Voyager Technologies
Společnost Voyager Technologies zahájila 2. června svou první veřejnou nabídku akcií (IPO) s cílem dosáhnout ocenění ve výši 1,6 miliardy dolarů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Voyager Technologies zahájila 2. června svou první veřejnou nabídku akcií (IPO) s cílem dosáhnout ocenění ve výši 1,6 miliardy dolarů.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Jacobs Technology kontrakt v hodnotě až 4 miliard dolarů na 10 let na poskytování inženýrských a technických služeb.
Společnost Impulse Space získala v kole financování 300 milionů dolarů. Finance poslouží k rozšíření a vývoji technologie elektrického pohonu.
Během nedávné 3. bezpečnostní konference ESA, která se konala ve Varšavě, bylo oznámeno vítězné konsorcium pro implementaci polského národního programu pozorování Země CAMILA (Country Awareness Mission in Land Analysis).
Společnost EchoStar objednala další geostacionární družici pro své televizní vysílání Dish Network. Objednávka přichází v období, kdy společnost signalizuje možnost podání návrhu na ochranu před bankrotem.
Jihokorejský státem podporovaný Institut pro základní vědy (IBS) objednal první z pěti cubesatů, které budou studovat Venuši z nízké oběžné dráhy Země, u litevské společnosti NanoAvionics 2. Vypuštění je plánováno na příští rok.
Americké vesmírné síly udělily společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 1,2 miliardy dolarů na 10 družic pro varování před střelami (MWT) na střední oběžné dráze Země.
Články
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se stavbou pátého pilotovaného Dragonu. V dalších tématech nás čeká selhání indické rakety PSLV-XL, návrat pouzdra společnosti Varda či parádní snímek měsíce Deimos v úplňku. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
17. května v 10:17 SELČ odstartovala z rampy LC-1A na novozélandském kosmodromu Māhia raketa Electron. Na oběžnou dráhu ve výšce 757 kilometrů dopravila jediný náklad – družici WADATSUMI-I alias QPS-SAR-10, která patří japonské firmy iQPS (Institute for Q-shu Pioneers of Space, Inc.). Celkově šlo již o třetí start Electronu pro iQPS a druhou z osmi misí naplánovaných na roky 2025 a 2026. Mise pojmenovaná The Sea God Sees ( Moře, které Bůh vidí) proběhla jen 2 měsíce a 2 dny po 15. březnu, kdy Electron v rámci mise The Lightning God Reigns (Blesk, kterému Bůh vládne) vynesl předešlou družici z této série.
12. března roku 2013 se družici GSAT0104 z evropského programu Galileo ve spolupráci s ostatními družicemi z ověřovací řady IOV (In-Orbit Validation) podařilo provést vůbec první tzv. position fix v historii nezávislého evropského navigačního systému Galileo. Nyní, po 12 letech služby, převážně v oboru pátrání a záchrany lidí v nouzi, se GSAT0104 znovu zapisuje do historie. Stává se totiž první družicí ze sítě Galileo, která opustí aktivní provoz. Pro velké a dlouhodobě fungující družicové sítě, jako je Galileo, které slouží kriticky důležité veřejné infrastruktuře a cílí na nepřerušené poskytování služeb po desetiletí, jsou činnosti spojené s opuštěním aktivního provozu stejně důležité jako jejich starty. Aby vše fungovalo hladce, je potřeba zajistit průběžné obnovování aktivní letky, což znamená zbavit se starých družic nejen kvůli bezpečnějšímu kosmickému prostoru, ale i proto, aby uvolnily prostor novým družicím.
