sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

Články

MESSENGER na orbitě Merkuru.

Globální topografie Merkuru

Americká sonda MESSENGER se do průzkumu Sluneční soustavy zapsala velmi výrazným písmem. S její pomocí jsme z oběžné dráhy prozkoumali planetu Merkur, která je k nám sice relativně blízko, ale vzhledem k blízkosti Slunce, jsme o ní věděli jen velmi málo. MESSENGER sice už svou mimořádně úspěšnou misi zakončil plánovaným nárazem na povrch planety, ale vědci stále zpracovávají data, která tato sonda naměřila. Nyní bylo možné představit globální mapu Merkuru, která ukazuje topografii. Stačí krátký pohled a hned uvidíte, kde se na nejmenší planetě Sluneční soustavy tyčí hory, jak formované jsou krátery a podobně.

Ledová Hydra

Když se hovoří o misi americké sondy New Horizons, pak se v drtivé většině případů mluví, nebo píše o výzkumu trpasličí planety Pluto. Občas někdo také správně poznamená, že sonda při svém průletu v loňském roce prozkoumala i největší měsíc, který kolem Pluta krouží, tedy Charon. Ale na malé měsíce – Kerbera, Styx, Nyx a Hydru se zapomíná. Může to být způsobeno tím, že jsou moc malé a sonda od nich proletěla poměrně daleko, takže se nemůžeme kochat detailními snímky jejich povrchu, ale to neznamená, že by nebyly vědecky zajímavé. Odborníci dokáží z fotek a měření palubních přístrojů prozkoumat i tyto malé měsíce. Sonda New Horizons totiž poslala na Zemi první údaje o složení těchto čtyř malých satelitů, které krouží kolem trpasličí planety. A právě nyní přichází na přetřes měsíc Hydra. Nová data totiž ukazují, že jeho povrch pokrývá vodní led.

Druhé přistání prvního stupně v řadě!

První stupeň rakety Falcon 9, která dnes vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární telekomunikační družici JCSat-14, dokázal úspěšně přistát na mořské plošině. Dnešní mise ale nebyla vůbec jednoduchá. To, že se startovalo (a přistávalo) za tmy ani tolik nevadilo, horší byl ale letový profil, který byl mnohem náročnější než při minulém úspěšném přistání na mořskou plošinu. První stupeň klesal rychleji a kvůli úspoře paliva došlo i k vynechání prvního ze tří zážehů. SpaceX ale opět dokázala měkce dosednout s prvním stupněm své rakety – již potřetí v historii a při druhém startu za sebou.

Atlasy se chystají na návrat do služby

Minulý start rakety Atlas V zamotal hodně lidem hlavu – vynášený náklad, tedy kosmická loď Cygnsu sice dosáhla oběžné dráhy, ale nechybělo mnoho a celý start mohl skončit neúspěchem. Jak jsme psali už v článku, který vyšel krátce po startu, problém byl na prvním stupni rakety, který se vypnul o pět sekund dříve, než měl. Tím pádem musel horní stupeň pracovat mnohem déle, aby dohnal vzniklou ztrátu. Pokud by první stupeň zhasnul ještě o dvě sekundy dříve, horní stupeň by už manko dohnat nedokázal a mise by skončila neúspěchem. Specialisté se proto zaměřili na hledání příčiny a dočasně byly pozastaveny starty raket Atlas.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon a japonská komunikační družice

Název článku zní jako nějaká pohádka, ale ve skutečnosti je to realita. Soukromá raketa Falcon 9 v1.2 by měla už zítra v 7:22 našeho času vynést na dráhu přechodovou ke geostacionární 4,6 tun těžkou telekomunikační družici JCSat-14, která patří japonské společnosti SKY Perfect JSAT Corporation. Tento satelit zajistí signál pro Asii, Rusko, Oceánii a ostrovy v Pacifiku. Fanoušci kosmonautiky se ale těší především na pokus o měkké přistání prvního stupně na plošině v moři. Ani tentokrát si nenecháme tento zajímavý start ujít a chystáme pro vás česky komentovaný přenos.

Pluto ve falešných barvách, které ukazují výsledky spektrometrů - všimněte si odlišené barvy levé a pravé části "srdce"

Pluto reaguje na sluneční vítr

To, že se o nějaké misi nepíše ještě neznamená, že se v ní nic neděje – tak by se dal stručně charakterizovat aktuální stav okolo sondy New Horizons. Ta stále posílá na Zemi fotky a data, které naměřila během loňského průletu kolem trpasličí planety Pluto, jen se o těchto nových snímcích tolik nemluví. Ke slovu ale přichází vědci, kteří se probírají naměřenými údaji a hledají v nich zajímavé informace. Nejnovější objev se týká toho, jak trpasličí planeta vzdálená desítky astronomických jednotek od Slunce reaguje na neustálý proud nabitých částic nazývaný sluneční vítr.

Falcon 9 se dočká dalšího vylepšení

Soukromá společnost SpaceX zveřejnila na svých stránkách aktualizované hodnoty parametrů svých raket. Z hodnot nosnosti pro Falcon 9 bylo brzy jasné, že se můžeme těšit na další vylepšení. Nosnost Falconu 9 vzrostla na 22800 kg při letu na nízkou oběžnou dráhu a 8300 kg při letu na dráhu přechodovou ke geostacionární. S těmito čísly už může Falcon bez problémů konkurovat nejtěžším nosičům současnosti, jako je Proton-M nebo Ariane 5. Elon Musk pak na svém twitterovém účtu zveřejnil další upřesňující informace. Hodnoty nosnosti platí pro lety bez přistání prvního stupně. Pro lety s přistáním je potřeba odečíst od nosnosti 30-40 %.

Druhé kolo ExoMarsu se odkládá

O téhle zprávě si už několik měsíců štěbetalo ptactvo, které hnízdí v areálech center Evropské kosmické agentury i jejího ruského protějšku. Teprve před pár dny ale obě agentury vydaly společné oficiální prohlášení, které potvrdilo, že se mise ExoMars 2018 odkládá o dva roky. Budeme si tedy muset počkat do roku 2020, než se dočkáme startu evropského vozítka, které na Marsu přistane po tři čtvrtě roce pomocí ruské přistávací plošiny. Hlavním úkolem tohoto vozítka je pátrat po důkazech, které by ověřily, zda na Marsu život je, či byl.

Návrat prvního stupně Falcon 9zdroj:SpaceX

Vesmírné výzvy – Duben 2016

Nemůže být pochyb o tom, co se stalo hlavní dubnovou událostí v kosmonautice. Jak jste mohli vidět i v našem přímém přenosu, SpaceX se podařil kousek, který se zapsal do dějin kosmonautiky a sice přistání prvního stupně rakety Falcon 9 na mořskou plošinu. Více v první reportáži. Nemůžeme opomenout ani to, že primárním cílem Falconu 9 bylo vynesení zásobovací lodi Dragon – téma číslo 2 těchto Vesmírných výzev. I další událost, zpracovanou ve třetí reportáži, jste u nás mohli vidět v přímém přenosu: Vypuštění satelitu Sentinel 1B. Dalším tématem je premiérový start z kosmodromu Vostočnyj. Poslední velká reportáž se věnuje třetímu přistání suborbitální lodi New Shepard.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.