Apex 1.0
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Články
Raketa Vulcan, která by měla v příštích letech zbavit Spojené státy závislosti na ruských motorech RD-180 tím, že nahradí momentálně používané nosiče Atlas V a také Delta IV, má za sebou další krok k realizaci. Společnost United Launch Alliance, která za jejím vývojem stojí, totiž oznámila detaily o aerodynamickém krytu této rakety. Špička nosiče, která má za úkol chránit cenný náklad před náporem atmosféry při startu by měla podle dostupných informací ve velké míře využívat lehkých, ale přitom pevných kompozitních materiálů a jejich výrobcem bude ve Švýcarsku sídlící společnost Ruag Space, která má s výrobou aerodynamických krytů mnohaleté zkušenosti.
Budou tomu téměř čtyři roky od doby, kdy jsem sledoval první malý a nesmělý skok Grasshopperu na testovacím stanovišti. Byla sobota 21. září roku 2012 a SpaceX tehdy začala testovat motorické přistání prvního stupně rakety. Prozatím šlo o zmenšeninu raketového stupně s mohutnou podpůrnou konstrukcí, na které raketa stála. První poskočení Grasshopperu nebylo výše než dva metry. Když jsem viděl video z uskutečněného testu, na jednu stranu jsem měl velkou radost, že se sen pomalu stává realitou. Na stranu druhou jsem ale chtěl víc. První drobný skok byl na videu stěží vidět a hlavně, doba, za kterou měl první stupeň Falconu 9 přistát při ostré misi, se zdála neuvěřitelně daleko. Nejeden fanoušek SpaceX včetně mě měl tehdy skryté obavy, jak se budou testy přistání vyvíjet a zdali tato průkopnická firma vše dotáhne do úspěšného konce. Po třech letech a třech měsících od prvního skoku pak nejnovější verze Falconu 9 úspěšně vynesla několik satelitů ORBCOMM na oběžnou dráhu a první stupeň bezproblémově přistál kousek od místa startu. 8. dubna letošního roku pak
Americká sonda Cassini byla na cestu k planetě Saturn vyslána s jasným cílem – posbírat co nejvíce informací o nejfotogeničtější planetě naší soustavy i o jejím bohatém systému měsíců. Technici byli postaveni před složitý úkol, protože věděli, že budou zkoumat svět, jehož detaily nikdo neznal. Cassini totiž byla první sondou, která kolem tohoto plynného obra pouze neproletěla, ale usadila se na jeho oběžné dráze. V průběhu let se ukázalo, jak dobrou práci tehdejší inženýři odvedli. Cassini nejenže dokázala splnit všechny úkoly, které se od ní čekaly, ale již mnohokrát excelovala i na poli, se kterým se při startu vůbec nepočítalo.
Včera se od 16:00 v pražské vile Lanna uskutečnilo slavnostní předávání cen soutěžní přehlídky SCIAP 2015, která pod hlavičkou Střediska společných činností Akademie věd České republiky sdružuje projekty zabývající se popularizací všech možných vědních oborů. Náš portál měl mezi přihlášenými několik projektů a s velkou radostí mohu konstatovat, že jsme domů s prázdnou rozhodně neodjížděli. Jelikož jedním z bodů, ke kterým porota při hodnocení přihlížela, byla i návštěvnost jednotlivých projektů, patří velký dík i Vám, našim čtenářům. Bez Vašich návštěv by náš portál totiž neexistoval a nemohl by se rozvíjet, ani sbírat tato ocenění.
O firmě Bigelow Aerospace je v těchto dnech hodně slyšet. není se co divit – u stanice ISS právě kotví soukromá loď Dragon, která sem před pár dny dopravila kromě jiného i experimentální nafukovací modul BEAM, který se už 16. dubna připojí ke stanici na modul Tranquility. Plány firmy Bigelow tím ale nekončí. Jejich cílem je provozovat hotel na oběžné dráze, který by se skládal právě z těchto nafukovacích modulů. Další krok by mohl přijít už v roce 2020, kdy raketa Atlas V s rozšířeným aerodynamickým krytem vynese první nafukovací obytný modul.
