sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Články
Dnes v 9:11 středoevropského letního času se uvolnily západky na dokovací přírubě mezi lodí Sojuz TMA-16M modulem Poisk. Uvnitř lodi seděli Scott Kelly, Genndij Padalka a Michael Kornienko připraveni ve svých letových skafandrech. Není se třeba ničeho bát – mise nebyla předčasně ukončena. Sojuz TMA-16M pouze musel uvolnit své místo nadcházející lodi. Pojďme se podívat, jak manévr dopadl a za jakým účelem se vlastně podnikal.
Ruská raketa Proton byla na několik měsíců uzemněná kvůli havárii, která přišla při posledním startu. 16. května selhalo kvůli špatné tepelné izolaci čerpadlo na třetím stupni, takže raketa přišla o možnost manévrovat. Dnes je proto pro techniky, kteří se o Protony starají, velký den. Na rampě kosmodromu Bajkonur už stojí připravený nosič, který dopraví do vesmíru telekomunikační družici Inmarsat 5 F3. Pokud půjde všechno podle plánu, měly by se motory rakety zapálit ve 13:44 našeho času. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě, ale také prostudovat časovou osu plánovaného průběhu letu.
Všechno jednou končí. Této kruté pravdě neuteče ani dospělácká dovolená, ani dětské prázdniny. Stejně tak i náš seriál TOP 5, který vycházel každý prázdninový pátek, dnešním dílem končí, nebo si alespoň dává desetiměsíční pauzu – jak se dočtete v závěru článku. V redakci jsme proto přemýšleli, jaké téma vybrat pro zakončení první série našeho oblíbeného seriálu. Chtěli jsme, aby téma bylo důstojné, ale přitom odlehčené – žádné havárie ani nic podobného. Nakonec jsme se rozhodli, že Vám dnes připomeneme kosmonauty, u kterých hrála hlavní roli délka pobytu ve vesmíru.
V pondělí 24. srpna dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici japonská zásobovací loď HTV-5. Ta ve svých útrobách dopravila na ISS více než pět tun nákladu. Jelikož HTV létá ke stanici jen jednou do roka, jsou pohledy na její zlatavý povrch vzácné. Když se navíc podaří tuto loď správně vyfotit, vzniknou snímky, které svou krásou doslova berou dech. To se před pár dny podařilo posádce ISS a proto Vám dnes můžeme přinést krátký fotočlánek zaměřený právě na tyhle fotky.
Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter i Saturn – kolem všech těchto planetu už v historii kroužila alespoň jedna robotická sonda, která nám pomohla prozkoumat povrch a v některých případech i měsíce, které obíhají kolem planety. Jenže Sluneční soustava obsahuje ještě dvě planety – Uran a Neptun, které jsme zatím prozkoumali pouze z jednoho jediného průletu. Sonda Voyager 2 prolétla kolem Uranu v lednu 1986 a kolem Neptunu v srpnu 1989 – viz fotka vlevo. Všechny naše znalosti o těchto světech tak pochází pouze z této jediné sondy. Dočkáme se v příštích desítkách let nového průzkumníka, který by vstoupil na oběžnou dráhu jedné z těchto planet?
JWST – to jsou čtyři písmena, která spolehlivě zvýší tep každému fanouškovi kosmonautiky. Jde o zkratku, za kterou se skrývá dalekohled Jamese Webba, který bývá často označován jako nástupce Hubbleova teleskopu. Jeho start je zatím stanoven na rok 2018 a i když se zdá, že je tento termín zatím na hony vzdálený, je potřeba už nyní podnikat kroky k jeho stavbě. Předevčírem přistál na Andrewsově základně letoun C-5, který sem dopravil speciální kontejner ukrývající tzv. „backplane“ pro dalekohled Jamese Webba. Tato kompozitní struktura bude mít za úkol nést šestiúhelníková zrcadla tvořící primární zrcadlo (viz obrázek vlevo). Tahač pak kontejner dopravil do čisté místnosti v Goddardově středisku, kde pokračují přípravy na vypuštění JWST.
Na 31. srpna je zatím naplánován start americké rakety Atlas V s telekomunikační družicí MUOS-4, která bude sloužit americkému námořnictvu. Na mysu Canaveral zatím probíhají přípravy na tento start. Před několika hodinami se podařilo s pomocí jeřábu umístit aerodynamický kryt s družicí na vrchol rakety Atlas 551, na které už byl připojen horní stupeň Centaur. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by ke startu dojít ve 12:07 našeho času. V totmo článku Vám přinášíme malou fotogalerii z integrace družice k raketě.
Průzkumu Sluneční soustavy dominují robotické mise. Nepřestáváme žasnout nad možnostmi a výsledky, které nám předvádějí roboty a automaty na Marsu, u Jupitera a Saturnu a nejnověji u Pluta a dokonce na kometě. Za automaty vždy do vesmíru pronikaly lidské posádky a pořád vše nasvědčuje tomu, že tento trend nadále trvá. Po zemské orbitě a měsíčním povrchu se stal Mars příští metou, ke které, byť trochu krkolomně, pilotované lety spějí. Část debaty se dnes točí kolem strategie jak na Mars „zaútočit“, přičemž v centru pozornosti stojí dva postupy – Přímý a Postupný – ve „fázích“.
Příprava na vypuštění americké sondy OSIRIS-REx (plánovaný start září 2016) úspěšně pokračuje. Před pár dny dorazily do střediska společnosti Lockheed Martin, která zodpovídá za stavbu letového exempláře tři cenné zásilky. Jde o kamery, které budou sondě sloužit jako oči. Tyto přístroje vznikly na Arizonské Univerzitě. Díky systému OCAMS (OSIRIS-REx Camera Suite) budou odborníci sledovat přibližování sondy k cílovému asteroidu 101955 Bennu, s jejich pomocí budou odborníci studovat povrch tohoto asteroidu a ze snímků vyberou i místo pro odběr vzorků. Kamery jsou sice fyzicky tři, ale při misi budou spolupracovat jako jeden celek, který bude poskytovat globální data o cílovém asteroidu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
