sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve věku 96 let zemřel Robert Ed Smylie. Ed byl zodpovědný za vývoj systémů podpory života, skafandrů a dalšího vybavení v rámci programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, Apollo-Sojuz a raketoplánu. Je mu připisováno řešení problému odstraňování oxidu uhličitého během mise Apollo 13.
Čest jeho památce.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) 24. dubna oficiálně oznámil výběr projektů spolupráce pro misi Chang’e-8, která má být zahájena v roce 2028 nebo 2029, přičemž vybrala 10 projektů z 11 různých zemí a jedné mezinárodní organizace.
Jared Isaacman, nominovaný na administrátora NASA, uvedl, že v případě potřeby by upřednostnil program Artemis na průzkum Měsíce před lidskými misemi na Mars a potenciální snížení financování vědeckých programů NASA na polovinu nepovažuje za optimální.
Interference s družicovými signály Global Positioning System se podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia stala rutinním rysem vojenských konfliktů na Blízkém východě, ve východní Evropě a v částech Asie. Zjištění signalizují rostoucí rizika pro komerční i vojenské aktéry na oběžné dráze.
Společnost Axiom 25. dubna oznámila, že povýšila Tejpaula Bhatiu na pozici generálního ředitele. Nahradí Kama Ghaffariana, spoluzakladatele a výkonného předsedu společnosti.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) oznámil výsledky posledního kola mezinárodních žádostí o zapůjčení lunárních vzorků z mise Chang’e-5 v Šanghaji během konference u příležitosti 10. ročníku čínského vesmírného dne. Součástí akce byla slavnostní ukázka vzoru lunární smlouvy o půjčce.
Americké vesmírné síly udělily zakázku ve výši 77,5 milionu dolarů společnosti Astrotech Space Operations na zvýšení kapacity zpracování družic na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii. Jedná se o investice do pozemní infrastruktury.
Články
Pamätáte sa ešte na minulý špeciál? Že nie? Pokúsim sa vám trochu osviežiť pamäť. Oslava prvých desiatich dielov bola celkom zaujímavá. Vytvoril som pre vás test. Preto si možno niekto môže myslieť, že dnes v tejto tradícii budem pokračovať. Vyšlo ďalších desať dielov, a je čas. Čas na čo? Na nič. Už to nie je také slávnostné. Prvá desiatka je vždy zaujímavejšia. Po tej druhej sa naopak cítim napätý. Pôvodne som totiž plánoval, že číslom dvadsať všetko ukončím a začnem písať niečo iné. No, viete ako to chodí, človek mieni a boh mení. Presne to sa stalo mne. Áno, čo to som už stihol napísať, ale môžem teraz skončiť? Nie. Preto si hovorím, hurá do tretej desiatky. A potom do tej štvrtej, piatej…
Jak hluboký může být pád jednoho lidského osudu? Jak lze vůbec běžným chápáním obsáhnout ten šílený kontrast? Vytržen z běžného života, teď musí hnít tady, ve tmě a špíně… Oči, které se ještě před nedávnem otáčely k obloze a dál, teď běží po špinavé zdi téhle zatuchlé ťurmy. A výslechy… Jeden za druhým, při jednom vyšetřovatelé mluví, jako by máslem chleba mazali, při dalším zase řvou a zasypávají každou část těla ranami… A všude kolem jsou slyšet řeči zkušenějších muklů. Prý- nepřítel státu? Jestli vyvázneš s deseti roky, bude to zázrak. Ale vždyť já jsem neudělal vůbec nic, proč já? Proč? Ptá se stejnou otázkou, jakou vyslovovaly desetitisíce stejně nevinných lidí po celém Sovětském svazu. Zbytečně. To přiznání z něj stejně nakonec dostanou, ví to až moc dobře. Najednou se otevírají dveře a strážný řve jeho jméno. Dlouhou tmavou chodbou jej vede k dalšímu výslechu. V nevelké místnosti bubnuje prsty na desku stolu, osvětleného malou lampičkou, vyšetřovatel Šestakov. Nebo je to snad Bykov? V tom šeru se to moc nedá rozeznat. Pak začne
Už zítra odstartuje z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa, která vynese na oběžnou dráhu loď Sojuz TMA-09M. Na její palubě bude Američanka Karen Nyberg, Rus Fjodor Jurčichin a hlavně člen Evropské kosmické agentury, italský astronaut Luca Parmitano. Cílem této výpravy samozřejmě nebude nic jiného než Mezinárodní vesmírná stanice. Posádka tedy doplní Expedici 36, která se tím stane kompletní. Luca Parmitano tak obnoví evropskou přítomnost na stanici po necelém roce. Posledním evropským astronautem ve vesmíru byl Holanďan André Kuipers, jež byl členem Expedice 30/31. Dnešní článek o Evropské kosmické agentuře tedy využije příležitosti a vy se v něm můžete dočíst o historii Evropanů v kosmu, jejich současnosti, ale také třeba o tom, jak probíhá výcvik evropských astronautů nebo jak se stát jedním z nich. Přeji příjemné čtení.
Jako každou neděli je tu i dnes kosmotýdeník, tedy souhrn toho nejzajímavějšího, co přineslo posledních sedm dní v oblasti kosmonautiky. Dnes se podíváme na dění na Mezinárodní kosmické stanici a problémy, které ještě stále může přinést neposlušný Progress, kterému se nevyklopila jedna z navigačních antén. Dále se podíváme na Čínský plánovaný let k ShenZhou 10 k jejich orbitální stanici Tiangong-1. Třetí zpráva se bude věnovat družici GOES 13, která zaznamenala potíže s orientací a jejíž porucha komplikuje systém varování před hurikány v USA. V tomto kosmotýdeníku však přidáme i jeden bonus, bude jím report ze setkání uživatelů a tvůrců fóra kosmonautix.cz. Přejeme příjemné čtení.
