sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Orbital Reef

ESA na pařížském aerosalonu 18. června oznámila, že podepsala memorandum o porozumění se společnostmi Thales Alenia Space a Blue Origin o studiu letů evropských nákladů a případně astronautů na komerční vesmírnou stanici Orbital Reef.

ChinaSat-9C

Čína v pátek vypustila komunikační družici ChinaSat-9C, která má nahradit 17 let starou družici ChinaSat-9. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod-3B ze startovního komplexu Xichang v jihozápadní Číně.

United Launch Alliance

United Launch Alliance pilotně testuje ranou verzi chatbota s umělou inteligencí od OpenAI, který je kompatibilní s vládními standardy. Jedná se o jedno z prvních nasazení této technologie určené speciálně pro dodavatele v oblasti obrany, kteří nakládají s citlivými daty.

Eutelsat

Francie více než zdvojnásobí svůj podíl ve společnosti Eutelsat na téměř 30 % v rámci navýšení kapitálu o 1,56 miliardy dolarů, které podpořilo několik akcionářů. Tím posílí plány francouzského operátora na obnovu jeho konstelace OneWeb.

W-4

Společnost Varda Space Industries se připravuje na vypuštění své čtvrté mise W-4 v rámci sdílené mise SpaceX. Společnost získala pětiletou licenci Federálního úřadu pro letectví.

Ocula

Společnost Firefly Aerospace plánuje nabídnout komerční službu Ocula určenou k zobrazování povrchu Měsíce pro použití vládami a společnostmi. Systém bude využívat dalekohledy z Národní laboratoře Lawrence Livermora s ultrafialovými a viditelnými senzory.

Články

Peregrine

Kosmotýdeník 581 (30.10. – 5.11.)

Další týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu už tradičně servírujeme další přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát hlavním tématem stal lunární lander Peregrine společnosti Astrobotic, který bude zároveň prvním nákladem, který vynese nová raketa Vulcan společnosti ULA. Bude Peregrine na Měsíci prvním landerem programu CLPS? A jaký náklad ponese? V dalších tématech se zaměříme na aktuální stav přípravy nákladního raketoplánu Dream Chaser, nebo návštěvu dvojplanetky sondou Lucy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2023_44

Vesmírná technika: Širokoúhlá kamera WFC3

Kamera WFC3 (Wide Field Camera) se na Hubbleově teleskopu nachází od roku 2009 a bez kritické závady funguje i dnes. Při její konstrukci inženýři využili některé díly z kamery WF/PC-1, kterou na Zemi po první servisní misi přivezl raketoplán Endeavour. Vylepšení byla celá řada – šlo třeba o selektor, kterým se volí, zda světlo bude dále pokračovat do infračervené části kamery (označované jednoduše jako IR) anebo ultrafialové a viditelné (označované jako UVIS). Technologický pokrok se odrazil i na kvalitě a rozlišení detekčních prvků, které odráží původní požadavky na použití co možná nejkvalitnější detekční techniky.

Webb – první pozorování cefeid

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má mnoho možných aplikací. Ať už jde o kosmologii, astrofyziku, astronomii nebo planetologii. Dnes nás bude nejvíce zajímat právě kosmologie, konkrétně měření vzdáleností ve vesmíru. I v této oblasti nám může nový přístroj velmi významně pomoci. Je skoro až neuvěřitelné, že první alespoň trochu spolehlivá měření vzdáleností v kosmu na delších škálách (miliony světelných let a více) jsou stará sotva 100 let a ty výrazně přesnější jen kolem 70 a méně let. Základem všeho jsou proměnné hvězdy, kterým říkáme cefeidy.

ŽIVĚ A ČESKY: První stupeň letí poosmnácté!

Dnes, tedy v pátek 3. listopadu, nás firma SpaceX potěší dalším startem rakety Falcon 9 s družicemi Starlink v2 Mini. Ty stejně jako při minulých misích zamíří na oběžnou dráhu se sklonem 43° vůči rovníku, tedy do tzv. páté orbitální slupky konstelace Starlink. Pro tuto misi byl vybrán první stupeň s výrobním číslem B1058, který posune hranici znuvupoužitelnosti zase o kousek dál, jelikož poletí poosmnácté! O přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat v Atlantském oceánu přibližně 612 kilometrů od místa startu.

Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu

Bylo-nebylo, kdesi v souhvězdí Lva, za osmatřiceti parseky a dost možná ještě dál, žil jeden červený trpaslík. Na první pohled byl docela obyčejný, ale už na ten druhý… Ten pohled přišel v roce 2015, a „pozorovatelem“ byl kosmický teleskop Kepler. Protože jeho staré a revmatické gyroskopy mu již nedovolovaly upřeně pozorovat jeho oblíbené souhvězdí Labutě, kterému se věnoval v letech 2009 – 2013, poctil svou pozorností také Lva a našeho zatím bezejmenného trpaslíka. Zjistil, že každých třiatřicet dnů jej oběhne planeta. A náš trpaslík od těch dob sluje K2-18. (Rozumějte: „K“ jako „Kepler“ a „2“ prostě proto, že šlo o Keplerovu druhou, prodlouženou misi. Osmnáctka je už číslo pořadové.) Pokud byste si pro hvězdu našeho příběhu přáli nějaké epičtější jméno, můžete jí říkat také EPIC 201912552. Trpaslíkova planeta byla pokřtěna hezkým a poetickým jménem K2-18 b. („Béčko“ znamená, že jde o první planetu nalezenou v daném systému. Proč ne „áčko“, ptáte se? Inu, vedle hvězdy, byť by to byl trpaslík, je každá planeta jenom „béčko“, pokud to tedy není

Družice SWOT a její bezkonkurenční měření

Společná americko-francouzská družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography posílá vědcům cenné údaje související s vodním živlem na Zemi včetně globálních informací o výškách mořské hladiny. Dnes si ukážeme vizualizaci těchto dat, která byla pořízena letos mezi 26. červencem a 16. srpnem. Družice SWOT je schopna měřit výšku hladin téměř všech pozemských vodních ploch, takže poskytuje nejdetailnější a zatím nejkomplexnější pohledy nejen na oceány, ale i jezera a řeky se sladkou vodou.

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (20.díl)

Již dvacátým dílem seriálu se zaměříme na další stroj ze skupiny vztlakových těles. V minulém díle jsme se věnovali hlavně prostředí a osobnostem NASA FRC (Flight Research Centre) působící na základně Edwards. Dnes se začneme zabývat prvním vztlakovým tělesem, které umetlo cestu dalším strojům své kategorie. Jeho vznik byl také netradiční, protože nevznikal na základě nějakého oficiálního nařízení, ale trochu bokem a tajně, protože byl financován z prostředků určených na údržbu zařízení FRC. Nebylo však jiné cesty, jelikož bylo potřeba přesvědčit vyšší vedení o smysluplnosti této kategorie. Jediné, co může spolehlivě přesvědčit vyšší vedení, je reálná ukázka takového stroje za letu. Vznik i první lety M2-F1 byly velmi zajímavé a dnes už asi nerealizovatelné. Ale zde se bavíme o době 60. let, kdy snad nic nebylo nemožné.

VV_2023_10

Vesmírné výzvy – Říjen 2023

V říjnu jsme sledovali důležité kosmické události, včetně úspěšného startu sondy Psyche, problémů s únikem chladiva z modulu Nauka, ruské kosmické vycházky a startu mise Shenzhou 17. Dále jsme se dozvěděli o aktuálním dění v kosmonautice, návratu lodi Shenzhou 16 a testu záchranného systému lodi Gaganyaan za letu. Předběžná analýza vzorků z planetky Bennu, testy na základně Starbase a úspěšné vynesení družic Project Kuiper uzavírají aktuální Vesmírné výzvy. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Noční zkouška Ariane 6

24. října zástupci agentur ESA a CNES, společně se zástupci firem Arianespace a ArianeGroup na kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dokončili kompletní plnoformátovou zkoušku předstartovních činností nové rakety Ariane 6. Ta byla v rámci testu WDR kromě jiného naplněna pohonnými látkami, které byly poté odčerpány. Celý test trval více než 30 hodin a tři týmy se vystřídaly po desetihodinových směnách. Cílem zkoušky bylo zvýšit robustnost systému a otestovat bezpečnostní postupy za mimořádných situací včetně přerušení odpočtu kvůli simulovaným anomáliím.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.