křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Haven-2

Společnost Vast Space odhalila návrh vesmírné stanice. Společnost nastínila své plány pro stanici Haven-2 při zahájení Mezinárodního astronautického kongresu. Záměrem společnosti je soutěžit o druhou fázi programu NASA Commercial Low Earth Orbit Destinations.

Artemis Accords

Estonsko podepsalo dohody Artemis Accords. Stala se tak 45. zemí, která dohody podepsala.

FAA vydala licenci pro IFT-5

Úřad FAA vydal v 18:40 našeho času modifikovanou startovní licenci pro pátý start systému Super Heavy Starship.

FAA povoluje návrat Falconů do služby

Federální letecký úřad (FAA) oznámil, že přezkoumal a schválil výsledky vyšetřování SpaceX zaměřené na chybu při deorbiančím zážehu druhého stupně Falconu 9 při misi Crew 9. Rakety Falcon se tak mohou vrátit do služby.

Tactical Surveillance, Reconnaissance and Tracking

Program Tactical Surveillance, Reconnaissance and Tracking (TacSRT) US Space Force poskytuje družicové snímky a analýzu dat na podporu nouzových operací na jihovýchodě Spojených států po hurikánu Helene.

Mise Emirates

Vesmírná agentura Spojených arabských emirátů (UAESA) oznámila 10. října, že vybrala společnost Mitsubishi Heavy Industries, aby v prvním čtvrtletí roku 2028 vynesla misi Emirates k pásu asteroidů (EMA) na raketě H3.

Federace komerčních vesmírných letů

Federace komerčních vesmírných letů (CSF) oznámila, že se jejím nejnovějším členem stala společnost Aetherflux. Společnost Aetherflux se připojuje k CSF, aby pomohla lépe komunikovat s Kongresem a výkonnými pobočkami.

Aetherflux

Společnost Aetherflux oznámila plány vyvinout a vynést konstelaci družic na LEO, které budou shromažďovat sluneční energii a přenášet ji na Zemi pomocí infračervených laserů. Společnost plánuje tuto technologii demonstrovat na malé družici roku 2026.

SpaceX

SpaceX obdržela 15denní zvláštní dočasné oprávnění (STA) k poskytování připojení zákazníkům T-Mobile na Floridě, kteří mohou přijít o mobilní služby kvůli hurikánu Milton. SpaceX povolila základní textové služby na telefonech T-Mobile.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

55 let od startu prvního člověka do vesmíru

Gagarinovo výročí

Ráno 12. dubna 1961 na kosmodromu Bajkonur stála připravena k letu raketa 8K72K, na jejímž vrcholku byla připevněna kosmická loď 3KA s výrobním číslem 3, známá také jako Vostok. V jejím interiéru se na svoji velkou chvíli připravoval sedmadvacetiletý muž, jehož jméno mělo za několik desítek minut vejít ve známost po celém světě. Jmenoval se Jurij Alexejevič Gagarin a na tuto chvíli se připravoval více než rok. Konečně byly přípravy u konce a ozval se povel k zažehnutí motorů nosné rakety. Přesně v 06:06:59.7 UTC se nosič majestátně zvedl ze startovní rampy a začal nabírat rychlost směrem k jasnému nebi nad kazašskou stepí. O 9 minut a 18 sekund později se kosmická loď oddělila od třetího stupně rakety a vydala se se svým drahocenným nákladem na samostatnou cestu okolo Země. Téměř celá atmosféra naší mateřské planety byla pod ní, kolem se rozprostíralo téměř absolutní vakuum. Člověk právě zaťukal na brány vesmíru. Odvěký sen lidstva se právě stal skutečností…

Od onoho slavného dne dnes uplynulo přesně 55 let. 55 let od chvíle, kdy se člověk konečně vydal na cestu, po které toužily celé generace snílků, romantiků, myslitelů a teoretiků. Během následujících pěti a půl dekád se v Gagarinových stopách vydalo dalších 543 mužů a žen a jejich výkony jsou oproti Gagarinově letu nesrovnatelné. Na orbit se už dnes nelétá pro pouhých 108 minut, tráví se zde měsíce a v některých případech i roky. Člověk už také opustil bezpečí stěn svých lodí a vykonal už neuvěřitelných 382 výstupů do volného prostoru. Do tohoto čísla je nutno také započíst i 15 výstupů na povrch Měsíce, kam jsme se dostali pouhých osm let po historické Gagarinově misi. Létali jsme do vesmíru na strojích, které bylo možné opakovaně použít a podařilo se nám postupně provozovat 8 „předsunutých základen“ v podobě orbitálních stanic, přičemž zatím poslední kus s názvem ISS je skutečným divem techniky.

