Q-shu
Japonský institut pro průkopníky vesmíru Q-shu (iQPS) plánuje do konce roku 2026 vypustit osm dalších družic s radarem se syntetickou aperturou (SAR).
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Japonský institut pro průkopníky vesmíru Q-shu (iQPS) plánuje do konce roku 2026 vypustit osm dalších družic s radarem se syntetickou aperturou (SAR).
Doporučení nedávno zveřejněná z workshopu Apophis T-4 Years Workshop, který se konal minulý měsíc v Tokiu, vyzývají vědci NASA, aby reagovala na dotazy, které obdržela v žádosti o informace o tom, jak využít dvojici družic Janus k průzkumu asteroidu Apophis dříve, než v dubnu 2029 proletí kolem Země.
SI Imaging Services nabízí pronájem družic pro snímkování s vysokým rozlišením. Pronájem družice SpaceEye-T dává zákazníkům úplnou kontrolu nad provozem družice.
Čína úspešne vypustila dňa 19.5.2025 o 9:38 hod. SELČ štyri komunikačné družice Tianqi-34, 35 , 36, 37 pomocou rakety Ceres-1S z morskej plošiny.
Společnost Virgin Galactic oznámila, že výroba nových suborbitálních kosmických letounů je i nadále na dobré cestě, aby umožnila zahájení komerčních letů v polovině příštího roku, a zároveň zvažuje obnovení prodeje letenek.
Čínský startup Landspace v sobotu vynesl na oběžnou dráhu šest družic Tianyi. Družice vynesla raketa Zhuque-2E z rampy v testovací oblasti Dongfeng Commercial Space Innovation Test Area v raketovém středisku Jiuquan.
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) se připravuje na otevření svého nového kampusu „NGA West“ severně od centra St. Louis koncem září. Toto otevření je vyvrcholením téměř desetiletého úsilí o modernizaci působnosti agentury na Středozápadě.
Články
Už 14. března by mělo dojít k jednomu z nejdůležitějších startů letošního roku. Ruská raketa Proton s horním stupněm Briz-M má k Marsu vystřelit první část evropsko-ruského programu ExoMars. Je o zkušební přistávací pouzdro EDM, které ověí technologie měkkého přistávání na Marsu a družici TGO, která bude zkoumat složení atmosféry s důrazem na metan a podobné plyny. Aby start dopadl úspěšně, je potřeba vykonat řadu postupných kroků. V tomto krátkém článku Vás seznámíme s termíny těch nejdůležitějších milníků. Údaje pochází od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který tyto informace zveřejnil na našem diskusním fóru. Podle jeho slov je to jen stručný výpis těch nejdůležitějších kroků. Skutečný rozpis totiž čítá na sto různých aktivit a vydal by na dvě plné stránky textu.
New Horizons nás stále zásobuje daty, která naměřila během průletu okolo Pluta 14. července 2015. Sonda je v tuto chvíli vzdálena už asi 1,6 astronomických jednotek (střední vzdálenost Země–Slunce) od Pluta a míří za dalším průzkumem Kuiperova pásu. Mezitím vědci zpracovávají data, která sonda průběžně odesílá. Těm trvá i při rychlosti světla celých čtyři a půl hodiny, než k nám od sondy doletí a typická rychlost přenosu je pouze 1–4 kilobity za vteřinu. Dnes se podíváme na několik obrázků, které NASA zveřejnila v posledních dnech.
Sotva se na správnou dráhu vydala družice Intelsat z nové generace Epic, máme tu také chystaný start družice Eutelsat s označením 9B. Zatímco v případě startu ve čtvrtek po půlnoci se o úspěch postarala spolehlivá raketa Ariane 5, nyní se ke startu chystá raketa Proton-M. V úterý došlo k vývozu kompletní rakety na startovní rampu a ta byla týž den zdvižena. Pokud by celý titulek vznikl před nějakými deseti roky, nikoho by asi nenapadlo přisuzovat slovo spolehlivost raketě Ariane a nespolehlivost raketě Proton. Mezitím však několik nešťastných událostí trochu pošramotilo pověst této výkonné ruské rakety. Můžeme jen předpokládat, že časté nehody z posledních let už probraly k zvýšené pozornosti i Rusy a start tak snad bude bezproblémový. V článku se podíváme na družici samotnou a také zde najdete video z vývozu rakety i přenos startu. Půjde-li vše podle plánu, raketa odstartuje v pátek 29. ledna ve 23:20 našeho času.
