sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

IonQ

Společnost IonQ, která se zabývá kvantovými výpočty a sídlí v Marylandu, 7. května oznámila, že dosáhla dohody o akvizici společnosti Capella Space. Akvizice posouvá plán společnosti IonQ na vytvoření první vesmírné sítě pro distribuci kvantových klíčů (QKD) na světě.

JPL

JPL 7. května oznámila, že Laurie Leshin odstoupí z funkce ředitele JPL s účinností od 1. června. V oznámení byly pro toto rozhodnutí uvedeny pouze osobní důvody a memorandum pro zaměstnance JPL od Thomase Rosenbauma, prezidenta Kalifornského technologického institutu, který řídí JPL jménem NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily softwarové společnosti SciTec z New Jersey kontrakt v hodnotě 259 milionů dolarů na další vývoj pozemního systému určeného pro vojenské družice včasného varování.

FAA

FAA vydalo 6. května rozhodnutí o posouzení vlivů na životní prostředí týkající se zvýšení počtu startů ze základny Starbase v Boca Chica v Texasu, ve kterém povolila zvýšený pocet startů. Posouzení se zabývalo žádostí společnosti SpaceX o provedení až 25 startů a přistání Starship/Super Heavy.

Indie

Indie zpřísňuje bezpečnostní pravidla a pravidla pro dodržování předpisů týkajících se družicové konektivity. Indie tak reaguje na snahy telekomunikačních společností, jako jsou například SpaceX se Starlinkem či Eutelsat s OneWeb, vstoupit na lokální trh.

Inversion Space

Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.

Novaspace

Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů

Články

Implementace plánu dalších letů SLS Block 1

Před měsícem jsme v článku SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě informovali o plánu uskutečnit obě mise ze současné mobilní vypouštěcí plošiny pomocí raket SLS verze Block 1. Zatímco duben se nesl ve znamení formulace záměru, dne 18. května bylo vydáno rozhodnutí oba starty v této konfiguraci raket zajistit. Cílovým termínem pro první z obou startů je polovina roku 2022. Konkrétní mise pro tento start bude určena později na základě rizika a připravenosti projektu Europa Clipper.

Luca Parmitano bude velet ISS

Belgičan Frank de Winne byl jediným evropským astronautem, který kdy velel dlouhodobé expedici na Mezinárodní vesmírné stanici. Zanedlouho se této cti dočká Němec Alexander Gerst a příští rok bude velitelem italský astronaut Luca Parmitano. Ten byl součástí výběru astronautů z roku 2009 a v roce 2013 strávil na ISS 166 dní, během kterých mu šlo dokonce o život, kdy jeho helmu během výstupu do volného prostoru začala plnit voda. V příštím roce se na stanici vrátí a společnost mu budou dělat Američan Andrew Morgan a Rus Alexander Skvorcov (viz náš článek). Tato trojice bude na stanici během expedic s pořadovými čísly 60 a 61, přičemž Parmitano bude v čele té druhé.

Dvojče evropského roveru pro Mars na testech

Hned na začátku si ujasněme jednu důležitou věc – v tomto článku bude řeč o zkouškách, které nepodstoupí letový exemplář vozítka pro misi ExoMars 2020. Testy se týkají jeho reprezentativního modelu, který je určený právě ke strukturálním a tepelným zkouškám. Letovému hardwaru je velmi podobný, ale není identický. Situaci tedy můžeme s trochou fantazie přirovnat k dvojčatům, která však nejsou jednovaječná. Aktuální kolo zevrubných zkoušek se skládá z mnoha intenzivních testů, které ověří, že nosná konstrukce roveru přežije drsné podmínky při startu ze Země a přistání na Marsu.

ICON spojen s raketou

Specialisté z firmy Orbital ATK mají za sebou důležitý milník na cestě ke startu vědecké družice ICON (Ionospheric Connection Explorer). Její vypuštění na raketě Pegasus je momentálně plánováno na 14. června. Z fotografií, kterými se dnes společnost pochlubila, můžeme vyčíst, že ICON je již spojena s nosnou raketou a došlo i k instalaci aerodynamického krytu. Všechny tyto práce probíhají v Kalifornii na Vandenbergově základně, ale startovat se bude odjinud. Raketa Pegasus se připojí k nosnému letounu, který přeletí na Marshallovy ostrovy, konkrétně na atol Kwajalein, kde proběhne finální předstartovní příprava. Ze zdejší ranveje pak letoun odstartuje a v dostatečné výšce uvolní raketu Pegasus.

