sociální sítě

Přímé přenosy

Vega-C (Biomass)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Robert Ed Smylie

Ve věku 96 let zemřel Robert Ed Smylie. Ed byl zodpovědný za vývoj systémů podpory života, skafandrů a dalšího vybavení v rámci programů Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, Apollo-Sojuz a raketoplánu. Je mu připisováno řešení problému odstraňování oxidu uhličitého během mise Apollo 13.
Čest jeho památce.

Chang’e-8

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) 24. dubna oficiálně oznámil výběr projektů spolupráce pro misi Chang’e-8, která má být zahájena v roce 2028 nebo 2029, přičemž vybrala 10 projektů z 11 různých zemí a jedné mezinárodní organizace.

Jared Isaacman

Jared Isaacman, nominovaný na administrátora NASA, uvedl, že v případě potřeby by upřednostnil program Artemis na průzkum Měsíce před lidskými misemi na Mars a potenciální snížení financování vědeckých programů NASA na polovinu nepovažuje za optimální.

GPS

Interference s družicovými signály Global Positioning System se podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia stala rutinním rysem vojenských konfliktů na Blízkém východě, ve východní Evropě a v částech Asie. Zjištění signalizují rostoucí rizika pro komerční i vojenské aktéry na oběžné dráze.

Axiom

Společnost Axiom 25. dubna oznámila, že povýšila Tejpaula Bhatiu na pozici generálního ředitele. Nahradí Kama Ghaffariana, spoluzakladatele a výkonného předsedu společnosti.

Čínský národní vesmírný úřad

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) oznámil výsledky posledního kola mezinárodních žádostí o zapůjčení lunárních vzorků z mise Chang’e-5 v Šanghaji během konference u příležitosti 10. ročníku čínského vesmírného dne. Součástí akce byla slavnostní ukázka vzoru lunární smlouvy o půjčce.

Astrotech Space Operations

Americké vesmírné síly udělily zakázku ve výši 77,5 milionu dolarů společnosti Astrotech Space Operations na zvýšení kapacity zpracování družic na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii. Jedná se o investice do pozemní infrastruktury.

Články

VV_2024_11

Vesmírné výzvy – Listopad 2024

Ani v listopadu nás SpaceX neochudilo o testovací start své největší sestavy SuperHeavy/Starship, tentokrát s označením IFT-6. Dále se podíváme na celkem rušný provoz v pilotované kosmonautice, nejprve na přípravu rakety SLS na misi Artemis II, potom na návrat rekordní mise Shenzhou 18, následovat budou starty zásobovacích lodí Progress MS-29, Dragon 2 (CRS-31) a Tianzhou 8. Nevynecháme ani starty družic, konkrétně se v listopadu vydaly do kosmu KoreaSat 6A, GSAT-N2, NROL-126 a Optus-X. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírnou techniku a Vesmírné zprávy nyní najdete nově na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Najdete je také na internetové televizi Fameplay. Třikrát v týdnu vycházejí pořady s názvem Vesmírné zprávy a v pátek pořad Vesmírná technika. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci

Deník astronauta | 05 – Historie kosmonautiky a fungování ESA i EU

Pátý týden byl věnován především historii vesmírného programu a roli dalších evropských institucí, které se kromě Evropské kosmické agentury samotně podílí na výzkumu vesmíru. Česko má v historii kosmického programu a letů s lidskou posádkou nezastupitelné místo díky letu Vladimíra Remka na Saljut 6. To byla na tehdejší dobu velmi vyspělá orbitální stanice kombinující úspěšné konstrukční prvky předchozích Saljutů. Let Sojuz 28, díky kterému jsme se tak stali teprve třetí zemí světa, jež vyslala svého občana do vesmíru, tak byl součástí jedné z přednášek. Další lekce zahrnovaly počátky kosmického programu v USA a Sovětském svazu, programy Mercury, Gemini, Apollo a Space Shuttle, ale i Almaz, Saljut, Mir, a také výstavbu a provoz Mezinárodní kosmické stanice.

Kontrakt na senzory družice NOAA nové generace

Agentura NASA, společně s Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA), vybrala Johns Hopkin’s University Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland, aby zkonstruovala supratermální iontové senzory pro projekt Lagrange 1 Series, který je součástí programu NOAA Space Weather Next. Tato smlouva s pevně stanovenými náklady má hodnotu přibližně 20,5 milionu dolarů a zahrnuje vývoj dvou přístrojů Suprathermal Ion Sensor. Předpokládaná doba plnění této smlouvy je do 31. ledna 2034. Práce budou probíhat v zařízení příjemce v Marylandu, v Goddardově středisku v Greenbeltu (Maryland) a v Kennedyho středisku na Floridě.

