sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

NASA

V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.

Evropská komise

Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.

Ursa Major Technologies

Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.

Jared Isaacman

Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus Intuitive Machines

Na pozdní noční hodiny je v plánu start Falconu 9 s druhým lunárním landerem Nova-C firmy Intuitive Machines. Ta v únoru roku 2024 vyslala k Měsíci svůj první lander pojmenovaný Odysseus, který jako vůbec první soukromý lander přistál na povrchu Měsíce. Bohužel došlo při přistání ke zlomení jedné z nohou, což způsobilo náklon landeru přibližně o 30°, čímž byla zhoršena komunikace se Zemí. Nyní je však firma Intuitive Machines připravena pokus o přistání zopakovat. Tentokrát se první stupeň pokusí o přistání na pevninské ploše LZ-1.

Když astronomie zachraňuje životy: revoluce v medicínském zobrazování díky algoritmům z kosmického výzkumu

Když se řekne astronomie, většině lidí se vybaví dalekohledy, hvězdné mlhoviny a lov exoplanet. Jen málokdo by však očekával, že metody vyvinuté pro zpracování obrovských objemů kosmických dat mohou zásadně urychlit a zpřesnit analýzu lékařských snímků. Přesně to se ale stalo díky algoritmu MOPED, který zpočátku sloužil ke studiu galaxií a dnes pomáhá lékařům po celém světě. Jak se technologie z kosmického výzkumu dostala až k nemocničním diagnostickým přístrojům?

kosmoschůzka

Únorová Kosmoschůzka 2025

Blíží se poslední středa v měsíci. Ta únorová vychází na 26. 02. 2025. Tentokrát opět do nového působiště Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: události z kosmonautiky shrne pravidelný přednášející Kosmoschůzek, Jiří Myška a novinky z oboru gravitačních vln přinese Vítězslav Škorpík, kterého dobře znáte jako autora článků Kosmonautixu a jako pořadatele Pátečnických přednášek. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 26. února 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma  zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Přehled kosmonautiky – Jiří Myška Gravitační vlny – novinky – Vítězslav Škorpík     Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202502.png

ŽIVĚ: Suborbitální mise NS-30

Na texaské základně Corn Ranch se vše schyluje k tomu, aby z tamní rampy LS-1 odstartoval suborbitální nosič New Shepard, na který čeká mise NS-30. Jedná se o pilotovanou výpravu do výšky lehce nad 100 kilometrů, tedy nad mezinárodně uznávanou hranici kosmického prostoru. Na palubě jsou Lane Bess z USA (poletí už podruhé), jeho krajané Richard Scott, Tushar Shah a Robert Wilson, Španěl Jesús Calleja a Australanka Elaine Chia Hyde. Termín startu v tuto chvíli není jistý, jelikož odpočet stojí a čeká se. Zdroje informací: https://en.wikipedia.org/ https://x.com/blueorigin/ Zdroje obrázků: https://pbs.twimg.com/media/GkmTJ7gWkAAOGKm?format=jpg&name=medium

Mise PUNCH přinese revoluci v pohledu na sluneční vítr

Země je ponořena do materiálu, který proudí ze Slunce. Tento proud, který se označuje jako sluneční vítr, omývá okolí naší planety a způsobuje jasné polární záře, ovlivňuje ale i fungování družic, či zdraví astronautů v kosmickém prostoru. Má dokonce vliv i na pozemní infrastrukturu. Americká mise PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) bude první, která nasnímá sluneční korónu (vnější atmosféru Slunce) společně se slunečním větrem. Bude tak možné lépe porozumět Slunci, slunečnímu větru a Zemi, jakožto jednomu propojenému systému.

Nový motor z Polska ve zkouškách exceluje

Vloni v srpnu jsme Vás v článku „Nadějné prvotní výsledky zkoušek evropského motoru“ seznámili s vývojem prototypu nového raketového motoru TLPD (Throttleable Liquid Propulsion Demonstrator) na kapalné pohonné látky. Produkt výzkumné sítě Łukasiewicz – Institutu letectví by měl být ideální pro využití na horních stupních malých raket, případně na kosmických lodích, či dodatečných (nakopávacích) horních stupních a průzkumných misích. Motor dokáže měnit svůj tah od pouhých 10 do 110 % ideálních provozních podmínek, což z něj dělá horkého kandidáta pro použití na planetárních landerech. Navíc je restartovatelný a používá netoxické pohonné látky.

Infračervené detektory s ultranízkým šumem pro snímkování exoplanet

Jedním z opravdu velkých cílů astrofyzikálního výzkumu je objev planet podobných Zemi, které by mohly hostit život. Ačkoliv se už expertům podařilo u cizích hvězd objevit tisíce exoplanet, většina z těchto objevů byla učiněna pomocí nepřímých metod, tedy zaznamenáním účinků planety na světlo její mateřské hvězdy, než zachycením světla z planety samotné. Kupříkladu, když planeta z našeho pohledu přejde před svou hvězdou, drobně tím poklesne jas dané hvězdy. Nepřímé metody neumožňují charakterizovat samotnou planetu – teplotu na jejím povrchu, tlak a složení případné atmosféry, či úroveň gravitace. Atmosféry exoplanet mohou obsahovat takzvané biosignatury jako třeba kyslík, vodní páru, nebo oxid uhličitý, které jsou považovány za klíčové ingredience pro podporu života, jak jej známe. Z tohoto důvodu je přímé snímkování exoplanet a charakteristika jejich atmosfér klíčem k pochopení jejich potenciální obyvatelnosti. Ovšem technické výzvy spojené se snímkováním exoplanet o velikosti Země jsou extrémní. V první řadě bývají takové planety detekovány pouze pozorováním světla mateřské hvězdy, které se odráží od povrchu exoplanet. Typicky se proto jeví jako méně jasné, než hvězdy, kolem kterých

NASA vybrala dodavatele družic pro studium kosmického počasí

Agentura NASA zastupující úřad NOAA uzavřela kontrakt s BAE Systems Space & Mission Systems Inc. z coloradského Boulderu na stavbu sondy z projektu Lagrange 1 Series, který je součástí programu Space Weather Next od NOAA. Celková hodnota zakázky, která byla udělena v rámci smlouvy Rapid Spacecraft Acquisition IV, činí přibližně 230,6 milionu dolarů a doba jejího trvání je od února 2025 do února 2035. Práce budou probíhat v zařízení příjemce v Boulderu.

Sentinel 4 a MTG-S

Kosmotýdeník 649 (17. 2. – 23. 2.)

Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na rozlučku s evropskou družicí Meteosat, která je spojená s přístrojem Copernicus Sentinel 4. Pro Evropu je to jedna z nejpokročilejších misí zaměřených na pozorování Země. V dalších tématech se podíváme za aktuálními plány na nejbližší lety sestav Super Heavy Starship či start další rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.