Infračervený pohled na Mars od Europa Clipperu

Směřuje sice k Jupiterovu měsíci Europa, ale občas má možnost si prohlédnout i jiná tělesa. Americká sonda Europa Clipper využila nedávného průletu kolem Marsu ke kalibraci svého infračerveného přístroje. Tato kalibrace zajistí, že přístroj bude pracovat správně, až sonda Europa Clipper dorazí v roce 2030 do Jupiterova systému. Celá mise je zaměřena na Jupiterův měsíc Europa a globální oceán, který se zřejmě ukrývá pod jeho ledovým krunýřem. Rok po vstupu na dráhu kolem obří plynné planety zahájí Europa Clipper sérii 49 blízkých průletů kolem tohoto měsíce, během kterých bude studovat, zda Europa nabízí podmínky vhodné pro život.

Infračervená kamera E-THEMIS (Europa Thermal Imaging System)
Infračervená kamera E-THEMIS (Europa Thermal Imaging System)
Zdroj: https://europa.nasa.gov/

Klíčovým prvkem tohoto výzkumu bude tepelné snímkování. Půjde o globální skeny Europy, které mapují povrchové teploty, aby si vědci posvítili na to, jaká je na Europě povrchová aktivita. Infračervené snímkování odhalí, kolik tepla se z měsíce uvolňuje. Teplejší ledové oblasti uvolňují více energie, což naznačuje nedávnou aktivitu. Snímkování vědcům také řekne, kde je oceán nejblíže k povrchu. Europa je pokryta dramatickými hřebeny a zlomy, o kterých se vědci domnívají, že vznikly konvekcí oceánů, jež rozrušuje ledovou kůru a voda stoupá vzhůru, aby vyplnila vzniklé mezery. „Chtěli bychom změřit teplotu těchto útvarů,“ říká Phil Christensen z Arizona State University, hlavní řešitel infračervené kamery E-THEMIS (Europa Thermal Imaging System) na sondě Europa Clipper a dodává: „Pokud je Europa skutečně aktivním místem, budou tyto zlomy teplejší než okolní led, protože se v nich oceán dostává blíže k povrchu. Nebo pokud voda vytekla na povrch před stovkami, či tisíci roky, by stále tyto útvary mohly být relativně teplé.“

1. března letošního roku prolétla sonda Europa Clipper jen 884 kilometrů nad povrchem Marsu, aby využila gravitace planety k úpravě své trajektorie. Díky asistenci se nakonec mise dostane k Jupiteru rychleji, než kdyby se k plynnému obrovi vydala přímo, ale průlet byl pro sondu Europa Clipper také kriticky důležitou příležitostí k otestování systému E-THEMIS. Zmíněného 1. března po dobu 18 minut pořizoval přístroj každou sekundu jeden snímek. Výsledkem bylo více než tisíc snímků ve stupních šedi, které začala sonda posílat na Zemi 5. května. Po složení snímků do jednoho datového balíčku vědci na data aplikovali barvy podle scénáře, který všichni známe z vodovodních kohoutků – teplé oblasti mají červenou barvu, modré jsou naopak chladné.

Tento snímek Marsu je složeninou několika snímků pořízených 1. března termokamerou E-THEMIS na sondě Europa Clipper. Jasné oblasti jsou relativně teplé (s teplotou kolem 0 stupňů Celsia). Tmavší oblasti jsou chladnější. Nejtmavší oblast nahoře je severní polární čepička a má teplotu asi minus 125 °C.
Tento snímek Marsu je složeninou několika snímků pořízených 1. března termokamerou E-THEMIS na sondě Europa Clipper. Jasné oblasti jsou relativně teplé (s teplotou kolem 0 stupňů Celsia). Tmavší oblasti jsou chladnější. Nejtmavší oblast nahoře je severní polární čepička a má teplotu asi minus 125 °C.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Srovnání snímků z přístroje E-THEMIS s těmi od prověřených marsovských sond umožní vědcům posoudit, jak tento přístroj pracuje. „Nechtěli jsme na těchto snímcích vidět žádné překvapení,“ popisuje Christensen a dodává: „Cílem bylo pořídit globální snímky planety, kterou známe mimořádně dobře a ujistit se, že data vypadají přesně tak, jak by měla – pokud vycházíme z 20 let dokumentování Marsu.“ Americká sonda Mars Odyssey (vypuštěná v roce 2001) nese na své palubě sesterský přístroj THEMIS, který už více než dvě desetiletí pořizuje své vlastní tepelné snímky Rudé planety. Tým sondy Mars Odyssey pořídil termální snímky Marsu před průletem sondy Europa Clipper, v jeho průběhu a po něm, aby vědci od sondy Europa Clipper mohli porovnat vizuální snímky jako další měřítko toho, jak dobře je E-THEMIS kalibrován.

Sonda Europa Clipper využila velké blízkosti Marsu i k otestování všech prvků palubního radaru, který takto celkově fungoval poprvé. Radarové antény a vlnové délky, které produkují, jsou tak dlouhé, že inženýři nemohli jejich testy provést před startem v žádné čisté místnosti. Radarová měření budou odeslána a analyzována v následujících týdnech a měsících, ovšem předběžná zhodnocení telemetrie v reálném čase naznačuje, že test proběhl úspěšně. Vědecký tým využil příležitosti z průletu kolem Marsu i k tomu, aby zajistil, že telekomunikační zařízení sondy bude schopno provádět gravitační měření Europy. Vysíláním signálů na Zemi při průletu gravitačním polem Marsu se jim podařilo potvrdit, že podobná operace by měla fungovat i na Europě.

Sonda Europa Clipper odstartovala 14. října 2024 z Kennedyho střediska na Floridě na raketě Falcon Heavy a vydala se na 2,9 miliardy kilometrů dlouhou cestu k Jupiteru, který se nachází od Slunce pětkrát dál než Země. Nyní, když sonda využila gravitace Marsu, ji v roce 2026 čeká podobný manévr u Země.

Tento snímek Marsu je kolorovanou kompozicí několika snímků pořízených termokamerou E-THEMIS na sondě Europa Clipper. Teplé barvy představují relativně vysoké teploty; červené oblasti mají teplotu přibližně 0 stupňů Celsia a fialové oblasti mají teplotu přibližně minus 125 °C.
Tento snímek Marsu je kolorovanou kompozicí několika snímků pořízených termokamerou E-THEMIS na sondě Europa Clipper. Teplé barvy představují relativně vysoké teploty; červené oblasti mají teplotu přibližně 0 stupňů Celsia a fialové oblasti mají teplotu přibližně minus 125 °C.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/02/1-clipper-mga.png
https://europa.nasa.gov/…/E-THEMIS-Flight-Fit-Check-Large.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/05/e-colorized-mars-thermal-image-by-europa-clipper-pia26563.png

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 4

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Infračervený pohled na Mars od Europa Clipperu

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