sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Články
Pokud se ve vesmírné komunitě řekne „Gateway“, jako první pravděpodobně na mysli vytane chystaná mezinárodní stanice v cislunárním prostoru. Ovšem stejným názvem se pyšní i nejnovější expozice v návštěvnickém centru Kennedyho kosmického střediska. Otevřena byla loni v červnu a obsahuje lahůdky pro opravdové kosmické fajnšmekry. Gateway (plným názvem Gateway: The Deep Space Launch Complex, Brána: Startovací komplex do hlubokého vesmíru) je nově postavenou samostatnou obří halou (4600 m2 výstavní plochy), která se nachází v bezprostřední blízkosti legendární Rocket Garden (Zahrady raket).
V září jsme očekávali netrpělivě zejména návrat vzorků v planetky Bennu. Více v první reportáži. Dále se podíváme na několik startů, konkrétně na XRISM a SLIM, sondu Aditya-L1 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce nás čeká přílet lodi Sojuz MS-24 a naopak odlet lodi Sojuz MS-23. Další reportáž se bude věnovat startu mise Tranche 0 L2. Závěr bude patřit výběru ambiciózních českých projektů QUVIK a AMBIC. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
V červenci a v srpnu byly v areálu West Park severně od montážní haly VAB dokončeny úpravy mobilní vypouštěcí plošiny ML-1, zajišťující bezpečnou podporu předstartovních příprav a startu mise Artemis II, prvního kosmického letu s posádkou k Měsíci od programu Apollo. Dne 16. srpna byl pod plošinu přesunut pásový transportér CT-2. Po hydraulickém vyzdvižení se transportér s plošinou vydal směrem ke startovní rampě 39B. Před rampou se transportér na několik hodin zastavil a plošinu umístil na její pozici až následující den. Po dokončení příprav zahájily pozemní týmy na rampě řadu zkoušek s cílem ověřit činnost nových systémů. První zkouška byla provedena 20. září. Cílem testu bylo zajistit, aby pozemní týmy a posádka mise Artemis II byly v den startu připraveny podpořit časovou osu odpočítávání. Zkouška zahrnovala pobyt v ubikacích pro posádku v budově O&C, oblékání skafandrů OCSS, příjezd na rampu ve vozidlech Canoo, výjezd výtahem ve věži mobilní vypouštěcí plošiny k rameni CAA a přestup do bílé místnosti.
V naší minisérii jsme se propracovali až k vědeckým přístrojům, díky kterým může Hubbleův kosmický dalekohled provádět všechna svá úžasná pozorování, která posouvají znalosti lidstva vpřed. Změny se však nevyhnuly ani vědeckým přístrojům – mnohé byly nahrazeny modernějšími verzemi, jiné zase musely být nahrazeny kvůli technickým problémům. Pro někoho bude možná překvapením skutečnost, že dnes už na HST není ani jeden z původní pětice vědeckých přístrojů, se kterými teleskop startoval.
Dalších sedm dní je pryč a i během nich se toho dělo mnoho zajímavého v kosmonautice! Pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém týdnu stalo v kosmonautice, se v hlavním tématu zaměří na zajímavé mise zaměřené na výzkum Slunce. NASA pustila do přípravy koncepčních studií hned čtyři nízkonákladové projekty, které mají velmi zajímavé zaměření. V dalších tématech se podíváme například na ukončení mise Chandrayaan-3 anebo na statický zážeh Falconu Heavy, který by měl vynést sondu Psyche. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Projekt americké sondy IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) se tento týden na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Marylandu dočkal dokončení důležitého kroku na cestě ke stavbě, testování a nakonec i startu. Tým stojící za projektem se setkal se členy hodnotícího panelu, aby zhodnotili plán integrace všech systémů do výsledné sondy. Řešila se integrace vědeckých přístrojů, elektrických, komunikačních i navigačních systémů. Úspěšné dokončení Zhodnocení systémové integrace SIR (System Integration Review) značí, že projekt může přikročit k sestavování a testům sondy v rámci příprav na start.
V říjnu loňského roku detekovalo několik kosmických observatoří, jako evropský INTEGRAL a americké Fermi a Swift gama záblesk GRB 221009A. Šlo o nejzářivější do té doby zaznamenanou událost tohoto typu. I zde jsme o ní již jednou hovořili, neboť záblesk pozoroval také slovenský cubesat GRBAlpha, o čemž jsem na našem webu vydal samostatný článek. GRB 221009A ale přímo v okamžiku exploze i nějakou dobu po ní sledovaly i další kosmické observatoře. I o jejich výsledcích má smysl hovořit a důkladně si je rozebrat. Dnes se proto podíváme na pozorování dosvitu tohoto mimořádného záblesku, které učinil Vesmírný dalekohled Jamese Webba.
Skoro se až nechce věřit, že od našeho zatím posledního Pokecu s kosmonautixem utekl celý měsíc. A přitom pohled do kalendáře jasně říká, že tu máme opět poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – tradičně v osm hodin večer spustíme na našem YouTube kanálu přímý přenos, kteý potrvá zhruba dvě hodiny. O tom, co se bude probírat, rozhodujete Vy, diváci. Stačí napsat svůj dotaz do chatu na YouTube a pak jen počkat, až se k němu dostaneme. Předem se omlouvám, pokud se na nějaký dotaz nedostane. Některé odpovědi vyžadují více času a dotazy se pak mohou nahromadit. Každopádně se na Vás všechny už moc těšíme!
Po čtyřech letech od představení konceptu ambiciózních projektů, vytvořeném na Ministerstvu dopravy společně s ESA, konečně známe dvojici misí, které se dočkají své realizace. Ambiciózní projekty byly schváleny vládou v roce 2019 v rámci Národního kosmického plánu a pro Českou republiku se od samého začátku jedná o doposud naprosto jedinečnou příležitost. Český kosmický průmysl neustále roste a vznikají zde čím dál tím zajímavější projekty s vysokou přidanou hodnotou. Důkazem mohou být i koncepty, které byly přihlášeny právě do ambiciozních projektů. Ukazuje se tak, že úzká spolupráce jednotlivých firem v našem průmyslu spolu s akademickými pracovištěmi je schopna vygenerovat skutečně komplexní mise s unikátním vědeckým programem, a to nejen v rámci Česka, ale z globálního hlediska.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