Člověk toho za 55 let ve vesmíru dokázal opravdu mnoho, ovšem Gagarin už navždy zůstane tím prvním. Datum 12. dubna 1961 zůstane už navždy okamžikem, který v jistém smyslu rozděluje dvě období existence lidstva: na dobu pozemskou a dobu kosmickou.

Ve vztahu k letošnímu půlkulatému výročí probíhá mnoho akcí po celém světě, jako příklady lze jmenovat ruskou kampaň „Подними голову! (Zvedni hlavu)“ nebo tradiční celosvětovou akci „Yuri’s Night (Jurijova noc)“. Na našem portále jsme se osobnosti Jurije Gagarina i jeho historické misi věnovali mimo jiné v seriálech „Kritické momenty kosmonautiky“ nebo „Vesmírné osudy“. V těchto seriálech jsme se snažili pokrýt ty nejdůležitější aspekty i zajímavé detaily tohoto velkého tématu. K dnešnímu výročí čtenářům proto přinášíme něco trochu jiného.

Kameraman snímku "First Orbit", na snímku s autorem
Kameraman snímku „First Orbit“, na snímku s autorem
Zdroj: sbírka autora (kredit: Tomáš Kohout)

V roce 2010 přišel dokumentarista Christopher Riley s nápadem oslavit padesáté výročí Gagarinova letu filmem, jenž by ukazoval výhled, jaký se Gagarinovi naskýtal z okének jeho Vostoku v dubnu 1961. Orbitální stanice ISS prolétává stejnou dráhu vzhledem k zemskému povrchu zhruba jednou za týden, problémem je ovšem osvit Sluncem. Podobné světelné podmínky, jaké Gagarin zažíval, se opakují přibližně jednou za šest týdnů. Po dlouhém plánování, výpočtech, přípravách a testovacích záběrech přišla ta pravá chvíle počátkem ledna 2011. Kamery se ujal člen Expedice 26/27, italský astronaut Paolo Nespoli a výsledek byl dechberoucí.

Film dostal název „First Orbit (První orbit)“ a do distribuce se dostal prostřednictvím premiérového streamu na Youtube 12. dubna 2011, přesně padesát let po Gagarinově letu. Snímek obsahuje také audiozáznam Gagarinovy korespondence se sledovacími stanicemi, načasované tak, aby odpovídaly dané fázi letu. Díky fanouškům se podařilo vytvořit překlady do více než třiceti jazyků a rozjela se crowdfundingová kampaň na podporu vydání filmu na DVD a BluRay i s fanouškovskými překlady. Podařilo se nasbírat pouze 20 % cílové částky, přesto se filmaři rozhodli film vydat a v roce 2012 byla vydána limitovaná edice prostřednictvím Amazonu. Dnes jsou již všechny disky rozebrány, je však možné je ještě objednat přímo prostřednictvím webové stránky projektu.

Pro ty, kteří na překladu netrvají, je tady ještě další možnost: shlédnout film na Youtube zdarma a v HD rozlišení. Zveme tedy naše čtenáře, aby v tento den věnovali vzpomínku přelomovému momentu v dějinách a pokochali se výhledem, který se v onu dubnovou středu naskytl mladému muži, jenž byl hrdinou a průkopníkem v pravém slova smyslu…

 

 

Zdroje informací:

firstorbit.org
youtube.com
wikipedia.org
kosmonautix.cz
roscosmos.ru
yurisnight.net

 

Zdroje obrázků:

https://www.flickr.com/photos/29233640@N07/5612257068 (kredit: Robert Couse-Baker)
sbírka autora (kredit: Tomáš Kohout)

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
20 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
roman.hronza
roman.hronza
8 let před

Velmi pěkný článek 🙂

roman.hronza
roman.hronza
8 let před
Odpověď  roman.hronza

Rád bych také připomenul, že dnes uplynulo 35 let od mise STS-1.

Adhara
8 let před

Fíha, to už je 55 rokov? Ako to len letí…

Film First orbit dobre poznám. Obávam sa však, že pre bežného diváka nie je dychberúci. Obsahuje priveľa statických pasáží a pasáží, v ktorých takmer nič nevidno. Dojem tiež kazia panely ISS trčiace do niektorých záberov. V našej firme ho skúsili pustiť bežným divákom a výsledok bol… nu, rozpačitý. Autentickosť snímky si cením, ale dnešný laický divák očakáva predsa len niečo iného. Prišla som preto s návrhom oživiť statické časti filmu videami zo simulácie Gagarinovho letu v programe Orbiter (taktiež pod slobodnou licenciou), ktoré by snímali Vostok 1 z exteriéru. Na tomto projekte som pracovala dlho, napokon sa ale z technickým príčin neuskutočnil. Nahradil sa plánom na tvorbu úplne nového dokumentu o Gagarinovi z našej produkcie. Aspoň tak mu môžeme vzdať hold…

A dnešné výročie štartu STS-1 mám prinajmenšom rovnako rada. 🙂

Adhara
8 let před

Áno, je to pekný film, aj s dobrou hudbou. Len pre bežného diváka sa veľmi nehodí. I keď… tie solárne panely si v ňom fakt mohli odpustiť. Istotne bolo možné nastaviť kameru aj tak, aby nešpatili.