Ruský Spektr-RG poletí na recertifikovaném stupni

Ruská kosmonautika se v současné době potýká s krutou realitou v podobě minimálního počtu vědeckých družic. O to větší naděje vkládají do observatoře Spektr-RG, která by měla startovat příští rok. O vynesení teleskopu se postará horní stupeň, kterému již vypršela původní záruční doba a k tomu, aby mohl letět musel být částečně upraven a opětovně certifikován. Pro horní stupeň Block DM-03 byla tato certifikace nezbytná, aby mohl být schválen k vynesení rentgenového teleskopu, který je bez přehánění nenahraditelný. Vždyť jeho vývoj trval skoro deset let! Po startu na raketě Proton bude mít Block DM-03 za úkol dopravit teleskop z parkovací dráhy vstříc libračnímu centru L2 soustavy Slunce-Země.

Čínští lunární drobečkové

Společně s čínskou družicí Queqiao letěly do vesmíru i dva technologické demonstrátory Longjiang. Šlo o malé družice s rozměry 50 × 50 × 45 centimetrů a hmotností 45 kg, které měly za úkol kroužit kolem Měsíce po protáhlé dráze. Měly udržovat vzájemnou vzdálenost 1 – 10 kilometrů a provádět experimenty v rádiové části spektra v rádiovém stínu Měsíce. K tomu však bylo potřeba, aby malé družice zapálily svůj motor a vstoupily na oběžnou dráhu kolem našeho přirozeného satelitu, což byla vzhledem k malým rozměrům obou průzkumníků technologická výzva. Výsledkem je vyrovnané skóre – jedna družice uspěla, druhá nikoliv.

Alan LaVern Bean

Alan LaVern Bean (1932-2018)

Existuje mnoho okamžiků, o nichž víme, že jednou nastat musí. Přesto však, když nakonec nadejdou, není lehké se s danou realitou vyrovnat. Přesně takový okamžik přišel tuto sobotu. Fanoušky kosmonautiky zastihla zpráva, že odešel Alan Bean – čtvrtý muž, jenž otisknul své stopy do lunárního prachu a velitel veleúspěšné druhé expedice na americkou orbitální stanici Skylab. Zvěst o jeho skonu byla o to krutější, že den předtím oběhla sociální sítě zpráva o jeho úmrtí, jež se ukázala být hoaxem. Hoax však trval pouhých několik hodin, sobotní odpoledne pak přineslo oznámení z oficiálních míst. Svět přišel nejen o legendárního astronauta a dalšího „moonwalkera“, ale také o nezdolného optimistu a nadaného umělce, který svými malbami přibližoval nám ostatním poetickou tvář lunárních výprav.

Jak se dostat na Mars?

Jak se dostat na Mars?

Ačkoliv je Mars hned po Venuši druhá planeta nejblíže Zemi, cesta k němu v současné době trvá přibližně tři čtvrtě roku. Kosmický prostor je zkrátka i v našem nejbližší sousedství nesmírně rozlehlý a se současnými technologiemi nejsme schopni k Marsu doletět dříve, než za několik měsíců. Rychlejší cesta by vyžadovala enormní nárůst energie potřebné ke zrychlení při odletu od Země a také zabrzdění při příletu k Marsu. K Rudé planetě navíc není možné odletět kdykoliv se nám zachce, ale je nutné odstartovat v příhodném časovém okně, které nastává pouze jednou za necelé dva roky. Jedině tehdy je vzájemné postavení naší a cílové planety natolik příznivé, že k ní lze doletět s minimálním možným vydáním energie a za výše zmiňovanou dobu.

Přístroj MOMA

Přístroj, který má na Marsu hledat život

Mezinárodní tým vědců vytvořil drobnou chemickou laboratoř pro vozítko, které bude na Marsu vrtat do hloubky mnoha desítek centimetrů, aby tam hledalo stopy dávného nebo současného života. Celá unikátní laboratoř má rozměry srovnatelné s běžným toustovačem a její označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Pokud se nic nepokazí, měla by tato laboratoř vyrazit k Marsu už za dva roky – v červenci 2020.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.