Česká vláda dala zelenou letu Aleše Svobody
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Společnost Starfish Space, která se zabývá servisem družic, je připravena vypustit svou druhou misi, která se pokusí o spojení s jinou družicí. Družice Otter Pup 2 je připravena ke startu v rámci mise SpaceX Transporter-14.
Čína úspešne vypustila dňa 21.5.2025 o 6:05 hod. SELČ šesť družíc určených na DPZ pomocou rakety Kinetica-1 z kozmodrómu JSLC.
Startup Kuva Space zabývající se hyperspektrálním snímkováním rozšiřuje své zaměření na povědomí o námořní oblasti a v červnu se připravuje na vypuštění své druhé družice Hyperfield-1B.
Národní průzkumný úřad soukromě varoval své poskytovatele komerčních družicových snímků před možnými škrty ve financování, které by mohly až o třetinu snížit dříve plánovaný rozpočet na komerční snímky ve výši 450 milionů dolarů pro nadcházející fiskální rok.
Kanadská společnost MDA Space zvýšila svou nabídku za koupi společnosti SatixFy o 43 % poté co SatixFy obdržela konkurenční nabídku. Celková hodnota transakce se zvýšila na přibližně 356 milionů amerických dolarů. SatixFy je izraelská společnost zabývající se výrobou družicových čipů.
Čína úspešne vypustila dňa 20.5.2025 o 13:50 SELČ telekomunikačnú družicu ChinaSat3B pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Články
Čtvrtá zásobovací loď Cygnus a zároveň první zástupkyně z vylepšené řady dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. V útrobách lodi se ukrývá téměř tři a půl tuny nákladu – hlavně zásoby pro posádku, ale jsou tu i vědecké přístroje, nebo potřeby pro počítače, či výstupy do volného prostoru. Pokud půjde všechno podle plánu, měli by astronauti zachytit loď s pomocí staniční robotické paže a následně ji připojit k modulu Unity. Zachycení je plánováno na 12:10 našeho času a v tomto článku budete mít možnost celou operaci sledovat živě.
Když se 20. května roku 2010 vydala k Venuši japonská sonda Akatsuki (též označovaná jako Venus Climate Orbiter (VCO), nebo PLANET-C), spřádali vědci plány na to, jak to bude pěkné, až se sonda usadí na oběžné dráze kolem druhé planety Sluneční soustavy. Kolem Venuše v té době kroužila evropská sonda Venus Expres, takže se nabízelo krásné spojení dat z obou sond, což je po vědecké stránce vždycky ohromně důležité – každá sonda zkoumá jiné místo planety, takže odborníci mohou porovnávat podmínky ve stejném čase na různých místech. Jenže všechny naděje vyhasly šestého prosince 2010.
Jak už pravidelní čtenáři vědí, jednou za měsíc se na našem blogu věnujeme povedenému seriálu StationLIFE z produkce NASA, který se věnuje vědeckým výzkumům prováděným na palubě ISS. Každý díl se zaměřuje na určitý obor a dnes bude řeč o tématu, které je pro spoustu fanoušků techniky velmi zajímavé – o robotice. Podíváme se tedy především na staniční rameno, které dokáže manipulovat se zásobovacími loděmi, ale pozadu nezůstane ani robotický pomocník astronautů – Robonaut 2, který byl na stanici dopraven již před několika lety.
