Muon Space
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.
Společnost Logos Space Services získala 50 milionů dolarů na rozvoj technických plánů konstelace o více než 4 000 širokopásmových družicích.
NASA a Axiom Space na neurčito odkládají soukromou misi Ax-4 na Mezinárodní vesmírnou stanici poté, co v části stanice, kde došlo k dlouhodobému úniku vzduchu, zjistily nový únik. Odložení má Roskosmosu poskytnout více času na prostudování nového úniku vzduchu v jednom z oddílů modulu Zvezda.
Kanadský startup Reaction Dynamics dokončuje vývoj a připravuje se na kvalifikaci svého hybridního raketového motoru RE-202 s finanční podporou quebecké vlády a soukromými investicemi.
Společnost Rocket Lab 11. června vynesla radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost iQPS, což je třetí start pro tohoto zákazníka během posledních tří měsíců. Raketa Electron odstartovala ze startovacího komplexu 1, rampy A.
Společnost BAE Systems se spojila s jihokorejským konglomerátem Hanwha Systems, aby prozkoumala využití jejich technologie radaru se syntetickou aperturou (SAR) v Azalea, plánované zpravodajské, sledovací a průzkumné konstelaci.
Články
Nejsilnější raketa současnosti – americká Delta IV Heavy letos startuje pouze jednou – 4. prosince má vynést na oběžnou dráhu kolem Země první exemplář nové americké lodi Orion. Mise EFT-1 bude sice trvat jen pár hodin ale pro další vývoj Orionu bude kritická. Na našem blogu se přípravám na tuto misi průběžně věnujeme (viz archiv článků), proto nemůžeme opomenout aktuální informaci, která se týká vývozu již téměř dokončené rakety Delta IV Heavy na startovní rampu. Náš dnešní krátký článek Vám přináší fotografie z vývozu a hlavně z postupného vztyčování celého padesátimetrového monstra na startovní rampě.
Na předvčerejším setkání v Torontu podepsali Charles Bolden a Koppillil Radhakrishnan dva důležité dokumenty, které stvrzují, že agentury, kterým velí, tedy americká NASA a indická ISRO vytvoří společně novou družici pro dálkový průzkum Země. Druhá podepsaná dohoda se pak týká vzájemné spolupráce při výzkumu Marsu – právě k Rudé planetě totiž v průběhu minulého týdne dorazily nové sondy MAVEN a Mangalyaan,které pochází právě z dílen NASA a ISRO. K podpisu došlo v rámci mezinárodního astronautického kongresu a dokumenty obě agentury zavazují k vytvoření společné pracovní skupiny, která bude mít za úkol vyhledat možnosti širší vzájemné spolupráce než tomu bylo doposud. Asi nejviditelnějším výsledkem by měla být družice NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar), která má na oběžnou dráhu zamířit v roce 2020.
Na letošní říjen si pro nás Sluneční soustava připravila nevídanou podívanou. Teprve na začátku loňského roku vědci objevili kometu, která dostala označení C/2013 A1 Siding Spring. První výpočty byly šokující – zdálo se, že se kometa v říjnu 2014 srazí s Marsem. Čím déle jsme ale kometu pozorovali, tím se její oběžná dráha zpřesňovala. 19. října tedy vlasatice proletí tak blízko od Marsu, že pokud by na jeho místě byla Země, prolétla by kometa v třetinové vzdálenosti oběžné dráhy Měsíce! Kometě jsme se na našem blogu již věnovali v několika článcích. Nyní Vám ale přinášíme mimořádnou perličku. Díky šikovnosti programátorů ze Slovenska si můžeme už nyní ukázat, jak bude takový průlet probíhat.
Vědci se konečně dočkali – největší laboratoř, kterou jsme kdy dostali na Mars – šestikolové vozítko Curiosity dorazilo k cíli své cesty. Ale tímto cílem vlastně všechno začíná. Vozítko dokončilo několik kilometrů dlouhý přejezd od místa přistání až k úpatí hory Mount Sharp, jejíž vrstevnatou strukturu můžeme přirovnat k listům kroniky marsovské geologie. V dalších měsících se můžeme těšit na postupné šplhání roveru nahoru, přičemž vědeckých zastávek bude mnohem více než doposud. Až doposud vozítko hlavně jezdilo a semtam se zastavilo na nějakém vědecky zajímavém místě. Teď se ale začne poměr jízda / věda obracet.