CZ-12

Kosmotýdeník 637 (25. 11. – 1. 12.)

Další týden je za námi a my pro vás máme připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. V Kosmotýdeníku je tentokrát hlavním tématem start čínské rakety CZ-12, která odstartovala vůbec poprvé a rovnou z nové rampy. Nosič testuje některé technologie pro pilotované výpravy k Měsíci a má být páteří budování čínských družicových konstelací. V dalších tématech se můžete těšit na problémy s přípravou americké mise k Venuši, přesun japonského lunárního landeru na Floridu, či zánik družice Planetum-1. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

kb_05

Kosmické Brno | 05 – G. L. Electronic / ROSE-L

Kabelové svazky pro kosmické mise – to je doména brněnské firmy G. L. Electronic. Jejich kabely tak létají kosmickým prostorem už na několika evropských sondách. Aktuálně zdejší experti pracují na kabelových svazcích pro evropskou družici ROSE-L, která bude vybavena skládací radarovou anténou. Bude ji tvořit pět panelů o celkové ploše 40 metrů čtverečních a brněnská firma má na starost kabeláž na těchto panelech – včetně kabelů mezi jednotlivými panely. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v listopadu letošního roku. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz

Parastronauti a cesta k inkluzi: Evropský vesmírný program otevírá dveře astronautům s postižením

Evropská kosmická agentura (ESA) nedávno zahájila novou éru v oblasti kosmických letů tím, že poprvé ve své historii přizvala ke spolupráci kandidáty s fyzickým postižením. Tento ambiciózní krok, pojmenovaný „Parastronaut Feasibility Project“, představuje zásadní milník v kosmickém výzkumu a ukazuje snahu rozšířit hranice možností vesmírných misí. ESA se tímto krokem snaží nejen rozšířit spektrum astronautů, ale také vytvořit precedens pro budoucí inkluzi v dalších oblastech vědy a techniky.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední listopadový přenos obstará Starshield

Ještě než listopad předá vládu prosinci, čeká nás jeden živě a česky komentovaný přenos. Na Vandenbergově základně v Kalifornii je již připravena raketa Falcon 9, která by měla v poslední listopadový den ráno našeho času dopravit na oběžnou dráhu Země utajený náklad pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství. V tomto případě, stejně jako v několika předešlých, však identita družic není tak tajná, jak obvykle u tohoto typu misí bývá. Falcon 9 tentokrát vynáší další sérii zpravodajských družic Starshield, které konstrukčně vycházejí z civilních družic Starlink. Náš živě a česky komentovaný přenos nebude chybět.

Pokec s kosmonautixem – Listopad 2024

Pohled do kalendáře hovoří jednoznačně – máme tu poslední pátek v měsíci, a to na našem webu znamená jedinou věc: přichází čas na Pokec s kosmonautixem. Dnes to navíc bude malé jubileum, protože nás čeká už 70. díl tohoto živě vysílaného pořadu, ve kterém o probíraných tématech rozhodujete vy, naši diváci. Stačí totiž napsat dotaz do chatu a my se vám pokusíme co nejlépe odpovědět. I dnes začne vysílání v osm hodin večer a bude trvat zhruba dvě hodiny. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když se k nám přidáte.

10 příkladů, jak družice Sentinel-1 ukazují náš svět

S tím, jak se blíží start evropské družice Sentinel-1C, je ideální čas ukázat si mnoho různých způsobů, kterými družice z řady Sentinel-1 už několik let pomáhají díky svému radaru sledovat naši planetu. Tyto družice dokážou provádět radarová měření za každého počasí, ve dne i v noci, nad pevninami i oceány po celém světě. Celá mise i data z ní podporují kriticky důležité obory, jako je správa životního prostředí, reakce na přírodní katastrofy či výzkum změn klimatu. Družice Sentinel-1 se podílejí na celé řadě služeb a aplikací programu Copernicus – od sledování polárních ledovců přes mapování námořních cest až po měření rychlosti pohybu ledovců. Tyto družice také hrají důležitou roli při dohledu nad mořskými ekosystémy – například při úniku ropy do oceánu, ale i při sledování pohybu lodí z hlediska jejich bezpečnosti či z pohledu nelegálního rybolovu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.