sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Přistávací modul Veněry už ČR nezasáhne

Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.

Sierra Space

Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.

Čína

Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.

Rheinmetall

Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.

Neutron

Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.

ClearSpace

Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Dva starty během 6 minut?

Jestli to klapne, tak to bude skvělá podívaná. Ve čtvrtek 22. června v 9:19 našeho času by měla z Vandenbergovy základny odstartovat raketa Falcon 9 se 47 družicemi Starlink. Pokud se však nic nezmění, tak v té době už bude na opačném pobřeží USA, na Floridě, odpočítávat raketa Delta IV Heavy poslední desítky sekund před svým startem na misi NROL-68 s utajeným nákladem. Ten sice měl proběhnout už ve středu ráno, ale musel být odložen kvůli závadě na pneumatickém ventilu pozemního vybavení. Nový termín jejího startu je 22. června 9:25 našeho času, tedy pouhých 6 minut po startu Falconu. Pokud se vše podaří, mohli bychom v rámci jednoho komentovaného přenosu pokrýt oba starty. Kosmonautika je však vrtkavá a odklady bývají její běžnou součástí.

Ryugu ze vzdálenosti 22 kilometrů.

Tmavé organické látky z planetky Ryugu

6. března jsme na našem webu vydali článek Rozpustné organické molekuly z planetky Ryugu, což byl do češtiny přeložený odborný článek publikovaný na webu agentury JAXA zaměřený na výsledky chemické analýzy vzorků, které na Zemi dopravila sonda Hayabusa 2. V úvodním odstavci jste se mohli dočíst, že články vyšly rovnou dva a každý ke svým výsledkům došel jinými metodami. První odstavec článku končil slibem, že se dnes podíváme na přeložený první článek a za pár dní na našem webu vyjde článek s překladem druhé studie. Nyní tedy přichází čas tento slib splnit, ačkoliv se pár dní protáhlo na téměř čtvrt roku.

ŽIVĚ A ČESKY: Předposlední Delta IV Heavy

Raketa Delta IV Heavy byla ve své době nejsilnější raketou světa, ale i když jí tento titul už nepatří, stále má své neoddiskutovatelné kouzlo. O to více nás může mrzet, že tuhle královnu ohně uvidíme startovat už pouze dvakrát. Její předposlední start se chystá na středeční dopoledne našeho času a půjde opět o velmi atraktivní událost. Kromě již zmíněného působivého pohledu na startující Deltu IV Heavy bude atraktivitu zajišťovat také utajení související s vynášeným nákladem. Jak již název mise NROL-68 napovídá, půjde o start pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství, takže oficiální informace o misi jako obvykle chybí. Spekuluje se však o průzkumné družici řady Orion, která je určena k práci na geostacionární dráze.

Vostok během příprav v montážní hale MIK

Vostok – úsvit věku kosmického (28. díl)

Jedna z největších obav před startem Valerije Bykovského byly dávky radiace, jimž bude kosmonaut vystaven. Vzhledem k tomu, že sluneční aktivita byla v předchozích dnech znatelně zvýšená, bylo rozumné těmto obavám popřát sluchu. Vostok-5 proto s sebou na palubě vezl hned několik dozimetrů, z toho i jeden ruční, u něhož mohl hodnoty odečítat sám Bykovskij v reálném čase. Podle jeho slov se však ručička ani nehnula. Jeden z největších strašáků tak byl zažehnán a přípravy ke startu lodě 3KA No8 mohly pokračovat plným tempem. Oproti patáliím během startovních příprav Bykovského se nyní zdálo, jako by kdosi držel nad Vostokem i raketou pro ženskou kosmonautku ochrannou ruku. Zcela hladký chod předstartovních operací nenarušila žádná vážnější závada a 15. června se opět otevřela vrata MIKu, aby z nich lokomotiva vytlačila raketu s lodí na špici. Toho samého dne v podvečer se konalo setkání kosmonautek s bojovým odřadem a zástupci vedení kosmického programu na startovní rampě. Ještě před ním však bylo třeba vyřešit jednu velmi „důležitou“ otázku, která nedávala spát vedení letectva…