Agentura NASA vydala prohlášení, ve kterém oznamuje, že vybrala firmu Rocket Lab se sídlem v kalifornském Long Beach, aby vynesla malou družici Aspera, která bude studovat vznik a vývoj galaxií, přičemž má vědcům poskytnout nové pohledy na procesy ovlivňující chod vesmíru. Tento výběr poskytovatele služeb spojených se startem je součástí kontraktu VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare), který umožňuje agentuře zadávat zakázky na služby spojené se startem s pevnou cenou s neurčitou dodávkou/neurčitým množstvím během pětiletého objednacího období VADR s maximální celkovou hodnotou smlouvy 300 milionů USD. Aspera bude vesmír pozorovat v ultrafialové části spektra, takže prozradí informace o horkém plynu mezi galaxiemi, kterému se říká intergalaktické médium. Tato mise má studovat, jak galaxie vydávají a přijímají plyny, přičemž tento proces by mohl souviset s tvorbou hvězd. Mise Aspera je součástí programu Pioneers od astrofyzikální divize NASA, v rámci kterého jsou financovány zajímavé astrofyzikální vědecké mise s nižšími náklady a s použitím malého hardwaru a skromného užitečného zatížení. Hlavním řešitelem projektu Aspera je Carlos Vargas z Arizonské univerzity v Tucsonu. Smlouvu VADR řídí program NASA
Směřuje sice k Jupiterovu měsíci Europa, ale občas má možnost si prohlédnout i jiná tělesa. Americká sonda Europa Clipper využila nedávného průletu kolem Marsu ke kalibraci svého infračerveného přístroje. Tato kalibrace zajistí, že přístroj bude pracovat správně, až sonda Europa Clipper dorazí v roce 2030 do Jupiterova systému. Celá mise je zaměřena na Jupiterův měsíc Europa a globální oceán, který se zřejmě ukrývá pod jeho ledovým krunýřem. Rok po vstupu na dráhu kolem obří plynné planety zahájí Europa Clipper sérii 49 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, během kterých bude studovat, zda Europa nabízí podmínky vhodné pro život.
Agentura NASA odhalila harmonogram tří nejbližších letů k Mezinárodní kosmické stanici, ke kterým dospěla po jednáních s partnery a posunech termínů. Nově představený harmonogram dává poskytovatelům startů čas potřebný k finalizaci plánů misí, přípravě jednotlivých kosmických lodí, ale i související logistiky. Všechny níže uvedené termíny by u sebe ještě měly mít zkratku NET (No Earlier Than, tedy ne dříve než), přičemž ve všech případech bude termín startu záviset na operační připravenosti jednotlivých misí.
Problémy s laserovým výškoměrem společně s osvětlením a složitým terénem způsobily, že druhý lunární lander firmy Intuitive Machines při svém pokusu o přistání letos v březnu skončil na boku. 14. května při oznámení o hospodaření uvedl zástupce firmy, že se tyto tři faktory podílely na „anomálii během přistání“ jejich mise IM-2. Lander Nova-C s přezdívkou Athena tehdy 6. března po přistání v okolí jižního pólu upadl na bok na stěně kráteru. Lander nebyl schopen generovat dostatek elektrické energie ze svých fotovoltaických článků, což vedlo k ukončení mise sotva 12 hodin po přistání.
Společnost Gilmour Space, poskytovatel komerčních startů se sídlem v australském Queenslandu, vyvinul malou raketu Eris. Ačkoliv pusté vnitrozemské pouště australského kontinentu již v éře Studené války hostily několik startů, Eris je první vlastní australskou orbitální raketou. První mise této rakety nese označení TestFlight1 a jeho startovní okno trvající deset hodin se otevírá dnes ve 23:30 našeho času. Místem startu bude základna Bowen Orbital Spaceport na queenslandském pobřeží, která se nachází přibližně 200 kilometrů jihovýchodně od Townsville. Přímý přenos z tohoto startu s největší pravděpodobností nebude realizován.
Teleskop Jamese Webba, společný projekt americké, evropské a kanadské kosmické agentury, zachytil nové detaily polárních září na největší planetě Sluneční soustavy. Tančící světla pozorovaná na Jupiteru jsou mnohosetkrát jasnější než ty, které známe ze Země. Díky pokročilé citlivosti Webbova teleskopu mohou astronomové lépe prostudovat tento fenomén, který souvisí s lepším chápáním magnetosféry Jupiteru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