Program Gemini, často tak trochu opomíjený a stojící ve stínu Apolla, znamenal pro NASA definitivní krok k plnohodnotným orbitálním operacím, se vším, co k nim patří. EVA, dokování, rendez-vous za různých podmínek, dlouhodobé lety – to vše bylo možno v plánech pro Gemini nalézt a to vše bylo také posléze realizováno. Pro ambiciozní program však bylo zapotřebí najít nová konstrukční řešení. Ani skafandry nebyly výjimkou. Zpočátku byl potenciální hlavní kontraktor pro vývoj a výrobu skafandrů Gemini jasný: firma B.F.Goodrich své kvality potvrdila při misích Mercury a nikdo nečekal výraznou změnu v tomto smyslu. Své návrhy přihodila také firma Arrowhead Rubber Co. a obě firmy vyvinuly prototypy svých skafandrů. Pro své návrhy použily osvědčený systém „pomerančových“ ohybů v kloubech (pomerančových proto, že připomínaly měsíčky pomeranče) a probíhala také evaluace skafandrů s odnímatelnými nohavicemi a rukávy pro větší pohodlí při dlouhodobých letech. Ovšem nikdo netušil, že v pozadí existuje třetí hráč, který svůj vývoj financuje z vlastních zdrojů, a jeho návrhy jsou mnohem lepší, než u dvou zmíněných výrobců…
Včera se kolega Lukáš Houška ve svém Kosmotýdeníku věnoval kromě jiného startu ruské rakety Sojuz 2-1v, která měla na oběžnou dráhu vynést armádní satelit Kanopus ST, který je podle všeho určený k detekci ponorek. Selhalo jedno ze čtyř pyrotechnických zařízení, které mělo zajistit separaci vynášené družice od horního stupně Volga. Obě tělesa nyní zůstávají spojená a míří k nekontrolovatelnému zániku v atmosféře, který by mohl přijít už zítra, tedy v úterý 8. prosince. Přesné místo zániku zatím neznáme, ale v průběhu dalších hodin by se mohly začít odhady alespoň částečně zpřesňovat. V tomto článku se Vám budeme snažit přinášet průběžně aktualizované informace.
Studentka Akatsuki v roce 2010 ve třídě „Venuše“ nezvládla předmět „brzdící zážeh“ a profesorka „nebeská mechanika“ byla nekompromisní – šance na reparát přijde až za dlouhých pět let! Tak nějak by mohl vypadat personifikovaný příběh japonské sondy Akatsuki, který byl dnes ráno korunován úspěchem. „Studentka“ nic nepodcenila a opakovaný pokus zvládla na výbornou. 51 minut po naší půlnoci začal brzdící zážeh trvající 20 minut a 30 sekund a po jeho dokončení byla Akatsuki na protáhlé oběžné dráze kolem druhé planety sluneční soustavy.
Přes ne zcela pozitivní zprávy o momentálním stavu financování ruského kosmického programu a ještě horší výhled přísunu financí na další roky probíhá na stránkách Roskomosu zajímavá anketa. Veřejnost v ní dostala možnost vybrat jméno pro pilotovanou loď nové generace, která je zatím známa pod akronymem PTK-NP („Пилотируемый Транспортный Корабль Нового Поколения“ – pilotovaná transportní loď nové generace). Na výběr je z deseti více či méně patriotických názvů a hlasovat nemusí pouze občané Ruské federace. Možnost zasáhnout do výběru jména pro novou ruskou loď tak mají i naši čtenáři. Jedná se o jedinečnou příležitost, kterou si asi málokterý fanoušek kosmonautiky nechá ujít. Ovšem, jak už to občas chodí, celá záležitost má pár malých háčků…
Ve čtvrtek 3. prosince vypuštěná evropská sonda LISA Pathfinder dnes prošla důležitou zkouškou. O půl páté ráno našeho času vyzkoušely pozemní týmy správnou funkci hlavního motoru na pohonné sekci. Motor hořel celkem tři minuty, během kterých se neobjevila žádná vážná závada. Pozemní týmy nyní budou analyzovat data nasbíraná během jeho chodu – především se zaměří na výkon a chování motoru. K zážehu došlo v době, kdy byla sonda v zorném poli patnáctimetrové antény umístěné na kosmodromu v Kourou.
Další týden je za námi a přichází druhá adventní neděle. Ani v adventu však nepřijdete o pravidelný souhrn událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautiky. Vítejte u čtení Kosmotýdeníku. Tentokrát se vydáme na stupu příčiny výbuchu jednoho vyřazeného satelitu na oběžné dráze, který má známého pachatele, jenž má na svém kontě už více zářezů. Následně se podíváme na spektakulární snímky trpasličí planety Plutu. Nevynecháme čerstvé informace o chystané premiéře letu rakety Falcon 9 po její nehodě a mnoho dalšího. Hezkou neděli a dobré čtení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