Americká sonda Cassini si během své veleúspěšné mise připsala hned několik nečekaných objevů. Nyní se zdá, že má na kontě další novinku. Porovnáním snímků pořízených během průletu nad saturnovým měsícem Titan se ukázalo, že se ve zdejším druhém největším jezeře Ligeia Mare občas objeví útvar o rozloze přibližně 260 kilometrů čtverečních. Záhadný objekt je dobře vidět díky světlé barvě, která kontrastuje s hladinou jezera. Vědci ale byli ještě překvapenější, když při dalším průletu kolem Titanu nic podobného vidět nebylo.
30. ledna 1973 bylo oficiálně oznámeno složení posádky pro společný let se Sověty. Slayton se ocitnul v poslední americké posádce, která byla jmenována před pětiletou prolukou před nástupem Shuttlu. 24. května téhož roku byla oznámena i posádka sovětského Sojuzu- Alexej Leonov a Valerij Kubasov. Aby měl Deke volné ruce během výcviku pro svou misi, jeho funkci dočasně převzal Al Shepard, který načas odsunul svůj odchod z NASA- velmi dobře si pamatoval, jak mu Deke podal před deseti lety pomocnou ruku a co to pro něj znamenalo. Výcvik krom tradiční materiální přípravy, procházení letových postupů, výcviků na simulátoru a podobných radostí nyní ale měl ještě jeden aspekt navíc. Obě strany, jak Američané, tak Sověti, se nyní snažily co nejvíce pochopit ohledně zvyklostí a kultury svých protějšků. Naturel obou národů je odlišný a ve vesmíru nebude při případné krizi čas na dešifrování reakcí kolegů. Je pochopitelné, že na astronauty i kosmonauty čekal poměrně značný kulturní šok…
Asi každý, kdo někdy večer nebo ráno zvedl hlavu k obloze, aby kromě krásy hvězd a dalších nebeských objektů pozoroval i přelet Mezinárodní vesmírné stanice, mi jistě potvrdí, že se jedná o silný zážitek. Člověk vidí na vlastní oči největší lidmi vyrobený objekt ve vesmíru – byť na vzdálenost několika set kilometrů. V dnešní době internetu a počítačů není problém vypočítat s několikadenním předstihem, kdy bude ISS pozorovatelná právě z našeho stanoviště. Ostatně i na našem portálu máte možnost si tyto informace snadno vyhledat. Jenže když je člověk v přírodě, tak se tyto údaje nehledají snadno. Přesto je tu jedno pohodlné řešení.
Před týdnem odstartovala k Mezinárodní kosmické stanici další nákladní loď Dragon společnosti SpaceX. O dva dny později ji německý astronaut Alexander Gerst zachytil pomocí robotického ramena Canadarm 2 a úspěšně loď připojil ke spodnímu dokovacímu uzlu modulu Harmony. Celkově se jedná o čtvrtou operační zásobovací misi Dragonu k ISS, před kterou navíc byly absolvovány dvě mise testovací. O přípravách rakety Falcon 9 a zejména o obsahu nákladu, který Dragon ke stanici vynesl, jsme vás informovali v tomto článku. Dnes se poohlédneme nejen za samotným startem, ale také za příletem Dragonu k ISS a procesem připojování. A to vše prostřednictvím fotografií doplněných podrobným popisem.
Napadlo Vás někdy který americký astronaut strávil nejvíce času ve stavu beztíže? Jaký je vůbec početní poměr mezi astronauty a astronautkami. Kolik astronautů bylo rekrutováno z armády a kolik byli civilisté? Nebo třeba ve kterém náboru přijala NASA nejvíce nových astronautů? Hledání odpovědí na tyto otázky by znamenalo dlouhé procházení archivů a statistik. Dnes Vám ale přinášíme infografiku věnovanou právě statistickým zajímavostem o amerických astronautech, ve které najdete odpovědi snadno a rychle. Nemálo našich čtenářů jistě potěší, že jsme obrázek kompletně přeložili do češtiny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