V treťom tisícroči sa vymenila väčšina rakiet za nové, lepšie, väčšie, lacnejšie, silnejšie a šetrnejšie k životnému prostrediu. Niektoré štáty absolvovali premiérový kozmický štart. Kozmonautika sa po dlhých desaťročiach znovu rozbieha a my sme svedkami druhého zlatého veku. Návrat na Mesiac, lety na Mars, to všetko nás ešte len čaká. Je síce pekné, že NASA plánuje svoju v poradí už tretiu superraketu, ale hlavné je, že sa nikdy v histórii na dobývaní vesmíru nepodieľalo toľko štátov, ako práve dnes. Medzinárodná Vesmírna Stanica vznikla v spolupráci mnohých kozmických agentúr. Ďalšie vyvíjajú svoje vlastné stanice, družice, lode, pre ktoré potrebujú nové rakety. A práve o nich dnes bude reč. To čo sa stihlo postaviť za posledných trinásť rokov je neuveriteľné a je to výsledok tvrdej práce miliónov ľudí po celom svete. Kozmonautika už nie je výsadou dvoch – troch veľmocí. Vstúpili do nej aj také štáty ako Irán. Severná a Južná Kórea… Dnes sa v okrúhlom dvadsiatom diely Kozmickej Strojovne dočítate o raketách, ktoré síce nie sú úplne dokonalé, ale napriek tomu veľmi zaujímavé
V říjnu minulého roku se na blogu objevil článek Vesmírná ZOO o připravované ruské kosmické lodi s biologickými experimenty na palubě i mimo ni. Tehdy ještě nebylo známo přesné datum startu, ani mnohé podrobnosti o misi.
V současné chvíli je tomu již jinak. Mise je úspěšně za námi. I když ne všechny biologické experimenty dopadly dobře, přesto na vědce čekají cenné vzorky, které budou mít bezesporu vliv i na budoucí podobu zajištění životních podmínek misí s lidskou posádkou. O tom však již blíže v článku.
Mars už oddávna fascinoval ľudí. Jeho farba mu zabezpečila množstvo legiend a mýtov. Svoje meno získal po rímskom bohovi vojny. Červené sfarbenie viditeľné aj voľným okom ľuďom pripomínalo krv. Keď sa v šesťdesiatych rokoch minulého storočia prvý krát vyskytla možnosť letieť tam a pozrieť sa na tú nádheru pekne zblízka, ani jedna zo svetových mocností neodolala. Sovietsky Zväz aj USA počas prvých rokoch dobývania ďalekého vesmíru vysielali obrovské množstvo sond. Každé dva roky do kozmu štartovali nové a nové aparatúry, ktoré však len málokedy dosiahli cieľ. Raz zlyhala nosná raketa, inokedy sa stratilo spojenie, nepodarilo sa vykonať retrográdny zážih a dostať sa na obežnú dráhu, všetky tieto udalosti podmienili vytvorenie posledného mýtu o červenej planéte. Mars, je zakliaty.
Nalijme si čistého vína. Kosmonautika přináší spoustu vědeckých objevů i krásných fotek. Ale musíme si uvědomit, že stejně tak jako v pionýrských dobách letů do vesmíru jsou rakety v hojné míře využívány také armádou. Někteří fanoušci kosmonautiky nad těmito projekty „ohrnují nos“ protože neposouvají lidstvo vpřed a zkrátka když to není vědecké, tak je to nezajímá. Armádní projekty jsou z logických důvodů zahaleny tajemnou rouškou nedostatku informací. I to může některé lidi od zájmu o ně odrazovat. Ale takový přístup je chybný. Shánění informací o armádních družicích leckdy připomíná napínavou detektivku. Navíc třeba pro americké rakety Delta je místní armáda dokonce jedním z klíčových odběratelů. A jeden start se právě blíží. V dnešním článku budeme mluvit o družici WGS-5, která by se na svou cestu do vesmíru měla vydat už tento čtvrtek.
Muž nervózně poposedl na své židli. Zřetelně cítil tíhu odpovědnosti, která spočívala na jeho ramenou. Už před chvílí, když se nikdo nedíval, si vsunul do úst tabletku Validolu. Jeho tělo jej zrazovalo, ale nesmí to na sobě nechat znát. Podíval se k periskopu. Jeho náměstek Voskresenskij byl nalepený na okulár a sledoval raketu, která zatím spočívala klidně na rampě. Tohle jsme spolu prožili už mnohokrát, tak proč ta nervozita? Další start, stává se z toho skoro rutina. Ano, technicky je to úplně stejný start, jako desítky předchozích, ale přece… Dnes je na špici rakety v anatomickém křesle v kabině kosmické lodi připoután člověk. Živá, myslící, dýchající bytost, jejíž osud závisí na bezchybné práci všech, kteří se kdy dotkli jeho stroje. Ještě teď v duši bodne osten marnosti, jako tehdy, když posílali nahoru na jistou smrt Kudrjavku, později známou jako Lajka. Všichni byli tehdy překvapení, když během příprav ke startu nechal otevřít její kabinu a přikázal, aby jí dali napít. Každý jej zná jako tvrdého šéfa, který jde
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