Andrej
Andrej
8 let před
Odpověď  Adhara

Pri tejto príležitosti by som dal do pozornosti aspoň skrátenú ukážku letu Vostoku 1 v simulátore Orbiter 🙂 https://www.youtube.com/watch?v=ygVYP79AHE0

Racek
Racek
8 let před

Jo, pamatuji. Tenkrát jsme zrovna měli hodinu dějepisu a náhle to hlášení školního rozhlasu … ohromné nadšení a křičeli jsme hurááá…. a ten den se už moc neučilo … No a za pár dní příjezd Gagarina do Prahy a  my žáci stáli na tehdejší Velvarské (později Leninova, dnes prozatím Evropská) mezi tisícovkami nadšených lidí a mávali a něco křičeli a Gagarin v tom autě stál a smál se na nás a mával květinami v ruce a občas je vyhodil a my kluci se o ně seprali za mocného řevu soušky oušky která nikdy neměla k ráně daleko, no, nějakej lísteček jsem tehdy ukořistil, dlouho jsem je skladoval v nějaké knížce, až je čas ztratil … Jen vzpomínka na tohoto velkého člověka, který stál tak maličký v tom velkém autě tuším stál vedle tehdejšího presidenta Novotného, mi zůstala.
Ale jo, občas jsme vítali i rádi. No vlastně i jindy, ta ulejvka ze školy taky nebyla marná, že.

Racek
Racek
8 let před

Nezáviďte, vždyť se děje tolik úžasných a zajímavých věcí o kterých se nám tehdy nesnilo, ale že budem jezdit touhle dobou na dovolenou na Mars, o tom tehdy skoro nikdo nepochyboval. Inu, zase máme jiné zázraky, stejně úžasné.

maro
maro
8 let před
Odpověď  Racek

Jojo. Já měl rád ulejvku při cyklistickém Závodu míru.

slappy
8 let před
Odpověď  Racek

Moc pěkná vzpomínka, díky za ní!

Spytihněv
Spytihněv
8 let před
Odpověď  Racek

Vítání Gagarina v Praze muselo stát za to a ta zmiňovaná ulejvka ze školy taky. To já se zmohl jen na vítání Kim Ir-sena u Mariánských hradeb někdy na začátku 80. let (taky lepší než škola) a další ulejvárny byly oslavy (oficiálně státní smutek) Brežněv, Černěnko, Andropov rychle za sebou 🙂

Petr Dolejší
Petr Dolejší
8 let před

Díky za připomenutí článech,
Dnes jsem na technetu prečetl 2 články od Pavla Toufara a rad bych poprosil o váš komentář:
1) P.T. Zpochybňuje známou teorii o neodděleném kabelu při oddělování přístrojové sekce při návratu. O problému s kabelem jsem už četl několikrát a považoval jsem za potvrzené. V druhém článku P.T: píše, že problémy s kabelem byly až při letu dalších. Máte nějaké informace které by věc uváděli na pravou míru ?

2) V článku P.T. je tento odstavec
„Povel k oddělení rozměrné zástrčky elektrického spoje měl přenést malý kabel a teprve až potom měly pyrotechnické spoje oddělit kovové pásy spojující kabinu s přístrojovou sekcí lodě. Jenže tento malý kabel byl nevhodně umístěný, a byl tudíž poškozen zážehem pyropatrony. Povel k odpojení rozměrné zástrčky elektrického kabelu proto neprošel.“
Což považuji za nesmysl, povel musel přijít před, a proto příčina jeho selhání nemohla být zážeh pyropatrony.

Dekuji

Zdroj: http://technet.idnes.cz/jurij-gagarin-kosmonaut-0ws-/tec_vesmir.aspx?c=A160411_145150_tec_vesmir_kuz#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=technet&utm_content=main

roman.hronza
roman.hronza
8 let před

konstrukční chyba

roman.hronza
roman.hronza
8 let před
Odpověď  roman.hronza

To přeci museli zjistit v rámci pozemních testů. Jestli je tedy prováděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.