Parker Solar Probe si posvítila na Geminidy

Každou zimu rozsvítí noční pozemskou oblohu „padající hvězdy“ ze známého a výrazného meteorického roje Geminid. Americká sonda Parker Solar Probe nyní přinesla nové důkazy o události, která tento roj vytvořila. Většina meteorických rojů má původ v kometárních jádrech z prachu a ledu. Když se kometa přiblíží ke Slunci, dochází k vypaření ledu a výronům plynů, což uvolní malé pevné kousky jádra a kometa za sebou nechává prachový pás. Když se tento pomalý proces opakuje dostatečně dlouho, zaplní kometa svou oběžnou dráhu materiálem, který pak (pokud mu přijde do cesty Země) vytváří meteorické roje. V případě Geminid se však zdá, že jejich původcem je planetka, konkrétně 3200 Phaethon. Planetky obvykle nebývají Sluncem ovlivněny tak jako tomu bývá u komet, takže vědci dlouho nevěděli, co způsobilo, že Phaethon vytvořil takový pruh drobných částic.

Gateway (červen 2023)

Aerojet Rocketdyne dodal v květnu 2023 s čtyřměsíčním zpožděním ze svého montážního zařízení v Redmontu do Glennova střediska NASA první kvalifikační solárně elektrický motor AEPS pro energetický a pohonný modul PPE kosmické stanice Gateway. Na fotografii je zachycena výroba druhého kvalifikačního a tří letových motorů AEPS v Redmontu. Výkon motoru AEPS 12 kW je více než dvojnásobný ve srovnání s úrovní výkonu solárně elektrických motorů, které dnes pohánějí satelity, a poskytuje tah potřebný pro manévry Gateway. Tři motory AEPS mají být primárním zdrojem pohonu stanice a mají poskytnout 36 kW z celkových 48 kW elektrického pohonu modulu PPE. Na červen bylo naplánováno testování charakteristik zážehu. Potom mají následovat akceptační kvalifikační testy v podmínkách vibrací a tepelných cyklů. Tím budou prokázány schopnosti motorů při splnění všech letových podmínek. Po dokončení akceptačních testů má být technologie motoru AEPS na podzim administrativně přeřazena mezi technologie s úrovní připravenosti TRL 6 (ukázka prototypu v relevantním prostředí).

ŽIVĚ A ČESKY: Půlnoční start Falconu

Nejbližší start Falconu 9 bude pro indonéskou firmu PTN (PT Pasifik Satelit Nusantara), která chce dopravit na oběžnou dráhu telekomunikační družici Satria. Někdy se můžete setkat také s názvem Nusantara Tiga, přičemž toto označení Vám může připomínat název družice Nusantara Satu, kterou SpaceX vynesla v roce 2019. V obou případech jde o družice patřící firmě PTN, která připravuje ještě třetí družici Nusantara Lima. Ale zpět k aktuální misi. Čeká nás opět let na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární, přičemž podvanácté použitý první stupeň zkusí přistát na mořské plošině ASOG. Pokud Vám nevadí zůstat vzhůru do půlnoci, budeme se na Vás těšit u komentovaného přenosu.

Aleš Svoboda

Kosmotýdeník 561 (12.6. – 18.6.)

Další týden utekl jako voda a pro vás je nyní připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. V hlavním tématu tentokrát Kosmotýdeník přinese nečekané oznámení o možnosti využít služeb společnosti Axiom pro let českého člena záložního týmu astronautů ESA Aleše Svobody. Využije Česká republika tuto možnost a naplní místní vědecké instituce a firmy vědecký čas mise? V dalších tématech se podíváme na odložení posledního startu evropské rakety Ariane 5 či na dění na Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2023_24

Vesmírná technika: Komunikační systém Hubbleova teleskopu

Bez komunikačního systému by Hubbleův kosmický dalekohled nebyl schopen přijímat pokyny z řídícího střediska a opačným směrem by nemohly putovat výsledky vědeckých pozorování ani telemetrie. Hubbleův teleskop je proto vybaven anténami a vysílači, které zajišťují obousměrnou komunikaci. Jednotlivé prvky komunikačního systému mají odlišné vlastnosti a proto se používají k odlišným účelům – jiné požadavky jsou kladeny na odesílání velkých objemů vědeckých dat a jiné pro změnu na přijímání pokynů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.