sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Northwood Space

Northwood Space získal 30 milionů dolarů v sérii A na vytvoření globální sítě fázovaných pozemních stanic. Northwood, který v roce 2022 spoluzaložila bývalá herečka Bridgit Mendler, bude vyrábět softwarově definované fázované anténní soustavy

InfinAstro

Společnost InfinAstro, oficiálně Beijing Infinity Aerospace Technology Co., Ltd., získala desítky milionů jüanů (přibližně 3 miliony až 13 milionů dolarů) prostřednictvím společnosti InnoAngel Fund. Finance využije ve vývoji vesmírných tahačů OTV.

GeoXo

Návrh rozpočtu Bílého domu požaduje nahrazení budoucí geostacionární družicové konstelace GeoXO od Národního úřadu pro oceány a atmosféru mnohem levnějším programem.

Články

Hardware pro vylepšený horní stupeň EUS rakety SLS

Díl, který bude mít klíčový význam pro realizaci budoucích misí Artemis mířících k Měsíci i dál, nedávno dorazil na Stennisovo středisko, které se nachází na jihu amerického státu Mississippi. 21. první září sem na transportním prámu dorazilo speciální zařízení pro zkoušky horního stupně EUS – simulátor mezistupně. Tento díl sem neměl dlouhou cestu – byl totiž vyroben na Michoud Assembly Facility v New Orleans ve státě Louisiana. Nový horní stupeň EUS (Exploration Upper Stage) bude létat na budoucích raketách SLS, které budou mít oproti stávající verzi vyšší nosnost.

Do Brna dorazí dva kosmičtí experti – jste zváni

Mezinárodní konference ICRI (International Conference on Research Infrastructures) se koná jednou za dva roky a účastní se jí stovky vědeckých expertů. Věnují se diskusím mezi sebou i s politiky, přičemž témata se točí kolem problémů a trendů ve vědě. Jenže pozor, letos poprvé je v rámci této konference připravený také program pro veřejnost. Letošní konferenci společně organizují Evropská komise a Masarykova univerzita v Brně. Do digitária (hlavního sálu) brněnského planetária tak na setkání s veřejností zamíří dva špičkoví experti, kteří potěší jak zájemce o kosmonautiku, tak i astronomii – Xavier Barcons z Evropské jižní observatoře a Nicolaus Hanowski z Evropské kosmické agentury.

Kosmotýdeník 525 (3.10. – 9.10.)

Dalších sedm dní uplynulo a přineslo celou řadu zajímavých událostí kosmonautiky, které vám již tradičně představí aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se podrobněji podíváme na poslední start rakety Electron. Vynesená družice je totiž výjimečným pomocníkem při sčítání a sledování zvířat. V dalších tématech se podíváme na závěrečné dějství landeru InSight, anebo aktuální posádku Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2022_40

Vesmírná technika: Kontaminace lunárním prachem při programu Apollo

Všechny posádky programu Apollo, které se dostaly na Měsíc, musely čelit jednomu nepříjemnému fenoménu. Lunární prach totiž ulpíval na všech površích včetně skafandrů. Přímý styk posádky s touto substancí, která v té době ještě nebyla plně prozkoumána, nešlo vyloučit. Hledala se proto řešení, jak se prachu co nejlépe zbavit. Do akce se proto dostaly jak jednoduché metody jako je třepání, nebo ometací štěteček, ale i vysavač. Hodně práce odvedly i systémy lunárního modulu pro revitalizaci atmosféry.

