sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Blue Origin

Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.

Starfish Space

Společnost Starfish Space, která se zabývá servisem družic, je připravena vypustit svou druhou misi, která se pokusí o spojení s jinou družicí. Družice Otter Pup 2 je připravena ke startu v rámci mise SpaceX Transporter-14.

Kuva Space

Startup Kuva Space zabývající se hyperspektrálním snímkováním rozšiřuje své zaměření na povědomí o námořní oblasti a v červnu se připravuje na vypuštění své druhé družice Hyperfield-1B.

NRO

Národní průzkumný úřad soukromě varoval své poskytovatele komerčních družicových snímků před možnými škrty ve financování, které by mohly až o třetinu snížit dříve plánovaný rozpočet na komerční snímky ve výši 450 milionů dolarů pro nadcházející fiskální rok.

Články

Instalace zrcadel na JWST se blíží

Již relativně brzy se dočkáme dalšího velkého pokroku ve stavbě dalekohledu Jamese Webba – technici v Goddardově středisku před pár dny přepravili hlavní konstrukci teleskopu, aby se do ní mohly začít usazovat jednotlivé šestiúhelníkové segmenty, které vytvoří primární zrcadlo teleskopu. Celý proces transportu zachycuje video, které Vám nyní přinášíme. Pokud se Vám třeba nelíbí, že se většina podobných videí vyznačuje rychlými střihy, tady si přijdete na své – většina záběrů je zpomalená, video je podbarveno klidnou hudbou. Zhruba minutové video tak člověka uklidní a nechá ho vychutnávat tu těžko popsatelnou směsici úžasu a respektu před lidským technickým umem.

Kosmotýdeník 166. díl (16.11. – 22.11.2015)

Nastává nedělní poledne a s ním vychází aktuální vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se toho stalo opravdu mnoho a tak se můžete těšit na pořádnou dávku informací. Podíváme se například do společnosti ULA, která překvapila prohlášením, že bude vysílat některé cubesaty zdarma. Společnost SpaceX zase prošla dalším milníkem na cestě k prvnímu letu astronautů na palubě jejich lodi Crew Dragon. Nevynecháme však ani start čínské rakety CZ-3B, podíváme se na zprávu o českém přístroji, který by měl přistát na Marsu, nebo na aktuální záběry trpasličí planety Ceres. Příjemné čtení a hezkou neděli.

LISA Pathfinder na raketě

Nejslabší raketa z rodiny evropských nosičů – Vega – se připravuje na svůj další start. Třetího prosince v 5:15 našeho času by měla na protáhlou dráhu kolem naší planety vynést vědeckou sondu a technologický demonstrátor LISA Pathfinder. Sonda má ověřit nové technologie, které by jednou umožnily detekci gravitačních vln. Přípravy na start zatím probíhají podle plánu – technici nyní připojili aerodynamický kryt s uloženou sondou na vrchol rakety Vega.

Orion se bude lesknout

Loňská mise EFT-1 ukázala, že nová americká loď Orion splňuje všechny základní požadavky pro další vývoj – jednou z klíčových podmínek byl úspěšně fungující systém tepelné ochrany. Na základě dat naměřených během mise technici průběžně upravují řešení kosmické lodi, aby co nejlépe ochránili posádku uvnitř. Je totiž potřeba počítat s tím, že mise EFT-1 trvala jen pár hodin a loď se dostala jen pár tisíc kilometrů od naší planety. Všechny další mise ale budou trvat mnohem déle a Orion zamíří do vzdálenějších končin.

Počítačová simulace rázové vlny po odhození urychlovacích bloků.

Věda nebo umění? Aneb působivá simulace

To, co vidíte nalevo od tohoto odstavce není abstraktní umění. Podívejte se na obrázek podrobněji (kliknutím jej zvětšíte) a jistě poznáte, že se právě díváte na raketu SLS. Jde o počítačovou simulaci aerodynamických sil, které budou na nosič působit v době odhození postranních urychlovacích motorů na tuhá paliva. Barvy odpovídají různým tlakům v rázové vlně okolo rakety. Největší tlaky jsou okolo špičky rakety, ale jak je vidět, tak i separační motorky na urychlovacích motorech musí inženýři brát v potaz.

Ve stopách Zvídavosti – 5. díl

Je to už více než 8 měsíců od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali čtvrtý a zatím poslední díl seriálu Ve stopách Zvídavosti. Nedávná anketa nám ale ukázala, že máte tento nepravidelný seriál opravdu rádi a proto jsme se rozhodli, že Vám jej budeme přinášet častěji. Dnes se tak můžete těšit na dvacet fotografií, které na Marsu pořídilo vozítko Curiosity – největší a nejdokonalejší vědecká laboratoř, jakou jsme kdy dostali na Mars. Jelikož náš seriál postupuje ve snímcích chronologicky, začneme nyní tam, kde jsme minule skončili, tedy v prosinci roku 2013.

Česká republika bude mít svůj přístroj na Marsu

Tak tohle je opravdu bomba! Společná evropsko-ruská mise ExoMars 2018 je už tak dost zajímavá, ale nyní bude ještě zajímavější – minimálně pro Českou republiku. Dočkáme se totiž českého přístroje na povrchu Marsu. Konkrétně pak na přistávací plošině, která dopraví na povrch Rudé planety evropský rover. Velkou událost popsal na našem diskusním fóru Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.“

Atlas letící k ISS bude mít luxusní časovou rezervu

Zásobovací lety k Mezinárodní vesmírné stanici jsou k většinou k raketám i pozemnímu personálu hodně tvrdé. Startovací okno bývá okamžité – zkrátka a dobře – raketa musí odstartovat v jediný, přesně daný okamžik. Některé nosiče disponují maximálně párminutovým startovacím oknem, ale o delších rezervách si mohou nechat jen zdát. Ovšem tohle se již brzy změní – Atlas V bude při dvou zásobovacích misích k ISS disponovat doslova přepychovým startovním oknem, které bude trvat celou půlhodinu. Navíc pokud by se start v jeden den nepodařil, další možnost bude následovat ještě během několika dalších dní.

Vesmírná vycházka na ISS během Expedice 45. Zdroj: NASA / Flickr

Další zkrat na ISS, nebezpečí nehrozí

Mezinárodní vesmírná stanice zaznamenala v pátek mimořádnou událost, když došlo ke zkratu v jedné z osmi napájecích jednotek. Tato situace neznamená pro stanici žádné bezprostřední ohrožení, avšak dá se předpokládat, že oprava si vyžádá vycházku do vnějšku stanice, kde bude muset být provedena oprava, podobně jako v roce 2014. Momentálně ale na stanici není náhradní díl a nejbližší zásobovací loď již byla zakonzervována a nemůže na ni být naložen. Nejbližší příležitost k dopravení na stanici tak poskytne nejspíš až loď Dragon společnosti SpaceX, jejíž start je v plánu začátkem příštího roku.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.