Eutelsat
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.
Společnost Maxar Intelligence oznámila dohodu se startupem zabývajícím se radarovým zobrazováním Array Labs o zajištění kapacity pro svou konstelaci, která má být vypuštěna v roce 2026.
Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.
Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.
Společnost Venturi Space, která spolupracuje se společností Astrolab na konceptech lunárních roverů, představila návrh čistě evropského roveru, který chce nabídnout evropským vesmírným agenturám.
Během připrav na statický zážeh kosmické lodi Starship S36, společnosti SpaceX, došlo k mohutné explozi a zničení S36. Zatím není jasné, jak velké škody vznikly na testovacím zařízení a jeho okolí.
Společnost Desert Works Propulsion (DWP) úspěšně dokončila počáteční testování několika prototypů výbojových a neutralizačních katod vyvinutých pro iontový motor TIE-20 společnosti Turion Space Corp.
Články
Aerodynamický kryt se sondou InSight byl již před několika dny připojen k hornímu stupni rakety Atlas V, která by měla už 5. května odstartovat z Vandenbergovy základny v Kalifornii. My se však pro dnešní článek vrátíme o několik týdnů zpět na vůbec poslední fotky, kde můžeme sondu vidět před přiložením tepelného štítu. Datum pořízení snímků neznáme, ale bylo to mezi 28. březnem a 12. dubnem, kdy sonda podstupovala závěrečné předstartovní přípravy v čisté místnosti Astrotechu na Vandenbergově základně.
Již za několik hodin možná opustí naší planetu další z pokračovatelů úspěšných amerických landerů, které byly vyslány, aby přistály na povrchu Marsu a pomohly nám poodhalit tajemství této fascinující planety. Vůbec první úspěšné přistání sondy na Marsově povrchu se podařilo Američanům už 20. července 1976. Tehdy třiapůltunová laboratoř Viking 1 dosedla do cílové oblasti, do planiny zlata (Chryse Planitia). Tím započala jedna z nejvýznamnějších etap planetárního průzkumu, která v podstatě trvá do dnešních dnů. Na předešlé úspěchy bude mít možnost navázat také sonda InSight (Interior Exploration using Seismic Investigation, Geodesy and Heat Transport), která se zaměří na geologický a seizmický průzkum Marsu a vědci si od ní slibují, že by mohla zodpovědět některé důležité otázky ohledně vzniku terestrických planet včetně Země a jejího měsíce.
Mise obecně nazývaná jako Mars Sample Return, která si klade za cíl dopravit vzorky z povrchu Marsu na Zemi, byla po dlouhá léta jen zbožným přáním, k jehož uskutečnění se nepodnikaly žádné významnější kroky. Tu a tam se objevila nějaká zmínka o možnostech uskutečnění tohoto projektu, přičemž se pokaždé jednalo o poměrně odlišné způsoby provedení a projekt prošel mnoha obměnami své podoby. Zdá se ale, že nyní se vše konečně dává do pohybu, vysněná mise se stává realitou a její první fáze odstartuje už za pouhé dva roky.
Po mnoha letech vývoje a testů, po několika komplikacích, odkladech a problémech BepiColombo konečně dorazila na kosmodrom v Kourou v Jižní Americe. Tady jednotlivé součásti této komplexní mise podstoupí závěrečné předstartovní přípravy. Společný projekt Evropy a Japonska nyní dorazil na poslední pozemskou zastávku před cestou do vesmíru, která je zatím plánována na podzim letošního roku. Ke startu rakety Ariane 5 nedojde dříve než 5. října, kdy by se měla celá sestava vydat na sedm let dlouhou cestu k Merkuru.
Nejsilnější indická komunikační družice všech dob se již brzy vrátí z kosmodromu v Kourou do výrobního areálu v indickém Bangalore, kde ji čekají dodatečné zkoušky. Květnový start rakety Ariane 5 se tak zcela jistě nestihne a na vypuštění musí čekat i spolucestující s indickou družicí – satelit pro Intelsat a Ázerbájdžán určený k televiznímu vysílání. Družice GSAT 11 se vrací do Indie pravděpodobně v reakci na ztrátu jiné indické družice – GSAT 6A, která se odmlčela několik dní po startu na raketě GSLV. Podle pozemních týmů je velmi pravděpodobné, že ztrátu družice způsobila závada na elektrickém systému.
Pomalu končí již sedmnáctý týden roku 2018 a je pravý čas na celkem 293. Kosmotýdeník, který vás opět provede všemi zajímavými událostmi kosmonautiky, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Dnes se v hlavním tématu vypravíme do Číny, kde lehkotonážní raketa CZ-11 vynesla pětici družic, které budou na Zemi online posílat video a data o naší planetě. V dalších tématech se podíváme na prasknutý tepelný štít mise Mars Rover 2020, nebo stav aerodynamického krytu Falconu 9 z mise TESS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Sonda Trace Gas Orbiter poslala na zemi první fotografii Marsu po úpravách oběžné dráhy. Před pár týdny se dostala na dráhu ve výšce 400 kilometrů a je připravena hledat v atmosféře málo zastoupené plyny, které mohou naznačovat biologickou či geologickou aktivitu planety. Kamera CaSSIS byla aktivována 20. března a v dalších týdnech probíhaly zkoušky na zahájení mise, které přišlo právě dnes. První fotografii, kterou před pár dny kamera CaSSIS na nové dráze pořídila, krásně ilustruje její schopnosti. Ukazuje se, že její snímky budou vědcům velmi přínosné a pomohou zasadit ostatní měření do širších souvislostí.
Ve čtvrtek 26. dubna došlo k významnému posunu v rámci příprav na jednu z nejúžasnějších a nejočekávanějších misí příštích let. Vrcholní zástupci Evropské a americké kosmické agentury svými podpisy stvrdili, že jejich agentury budou spolupracovat na přípravě misí, které by ve výsledku měly na Zemi dopravit vzorky marsovské půdy. Do doby, než se vědci dočkají vzorků, na které se těší již hodně dlouho, uplyne ještě několik let. Je však potěšující, že se věci dávají pomalu do pohybu a celý mimořádně komplexní projekt nezůstává na místě.
Ještě před několika měsíci se Delta IV Heavy mohla pyšnit titulem nejsilnějšího nosiče současnosti. Z trůnu ji sice sesadil Falcon Heavy, ovšem to téhle raketě z jejího šarmu a atraktivního startu neubírá vůbec nic. Tento třítrupý nosič nestartuje moc často a proto se na každý start kosmonautická veřejnost právem těší. Pomalu, ale jistě se nám blíží další start této rakety, která má navíc do vesmíru dopravit velmi atraktivní náklad – vědeckou sondu Parker Solar Probe, která se bez přehánění dotkne Slunce. Start je momentálně plánován na 31. července.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
