ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Firma Rocket Lab chystá na noc na úterý start své rakety Electron. Ta by měla z Nového Zélandu vynést na oběžnou dráhu hned sedm družic od komerčních i vládních zákazníků. Společně s nimi však poletí také družicová platforma nové generace Photon od firmy Rocket Lab. Při této misi se totiž budou v reálných podmínkách kosmického prostoru ověřovat technologie, které se budou hodit, až Electron vynese k Měsíci náklad pro NASA. Konkrétně budou na palubě snímkovací družice firmy BlackSky na základě dohody se společností Spaceflight Inc., dále dvě nanodružice pro internet věcí patřící firmám Fleet Space and Myriota, družice pro technické demonstrace patřící University of New South Wales, demonstrátor technologií pro budoucí meteorologické družice a technologický demonstrátor pro U.S. Army’s Space and Missile Defense Command. Startovní okno se otevírá ještě v pondělí ve 23:20 SEČ. Ani tentokrát nechybí originální název mise: „They Go Up So Fast“. Do češtiny bychom to mohli přeložit jako: „Oni jdou vzhůru tak rychle.“
Ve finálovém výběru programu Discovery najdeme dvě mise cílící na Venuši (VERITAS a DAVINCI+), průletovou sondu kolem Neptunova měsíce Tritonu Trident a také sondu IVO k průzkumu jupiterova měsíce Io. Pokud by došlo k jejímu schválení, měla by sonda Io Volcano Observer prozkoumat svět skutečných vulkanických zázraků – na tomto malém měsíci jsou totiž stovky aktivních sopek, které neustále vyvrhují tuny roztavené lávy a sirných plynů. Kdyby se vědcům podařilo přetočit pomyslné hodiny o pár miliard let zpět, možná by mohli stejnou scénu pozorovat i na povrchu jakékoliv jiné mladé kamenné planety. V dnešní době však ve Sluneční soustavě najdeme takovou vulkanickou hyperaktivitu pouze na Io. Tento měsíc je namáhán extrémními slapovými silami, které jej na jeho eliptické dráze natahují a zase stlačují. Masivní gravitace Jupiteru spolu s gravitačními účinky nedalekých měsíců Europy a Ganymedu tak mají na dění na Io značný vliv.
Kdo v sobotu ráno vstával kvůli přímému přenosu ze startu rakety Sojuz 2.1a s druhou slovenskou družicí, ten nakonec svůj spánek přerušil zbytečně. Start byl totiž odložen kvůli závadě na horním stupni Fregat o 24 hodin. Nakonec se však objevila ještě komplikace s pozemním vybavením, která si vynutila odsun o další den. Ve výsledku se tak start přesunul na pondělní ráno. Z kosmodromu Bajkonur má na oběžnou dráhu vyrazit celkem 38 družic, mezi kterými je i slovenský CubeSat GRBAlpha, v 7:07 našeho času.
Tento týden nám přinesl celou řadu kosmických zážitků. Od zážehu centrálního stupně SLS po několik startů. V pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky se však budeme věnovat i dalším událostem. Hlavní téma Kosmotýdeníku se například zaměří na kandidáta na nového administrátora NASA. V dalších tématech se budeme věnovat novinkám z kosmodromu Boca Chica, anebo si zopakujeme přelet lodi Sojuz MS-17. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Americká sonda Mars Pathfinder přistála na Marsu 4. července 1997 a již za několik desítek minut došlo k rozložení její povrchové platformy. Ta obsahovala systémy nutné k fungování, ale i sadu vědeckých přístrojů – především pak stereokameru IMP. Ta i přes rozlišení, které je dnes úsměvné, dokázala přinést mnoho důležitých informací o místě přistání.
Evropská mise Lunar Pathfinder má k Měsíci dopravit pokročilý přijímač navigačních signálů, který tu provede historicky první určení pozice na oběžné dráze kolem Měsíce při využití zemského navigačního systému. Experimentální zařízení má představovat první malý krok k velkému cíli Evropské kosmické agentury – rozšířit v průběhu tohoto desetileté pokrytí spolehlivého navigačního systému včetně jeho komunikačních linek i k průzkumníkům na oběžné dráze Měsíce a jednou i k těm na jeho povrchu. Lunar Pathfinder, jehož start je plánován na konec roku 2023, má zajistit komerční retranslační služby pro lunární mise, ale také posune provozní možnosti navigačních družic.
Sobotní ráno přinese důležitý okamžik v historii slovenské kosmonautiky. Na oběžnou dráhu se totiž vydá druhý slovenský CubeSat – GRBAlpha. Abychom ale byli přesní, jedná se o mezinárodní technologickou misi, na které se kromě Slováků podílí také Češi, Maďaři a Japonci. Tento projekt má velký vědecký potenciál a může vyšlapat cestu k síti CubeSatů, které by mohly studovat fenomén gama záblesků. Start rakety Sojuz 2.1a z kosmodromu Bajkonur by měl proběhnout v sobotu ráno v 7:07 SEČ. Rádi bychom Vás tedy pozvali ke sledování našeho komentovaného přenosu.
Dnes se posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS na pár minut sníží ze 7 na 4 členy. Důvodem je předokování kosmické lodi Sojuz MS-17 z modulu Rassvet na modul Poisk. Od modulu Rassvet se Sojuz MS-17 oddělí v 17:38:30 SEČ a dostane se do bezpečné vzdálenosti od stanice. Mezi 17:45 a 17:58 SEČ ji obletí a k Poisku by se měl připojit cca v 18:07 SEČ. Celý manévr bude proveden manuálně Sergejem Ryžikovem. Z důvodu bezpečnosti, pro případ, že by se nepodařilo k ISS spojit, budou na palubě také Kathleen Rubins a Sergej Kuď-Sverčkov. Důvodem rošády je uvolnění modulu Rassvet pro připojení Sojuzu MS-18 9. dubna a také modulu Poisk (po odletu Sojuzu MS-17 17. dubna). Z Poisku totiž bude proveden výstup do volného kosmického prostoru nutný pro odpojení modulu Pirs od ISS a uvolnění místa pro MLM Nauka.
Americké Kosmické síly chtějí využít z letadla vypouštěnou raketu Pegasus XL na tuhé pohonné látky. Ke shozu nad Pacifikem by mělo dojít začátkem léta. Armáda totiž vloni v tichosti vybrala k tomuto účelu právě firmu Norhrop Grumman. Nosič po odhození z nosného letounu L-1011 postupně zažehne trojici motorů na tuhé pohonné látky a doručí náklad na oběžnou dráhu. Mise označovaná jako TacRL-2 odstartuje z Vandenbergovy základny v Kalifornii a bude součástí programu flexibilních startů taktické odezvy, který probíhá pod hlavičkou Kosmických sil.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