Testy horního stupně posouvají Ariane 6 blíže startu

Program vývoje nové evropské rakety se dočkal významného posunu vstříc startu, jelikož začala série statických zážehů jejího horního stupně se zbrusu novým motorem Vinci. Tyto zkoušky, které oficiálně započaly 5. října, představují důležitý posun. Testovací fáze se mohla uskutečnit jen díky tomu, že v německém Lampoldshausenu, ve středisku agentury DLR pro testy raketových motorů a stupňů postavili nové testovací stanoviště P5.2. Na tomto místě je totiž možné dostat celý horní stupeň rakety Ariane 6 do provozních podmínek, které se podobají letu z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně – samozřejmě s absencí vakua a mikrogravitace.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 – druhý pokus o start

Dnes v noci jsme se měli dočkat startu Falconu 9 s dvěma telekomunikačními družicemi Intelsat Galaxy 33 a 34, ale kvůli nadlimitnímu poklesu tlaku helia byl odpočet zastaven 30 sekund před startem. Zítra 8. října se tak SpaceX pokusí o start znovu a jelikož odklady z technických důvodů nejsou u Falconu 9 moc časté, můžeme říci, že s největší pravděpodobností se úspěšně odstartuje. Družice Intelsat Galaxy 33 a 34 Falcon 9 vynese na dráhu přechodovou ke geostacionární, přičemž družice Galaxy 33 bude umístěna nad 133° západní délky a Galaxy 34 bude umístěna nad 129° západní délky. Další zajímavostí je, že první stupeň poletí již počtrnácté a překoná se tím rekord třinácti startů.

Falcon Heavy se vrátí po tříleté pauze

Více než tři roky uplynuly od chvíle, kdy se 25. června roku 2019 zatím naposledy vydala k obloze raketa Falcon Heavy. Tento nosič vybavený 28 raketovými motory Merlin by se však měl již brzy vrátit do služby – jeho mnohokrát odkládaný start s misí národní bezpečnosti pro Kosmické síly USA, by měl podle vyjádření tiskového mluvčího armády proběhnout 28. října z Kennedyho střediska. Mise s označením USSF-44 by měla být podle očekávání dalším startem z rampy LC-39A, ze které ve středu 5. října odstartoval Falcon 9 s lodí Crew Dragon mířící k ISS. Pracovníci firmy SpaceX by nyní měli připravit tuto rampu na Falcon Heavy, který vyžaduje odlišnou konfiguraci než klasický Falcon 9. Očekává se, že start proběhne za denního světla v ranních hodinách, ale Kosmické síly zatím oficiálně neuvedly čas startu mise USSF-44, která se stane celkově čtvrtým startem Falconu Heavy.

ŽIVĚ A ČESKY: Dva přenosy ve znamení SpaceX

Fanoušci kosmonautiky se v těchto dnech opravdu nenudí. Noc na 7. října nám může posloužit jako vzorný příklad. Ve střední Evropě bude ještě 6. října, když se ve 22:57 má kosmická loď Crew Dragon připojit k Mezinárodní kosmické stanici. V rámci mise Crew-5 sem na půlroční pobyt dopraví zástupce USA, Japonska a Ruska. Když se čas přehoupne přes půlnoc, měli bychom se v 1:07 SELČ dočkat startu rakety Falcon 9, která z rampy SLC-40 vynese dvě telekomunikační družice – Intelsat Galaxy 33 a 34. Aby to bylo ještě zajímavější, bude první stupeň nosiče použit už počtrnácté. Obě tyto události vám nabídneme živě s českým komentářem.

Objekty nafocené JWST pohledem teleskopu Chandra

V létě letošního roku se laická i odborná veřejnost poprvé dočkaly zveřejnění prvních vědeckých pozorování z Teleskopu Jamese Webba, který tak vstoupil do vědecké služby. Prakticky okamžitě tyto nádherné fotografie zaplavily nejen online prostor, ale i titulní strany a hlavní vysílací časy tradičních médií. Webbův teleskop je sice jednoznačně nejdokonalejší kosmickou observatoří, ale na výzkum rozhodně není sám. Od začátku se při jeho vývoji počítalo s tím, že jeho výstupy budou kombinovány s dříve nasbíranými daty z jiných observatoří – ať už v kosmickém prostoru, nebo na Zemi. Dnes se podíváme na to, jak vypadají známé infračervené snímky z Webbova teleskopu, když je zkombinujeme s rentgenovým pohledem americké kosmické observatoře Chandra. Podobné kombinace jednoznačně podtrhují schopnosti obou observatoří, které se při spojení ještě zlepšují.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.