sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Starship S36

Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.

Články

úvodní obrázek

AKTUALIZOVÁNO: První stupeň se trefil na přistávací plošinu

Dlouho očekávaný start rakety Falcon 9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k páté zásobovací misi k ISS označované jako SpX-5 konečně nastal. Jak už jsme Vás informovali dříve, start byl už od listopadu několikrát odložen z různých důvodů. Naposledy tomu bylo toto úterý 6. ledna, kdy start zhatil problém s nakláněním trysky motoru Merlin 1D Vacuum druhého stupně. Tento start byl výjimečný tím, že se měl první stupeň pokusit poprvé přistát na plovoucí plošině ASDS v Atlantském oceánu. V minulém roce absolvoval pouze dva testy s dosedáním na mořskou hladinu, které byly úspěšné. Nyní měl přijít další významný krok vpřed pro uvedení znovupoužitelných raket do reálného provozu.

Dvě tuny nákladu v útrobách Dragonu

Už dnes by se měla vstříc mezinárodní vesmírné stanici vydat pátá oficiální zásobovací loď Dragon. Pozornost se u tohoto startu točí hlavně okolo přistání prvního stupně na lodi ASDS. Dragon jakoby zůstával stranou zájmu. Proto jsme si řekli, že to napravíme a v dnešním článku Vám přinášíme přehled nákladu, který zamíří na palubě Dragonu vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Nákladu je více než dvě a čtvrt tuny a z velké části se jedná o vědecké přístroje.

bigelow_beam_2015 zdroj:http://spaceref.biz/

Již letos se rozšíří ISS o nafukovací modul

Rok 2015 si u Bigelow Aerospace zřejmě zapíší zlatým písmem do firemního alba. K Mezinárodní kosmické stanici se v červenci vydá testovací modul B.E.A.M. (Bigelow Expandable Activity Module). Jedná se o nafukovací modul, jehož předchůdci byli úspěšně otestováni na oběžné dráze v minulých letech. Na ISS ho dopraví nákladní loď Dragon při misi CRS-8 ve své nehermetizované části, které se říká trunk. Z trunku B.E.A.M vyzvedne robotické rameno Canadarm-2 a připojí ho k modulu Tranquility. Po dva roky bude množství senzorů testovat jeho hermetičnost, radiační odolnost a změny teplot. Průlez do modulu by měl být po většinu doby uzavřen a astronauti by do něj měli vstupovat pouze za účelem jeho testování. Po dvou letech se modul odpojí a časem shoří v atmosféře.

catalyst_logo zdroj: lunar.xprize.org

Kdopak nám to chce přistát na Měsíci?

V březnu 2014 vybrala NASA tři společnosti, které se pokusí za pomoci znalostí poskytnutých touto agenturou vytvořit platformu, jež dokáže automaticky přistávat na povrchu Měsíce a dopravovat tam náklad. Vznikly by tak privátní služby, zajišťující dopravu čehokoliv, co bude splňovat limity dané možnostmi vyvinutých strojů, zejména hmotnosti. Ty by si pak mohla objednat nejen NASA, ale i další vědecké instituce nebo firmy. Tento program by mohl pomoci opětovně nastartovat zájem naší civilizace o využívání možností, které nám nabízí náš nebeský souputník.

Schema optického systému VTAS

Malé novoroční zamyšlení nad malými satelity

O tom, že se ze mě během provozu kosmonautixu stal nadšenec do cubesatů, už asi naše čtenáře nemusím sáhodlouze přesvědčovat. O tom, že se jedná o zajímavý a životaschopný segment kosmonautiky, jsem snad většinu z vás přesvědčil také. V dnešním novoročně odlehčeném článku se zamyslíme nad provázaností vývoje cubesatů a jejich plnokrevných bratříčků. Dnešní článek bude zmiňovat leckteré informace, které už na kosmonautixu vyšly, ale nebudu zabíhat do podrobností, jde mi spíše o širší souvislosti ohledně technologického vývoje.

Teď už Vám neuteče žádný start!

Vážení čtenáři našeho portálu, velmi si ceníme toho, v jak velkých počtech náš portál navštěvujete. Váš zájem nás nabádá k dalšímu vylepšování našich služeb. Je to logické – pokud by k nám nikdo nechodil, nemělo by vynaložené úsilí smysl. Dnes mám tu čest, že Vám mohu oznámit vytvoření nové speciální subdomény. Po fóru a stránce s termíny pozorování přeletů ISS Vám přinášíme stránku, na které přehledně najdete termíny nejbližších startů raket.

Krásy modré planety – 25. díl

Co byste řekli tomu, kdybyste se mohli na chvíli vznést do výšky 400 kilometrů nad naši rodnou planetu a sledovat fascinující scenérie, které se budou pod Vámi střídat. Let na ISS Vám sice zprostředkovat nemůžeme, ale zkusíme Vám nabídnout aspoň drobné načichnutí k tomu, co astronauti pozorují ze svých oken. V dnešním 25. díle seriálu Krásy modré planety Vám opět přinášíme fotky, které vytvořila italská kosmonautka Samantha Cristoforetti. Minulý článek se setkal u čtenářů s úspěchem hlavně proto, že jsme u fotek použili originální (do češtiny přeložené) komentáře samotné autorky. Dnes budeme v tomto trendu pokračovat. Naposledy nám Samantha ukazovala krásy Madagaskaru.

Start Falconu zastavila chyba druhého stupně

Dnes ve 12:20 našeho času měla z floridského kosmodromu odstartovat soukromá raketa Falcon 9 v1.1. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu zásobovací loď Dragon pro ISS. Ještě zajímavější ale měl být osud prvního stupně, který se měl pokusit o měkké přistání na plošině ASDS zaparkované v Atlantiku. Náš dnešním krátký článek přináší informace o důvodech odkladu a dozvíte se také, kdy je nejbližší možnost start opakovat.

Pohled z okénka Orionu těsně po přistání

Vesmírné osudy 88. díl – John Young

John Young se rozhlížel po fantaskní krajině za okénkem. Balvany a kameny všech tvarů vystupovaly ze zářivého povrchu vrchoviny Descartes. Kdesi za jeho zády slunce pomalu stoupalo nad obzor, tak pomalu, že jeden den tady trvá čtrnáct dnů pozemských. Teď jsou konečně tady a John mohl zapomenout na všechny problémy, které je sužovaly po cestě sem. Od problémů s tlakováním S-IVB před TLI, přes falešný poplach zablokování inerciální plošiny během letu k Měsíci, trable s anténou Orionu, až po ten příšerný okamžik, když se zdálo, že vinou ovládacího systému trysky Casperu budou muset celou misi odpískat. Zvládli to, nakonec jsou v cíli své cesty, problémy můžou hodit za hlavu. Jenže ne tak úplně shodný názor měli specialisté na Zemi. Protože měl Orion v okamžiku přistání zpoždění přibližně 6 hodin, bude třeba zahýbat letovým plánem. Původně měli Young a Duke provést první EVA hned po přistání, jenže to by znamenalo, že se všemi nutnými procedurami by byli na nohou dohromady asi devětadvacet hodin. Šestihodinové zpoždění se také zakouslo do

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.