Centrální stupeň rakety SLS bude měřit na výšku 65 metrů. Velká část přitom připadá na nádrž, která bude uchovávat zkapalněný vodík. Tato nádrž bude muset projít důkladnými zkouškami, přičemž mezi nejdůležitější patří testy strukturální pevnosti. Právě pro tyto účely vyrostly v Marshallově centru ve státě Alabama dvě věže o výšce 65 metrů. Tyto dvě věže byly následně spojeny a vytvořily tak stanoviště, na kterém budou probíhat strukturální zkoušky nádrží na kapalný vodík. Technici v těchto dnech stavbu dokončili symbolickým usazením posledního ocelového nosníku, který se na cestu k vrcholu vydal za přihlížení desítek pracovníků i s „nezbytnou“ americkou vlajkou. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme několik snímků z dokončovacího ceremoniálu a i v budoucnu se určitě budeme tomuto tématu věnovat.
První stupeň, který v pátek úspěšně přistál na plošině Of Course I Still Love You, je po dlouhé cestě opět na pevnině. Plošina s doprovodnými loděmi Go Quest a Elsbeth III dorazily do přístavu Port Canaveral ve včerejších dopoledních hodinách. Na Floridě byla v tu chvíli ještě tma, ale tým techniků na nic nečekal a ihned začaly práce okolo přesunu stupně na pevninu. Tady ale cesta zdaleka nekončí. Zatímco první stupeň zachráněný při prosincové misi OG-2 zůstane nejspíše jako upomínka stát před velitelstvím SpaceX v Hawthorne, tento stupeň je v plánu znovu použít. Pokud půjde vše podle plánu, mohlo by se tak stát již v červnu.
Ráno 12. dubna 1961 na kosmodromu Bajkonur stála připravena k letu raketa 8K72K, na jejímž vrcholku byla připevněna kosmická loď 3KA s výrobním číslem 3, známá také jako Vostok. V jejím interiéru se na svoji velkou chvíli připravoval sedmadvacetiletý muž, jehož jméno mělo za několik desítek minut vejít ve známost po celém světě. Jmenoval se Jurij Alexejevič Gagarin a na tuto chvíli se připravoval více než rok. Konečně byly přípravy u konce a ozval se povel k zažehnutí motorů nosné rakety. Přesně v 06:06:59.7 UTC se nosič majestátně zvedl startovní rampy a začal nabírat rychlost směrem k jasnému nebi nad kazašskou stepí. O 9 minut a 18 sekund později se kosmická loď oddělila od třetího stupně rakety a vydala se se svým drahocenným nákladem na samostatnou cestu okolo Země. Téměř celá atmosféra naší mateřské planety byla pod ní, kolem se rozprostíralo téměř absolutní vakuum. Člověk právě zaťukal na brány vesmíru. Odvěký sen lidstva se právě stal skutečností…
Challenger vypadal jako nějaký pohádkový pták. Otevřený nákladový prostor zatím ležel ve stínu, ale pravá část orbiteru byla nádherně osvětlena sluncem a zářila oslnivou bělobou. Rameno manipulátoru čnělo do prostoru lehce ohnuté v kloubu, který by u člověka nejspíše odpovídal lokti. Skrze okénka ve stropě letové paluby mohl tušit obličeje svých kolegů a přátel, kteří napjatě pozorovali jeho počínání. Žádné nebezpečí samozřejmě nehrozilo, v případě potřeby by pro něj Vance s raketoplánem prostě dolétnul. Zatím ovšem všechno probíhalo podle plánu a našla se i chvilka na kochání se výhledem. Pod jeho nohama ubíhala Země, její panorama se neustále měnilo. Takový pohled se lidem naskytl už dvaatřicetkrát, z toho čtyřiadvacetkrát mužům s americkou vlaječkou na rukávu. Dnes to ale bylo něco úplně jiného. Dnes mohl jako první člověk zažít skutečný pocit svobody neomezeného pohybu v prostoru. Ve výhledu mu nebránilo žádné poutací lano a k tomu, aby se otočil nebo se vydal libovolným směrem, mu stačilo lehce pohnout prsty. Byl to okamžik obrovského osobního triumfu, okamžik, na který čekal tak dlouho. Šestnáct let, které
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
