Tianzhou-9
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Články
V uplynulých několika dnech byl na floridské rampě 39A čilý ruch. Ve čtvrtek 16. srpna se u paty ocelové věže FSS, která zde zbyla z éry raketoplánů objevila bíločerná konstrukce dlouhá několik metrů. Všem bylo hned jasné, že jde o přístupové rameno, kterým budou astronauti nastupovat do lodi Crew Dragon, kterou mají z této rampy vynášet rakety Falcon 9. Český web ElonX se celé události věnoval v psaném přenosu a včera večer našeho času se objevila potěšující zpráva – jeřáb umístil rameno na správné místo.
V prvních čtyřech dílech jsme od doby založení NASA, na základech její předchůdkyně NACA, postoupili do roku 1992 a pověděli si něco o prvních osmi administrátorech a osmi zastupujících administrátorech (z nich jeden nebyl předtím zástupcem administrátora). Postoupili jsme od krize Sputniku, přes krizi Gagarina, katastrofu Apolla 1 až po katastrofu Challengeru a jejich řešení. Povšimli jsme si i hvězdných okamžiků NASA. Zaznamenali jsme dosavadní maximum ročních výdajů v roce 1966 (43,5 miliard USD) i pokles po ukončení programu Apollo na 14,3 miliard USD v letech 1979 a 1980 (vše v přepočtu na ceny r. 2014).
Na našem webu se snažíme přinášet v článcích odpovědi na nejrůznější otázky, či rekapitulovat události v nějakém kosmonautickém směru. Dnes to však bude trochu jiné. Budeme se totiž věnovat něčemu, u čeho přesný účel neznáme. Domníváme se však, že samotné spekulování o daném systému může být pro naše čtenáře zajímavé. Oč vlastně jde? V přístavu o Los Angeles na západním pobřeží kotví loď Mr. Steven, která se snaží zachytávat aerodynamické kryty, ale kousek vedle ní se na vodě houpe konstrukce, která připomíná hodně zvětšený nafukovací dětský bazének.
Vozítko Opportunity se z Marsu ozvalo naposledy desátého června, kdy se na Rudé planetě rozhostila prachová bouře, která se o pár dní později stala bouří celoplanetární. Rover, který na Marsu fungoval již 15 let, čerpá energii ze solárních panelů, ale atmosféra byla prostoupená prachem, který blokoval sluneční světlo, takže vozítko upadlo do hibernace. Ale před pár týdny se začala situace zlepšovat, takže všichni čekají, zda a případně kdy se obloha vyčistí natolik, aby solární panely generovaly dostatek energie k obnovení provozu, aby rover mohl zavolat domů.
V oblasti výzkumu slunce teď na sebe největší pozornost poutá nedávno vypuštěná Parker Solar Probe, ale z vědeckého hlediska nás její objevy teprve čekají. Naopak jiné sondy studující Slunce jsou ve vesmíru již několik let a jejich data jsou pro vědeckou obec nezbytná ke studiu naší nejbližší hvězdy. Není proto od věci si připomenout, jakou službu dělá vědě třeba sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) vypuštěná v únoru 2010. Vědci s pomocí pokročilých počítačových modelů vytváří obrazy slunečního magnetického pole. Dnes si ukážeme, jak to vypadá, když se vizualizace těchto siločar promítne na fotku Slunce ze sondy SDO. Snímek vznikl 10. srpna 2018 a zachycuje naši životodárnou hvězdu v extrémní ultrafialové části spektra. Důležité je, že fotka i model překrývajících se čar vznikly ze souběžných měření.
Uteklo přesně 23 % měsíce srpna od vydání posledního Kosmotýdeníku a je tedy čas na další souhrn toho nejzajímavějšího, co nám přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes dojde na dvě hlavní témata. Jednak se podíváme na instalaci tepelného štítu lodě Orion pro misi EM-1. Zamíříme ale také na tiskovou konferenci SpaceX a zblízka si prohlédneme hardware, který tato společnost připravila pro lety s lidmi. Chybět nebudou ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
12. srpna se na svou unikátní misi vydala sonda Parker Solar Probe a už po dvou dnech si mohly pozemní týmy připsat hned několik splněných milníků. Mezi 13. a 14. srpnem byla z uzamčené pozice uvolněna vysokozisková anténa, přes kterou bude sonda posílat velké objemy nasbíraných dat. Během startu se samozřejmě celá konstrukce hodně chvěje a aby se držák antény nezlomil, byla v této fázi zajištěna zámkem, který již není potřeba. Operátoři také s potěšením sledují, jak sonda autonomně používá své korekční trysky k tomu, aby se zbavila setrvačných pohybů. Díky tomu dosáhne stabilní pozice a optimálního letového profilu.
Odborníci z firmy Boeing dokončují integraci prvního ostrého exempláře motorové sekce centrálního stupně nové americké rakety SLS. Při stavbě tohoto systému museli čelit celé řadě technologických výzev. Specialisté v Michoud Assembly Facility (MAF) v New Orleans by měli dokončit svou práci během několika týdnů, přičemž kompletně dokončené by veškeré práce mohly být na konci podzimu. Z celé rakety SLS je právě její motorová sekce nejkomplikovanějším prvkem, který si vyžádal mnoho úprav a korekcí plánů přímo za pochodu.
Na konci školního roku jsme vydali článek zaměřený na evropskou misi Hera, která by měla prozkoumat duální asteroid. Nyní se projekt dočkal dalšího kroku vpřed – německá firma OHB System AG byla pověřena vedením tvorby detailní studie celé mise. V rámci kontraktu za několik milionů euro by měla společnost sídlící Brémách optimalizovat návrh původní mise AIM. Na jejím odkazu vznikne mise Hera, o jejíž realizaci bude definitivně rozhodovat příští rok Rada ministrů členských zemí ESA.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Předsedovi senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu Tedu Cruzovi se podařilo dostat pozměňovací návrh, jehož detaily jsou uvedeny na konci minulého dílu našeho seriálu, do
Další týden je za námi a kosmonautika opět připravila dávku zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním Kosmotýdeníku. Jako hlavní téma tentokrát poslouží oznámená spolupráce firmy
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
