je evropská astronautka Samantha Cristoforetti. Pro ní to bude druhý let na Mezinárodní vesmírnou stanici, přičemž při prvním letu se stala členkou 42/43. expedice a na stanici strávila
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.