Když byla ISS navrhována v devadesátých letech, nikdo nepočítal s tím, že se stane důležitým uzlem pro soukromé vesmírné společnosti. V posledních letech ale stanice přispěla obrovskou mírou k rozvoji právě tohoto sektoru. Americká společnost NanoRacks přišla s návrhem instalace soukromé přechodové komory na ISS. Ta by sloužila hlavně pro vypouštění cubesatů, ale dala by se použít i pro jiné účely. NanoRacks nejsou žádní nováčci, na ISS již od roku 2013 působí jejich CubeSat Deployer, který po připojení k japonské robotické paži vypouští cubesaty dopravené na stanici pomocí zásobovacích lodí. Možná se ale ptáte, na co je potřeba další přechodová komora? Není jich na ISS již dost?
Na přelomu ledna a února si připomínáme tři tragédie, které připravily o život celkem 17 mužů a žen. Skoro to vypadá jako kdyby nějaká zvrhlá a zákeřná náhoda chtěla tyto tři nehody vměstnat do krátkého časového období – jako kdyby chtěla zdůraznit jak moc nebezpečné lety do vesmíru jsou. Jako kdyby chtěla říct, že kosmonautika byla, je a bude nebezpečná. Jako kdyby nás chtěla postrčit k tomu, abychom k lidem, kteří létají do vesmíru a posouvají naše znalosti dál, chovali ještě větší úctu. Dokud bude kosmonautika pokračovat, dokud si budeme připomínat tyto nehody, pak tito lidé nezemřeli zbytečně. Položili svůj život na oltář technického rozvoje. Za dobývání vesmíru zaplatili tu nejvyšší daň.
25. ledna uplynulo už dvanáct roků od báječného zásahu malého kráteru v oblasti Meridiani Planum na Marsu. Na širých pláních se vozítku Opportunity podařilo přistát v kráteru nazvaném později Eagle (orel). Na Zemi zavládlo tehdy nadšení, protože to bylo už druhé úspěšné přistání v krátké době a to pořád nebyla samozřejmost. Navíc hned v povzdálí byly zajímavé výchozy hornin. Všichni si poté užívali následující týdny a měsíce, protože z obou polovin Marsu přicházelo neskutečné množství dat a fotografií. A obě vozítka, Spirit a Opportunity, se zdála být nesmrtelná. Najednou jsme zjistili, že odhadovaná doba primární mise v délce 90 marsovských dnů, byla značně podhodnocená, což je jen dobře. A tak jsme se jednoho dne bavili o pěti letech na Marsu se Spirit a Opportunity. Ani to nestačilo, a i když Spirit zaplatila daň krutých marsovských podmínek, Opportunity se dočkala dokonce dvanácti pozemských a skoro šesti marsovských roků.
Nejsilnější nosič, jaký má Evropa momentálně k dispozici, raketa Ariane 5 se na kosmodromu v Kurou ve Francouzské Guyaně připravuje na svůj první letošní start. Jejím nákladem je satelit Intelsat 29e, tedy první exemplář nové řady EPIC, která má do roku 2020 čítat hned šest družic. Nový Intelsat disponuje kapacitou, která je srovnatelná s 270 tradičními transpondéry, což je 3–5× více, než na běžném komunikačním satelitu. Pokud půjde všechno správně, měly by se její motory zapálit dvacet minut po naší půlnoci. Prostřednictvím tohoto krátkého článku budete mít možnost celý start sledovat živě.
Ruské experimentální biologické mise Bion sahají do roku 1966, kdy došlo k vypuštění prvního exempláře, aby jej v následujících letech až do roku 1996 následovalo jedenáct dalších misí. Pak si dal program na 17 let pauzu a v roce 2013 se podařilo vypustit modernizovaného nástupce, kterým byl Bion-M1. Ten sice přinesl mnoho vědeckých poznatků, nicméně část sledovaných objektů během pobytu na oběžné dráze zahynula. Rusové věří, že mise Bion-M2 chystaná na rok 2020 by mohla být úspěšnější. A díky úspěšnému vyjednávání se na projektu mohou podílet i české instituce.
Možná už Vás někdy napadla otázka, proč Evropa rozvíjí systém přenosových satelitů EDRS (European Data Relay System) na geostacionární dráze. Evropská kosmická agentura nyní vydala krátké video, které přehledně ukazuje, jak tento systém funguje. Satelit přijme data z družic na nízké oběžné dráze a pošle je do pozemních středisek. Do budoucna se počítá i s komunikací v opačném směru. Využití družic na geostacionární dráze je výhodné, jelikož satelity na nižších drahách přeletí přes oblohu poměrně rychle a zajistit jejich nepřetržité spojení se Zemí by nebylo jednoduché.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.