V létě letošního roku se laická i odborná veřejnost poprvé dočkaly zveřejnění prvních vědeckých pozorování z Teleskopu Jamese Webba, který tak vstoupil do vědecké služby. Prakticky okamžitě tyto nádherné fotografie zaplavily nejen online prostor, ale i titulní strany a hlavní vysílací časy tradičních médií. Webbův teleskop je sice jednoznačně nejdokonalejší kosmickou observatoří, ale na výzkum rozhodně není sám. Od začátku se při jeho vývoji počítalo s tím, že jeho výstupy budou kombinovány s dříve nasbíranými daty z jiných observatoří – ať už v kosmickém prostoru, nebo na Zemi. Dnes se podíváme na to, jak vypadají známé infračervené snímky z Webbova teleskopu, když je zkombinujeme s rentgenovým pohledem americké kosmické observatoře Chandra. Podobné kombinace jednoznačně podtrhují schopnosti obou observatoří, které se při spojení ještě zlepšují.

Stephanův kvintet:
Čtveřice galaxií ve Stephanově kvintetu provádí působivý tanec řízený gravitací. Pátá galaxie, která se nachází nalevo, se před tuto čtveřici pouze promítá, jelikož se nachází mnohem blíže k Zemi. Snímek z Webbova teleskopu (červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá) tohoto útvaru zachycuje ve výsledcích těchto interakcí dříve neviděné detaily včetně pruhů plynu a míst, kde vznikají nové hvězdy. Data z teleskopu Chandra (světle modrá) odhalila rázovou vlnu, která ohřívá plyn na desítky milionů stupňů. Jejím původcem je jedna z galaxií, která prochází přes ostatní při vzájemné rychlosti přibližně 3 miliony km/h. Nový složený snímek také obsahuje vložená infračervená pozorování z již nefunkčního amerického teleskopu Spitzer (červená, zelená, modrá).
Časy pozorování teleskopu Chandra: 9. července 2000 a 17. srpna 2007
Pozorovací čas: 31 hodin
Rozměry snímku: šířka cca 7,4 obloukové minuty / 620 000 světelných let

Galaxie Cartwheel:
Tvar této galaxie je ovlivněn kolizí s menší galaxií, která se nachází mimo zorné pole snímku. Ke kolizi došlo před zhruba 100 miliony let. Malá galaxie tehdy narazila do galaxie Cartwheel, což spustilo vznik nových hvězd, které se objevují kolem vnějšího prstence, ale i po zbytku celé galaxie. Rentgenový pohled teleskopu Chandra (modrá a fialová) nám ukazuje superhorký plyn, jednotlivé vybuchlé hvězdy, neutronové hvězdy a černé díry, které si přitahují materiál ze sousedních hvězd. Infračervený snímek z Webbova teleskopu (červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá) nám zase nabízí pohled na galaxii Cartwheel i dvě malé doprovodné galaxie (které se kolize neúčastnily) v popředí a mnoho dalších malých galaxií, které jsou výrazně vzdálenější.
Časy pozorování teleskopu Chandra: květen 2001, leden 2008, září 2008
Pozorovací čas: 49 hodin a 12 minut
Rozměry snímku: šířka cca 2,34 obloukové minuty / 340 000 světelných let

SMACS 0723.3–7327
Data z Webbova teleskopu nám ukazují kupu galaxií SMACS J0723 (vzdálená přibližně 4,2 miliardy světlených let) obsahující stovky galaxií. Svazky galaxií toho však obsahují více, než jen samotné galaxie. Tyto svazky patří mezi největší známé kosmické struktury a najdeme v nich rozsáhlé oblasti vyplněné superhorkým plynem, který je možné vidět pouze v rentgenové části spektra. Snímek z teleskopu Chandra (modrá) zachycuje stopy plynu o teplotě desítek milionů stupňů, jehož celková hmotnost odpovídá zhruba bilionu (1 000 000 000 000) hmotností Slunce. Tato hmotnost je tak vysoká, že několikanásobně přesahuje hmotnost všech galaxií v této kupě galaxií. Neviditelná temná hmota pak tvoří ještě větší podíl na celkové hmotnosti této kupy.
Časy pozorování teleskopu Chandra: 14. dubna 2014
Pozorovací čas: 5 hodin a 30 minut
Rozměry snímku: šířka cca 2,4 obloukové minuty / 2 500 000 světelných let

NGC 3324, Kosmický útes mlhoviny Carina
Data z teleskopu Chandra zachycující okraj mlhoviny Carina (růžová) odhalují desítky jedinečných zdrojů rentgenového záření. Většina z nich se nachází v okrajových oblastech hvězdných svazků mlhoviny Carina se stářím mezi 1 a 2 miliony let. Jde tedy z pohledu hvězd o velmi mladé útvary. Mladé hvězdy jsou mnohem jasnější v rentgenové části spektra než hvězdy starší, takže se rentgenové pozorování skvěle hodí k určení, které hvězdy patří do mlhoviny Carina od mnoha jiných hvězd různého stáří z Mléčné dráhy, které se při tomto pohledu promítají do oblasti mlhoviny Carina. Rozptýlené rentgenové emise v horní polovině snímku pravděpodobně pochází z horkého plynu, jehož původ můžeme hledat ve třech nejteplejších a nejmasivnějších hvězdách ve hvězdných svazcích. Všechny se přitom nachází mimo zorné pole snímku Webbova teleskopu. Snímek z Webbova teleskopu používá následující barvy: červená, oranžová, žlutá, zelená, azurová a modrá.
Časy pozorování teleskopu Chandra: 8. října 2008
Pozorovací čas: 19 hodin a 8 minut
Rozměry snímku: šířka cca 7,3 obloukové minuty / 16 světelných let

TIP:
Na této stránce najdete nejen všechny v článku použité snímky, ale i jednotlivé fotky z JWST i teleskopu Chandra, které posloužily k vytvoření kombinovaných obrazů. Ve všech případech si navíc můžete vybrat mezi datově úspornějším formátem jpg a bezeztrátovým tif. Když navíc sjedete dolů, narazíte na 3D tisknutelné verze všech snímků, které ocení především lidé s poruchami zraku.

Přeloženo z:
https://chandra.si.edu/

Zdroje obrázků:
https://chandra.si.edu/photo/2022/chandrawebb/chandrawebb.jpg
https://chandra.si.edu/photo/2022/chandrawebb/chandrawebb_stephansquintet_comp.jpg
https://chandra.si.edu/photo/2022/chandrawebb/chandrawebb_cartwheel_comp.jpg
https://chandra.si.edu/photo/2022/chandrawebb/chandrawebb_smacs0723_comp.jpg
https://chandra.si.edu/photo/2022/chandrawebb/chandrawebb_ngc3324_comp.jpg