sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.

Články

OCO-3 si posvítí na uhlík

Čtvrtého května odstartovala vstříc Mezinárodní kosmické stanici zásobovací loď Dragon, která se za dva dny připojila k orbitálnímu komplexu. Desátého května byl z nehermetizovaného nákladového prostoru robotickým ramenem vyjmut přístroj OCO-3, který byl následně umístěn na vnější paletu japonského modulu Kibó. Během dalších dvou dnů pak probíhaly kontroly a došlo k vyklopení systému PMA (Pointing Mirror Assembly). S jeho pomocí pak mohly kontextové kamery provést prvotní průzkum okolí přístroje a ujistit se, že mu ve výhledu na Zemi nic nebrání. Podle dostupných informací se žádný problém neobjevil, tak pomalu přichází čas, abychom si společně představili nový přírůstek mezi vědeckými přístroji na ISS.

Sojuz MS-13 prošel zkouškou těsnosti

Za necelé dva měsíce nás čeká další pilotovaná mise, v rámci které na ISS poletí velitel lodi Alexander Skvorcov a palubní inženýři Luca Parmitano z Itálie a Andrew Morgan z USA. Jejich kosmická loď Sojuz se již připravuje na kosmodromu Bajkonur a přípravy zatím probíhají podle plánu. Včera byly úspěšně dokončeny zkoušky těsnosti hermetizovaných modulů, která se provádí před každým startem. K tomuto testu se používá helium, kterým se naplní vnitřní prostory lodi a sleduje se, zda vzácný plyn nikde neuniká. Tím se prověří, zda moduly kosmické lodi splňují požadavky těsnosti.

Operace "Rodeo" - snímkování komplexu Mir Sojuzem TM-17.

Svět nad planetou (32. díl)

Byl 3. červenec 1993 a Sojuz TM-17 se pomalu blížil k Miru. Stanice vypadala jako velký pták s roztaženými křídly modulů Kvant-2 a Kristall. U stykovacího uzlu posledně jmenovaného modulu byl připojen Sojuz TM-16, porty v podélné ose stanice byly obsazeny nákladními Progressy – u předního stykovacího uzlu visel Progress M-18, u zadního Progress M-17. Před sedmou hodinou večer přilétající Sojuz zastavil 180 metrů od Miru. Palubní inženýr byl přichystán v orbitálním úseku Sojuzu a nyní začal pořizovat videozáznam a cvakat spouští fotoaparátu. Takový úchvatný pohled na stanici se člověku nenaskytne každý den a pokud se tak stane, bývá to na pár sekund, než je třeba opět sklonit hlavu k palubní desce a pokračovat v práci. Náhle se od základního bloku Miru oddělil malý světlý bod a zamířil pryč. „Letí, letí,“ ozval se z rádia hlas Alexandra Poleščuka. To velitel stanice Gennadij Manakov právě z přechodové komůrky základního bloku vypustil kontejner s odpadky a jeho parťák vše sledoval a komentoval. Malá světla tečka se ztratila na pozadí černé vesmírné oblohy. Nyní se schylovalo k ještě zajímavější podívané. „Sašo,“ promluvil komunikátor z řídicího střediska k palubnímu

HERACLES cílí na Měsíc

Evropská kosmická agentura navázala spolupráci s britsko-norskou společností Nammo, přičemž cílem tohoto partnerství je vyvinout výkonný raketový motor pro evropský program průzkumu Měsíce. Nejprve by měl být tento motor použit na vzletové části mise Heracles. Vzletová část by měla zajistit dopravu vzorků z povrchu Měsíce na stanici Gateway, která bude obíhat kolem Měsíce. Samotná mise Heracles je momentálně ve fázi definování parametrů, přičemž vše probíhá pod křídly Evropské kosmické agentury. Na projektu však ESA spolupracuje i s kanadskou, americkou či japonskou agenturou.

Další úkol pro rampu 39A – Starship?

Jak jsme uvedli už ve včerejším Kosmotýdeníku, SpaceX pracuje simultánně na dvou testovacích exemplářích lodi Starship – jak potvrdil šéf firmy, Elon Musk, týmy na texaské základně Boca Chica a floridském městě Cocoa mezi sebou tak trochu soutěží o to, kdo bude efektivnější. Oba týmy spolu navzájem sdílí své poznatky a novinky. V poslední době se počítalo s tím, že Starship bude své testovací lety provádět právě na základně v jižním Texasu, kde kromě testovací verze vznikl i Starship Hopper. Nyní se objevují spekulace o tom, že Starship stavěná na Floridě by měla startovat z historické rampy 39A, kterou má SpaceX v pronájmu. Tuto myšlenku potvrzuje i renomovaný portál nasaspaceflight.com. Loď Starship by měla v ostrém provozu startovat na vyvíjené raketě SuperHeavy, přičemž oba díly mají být opakovaně použitelné. Pokud se podaří překovat všechny nemalé problémy, mohla by tato loď pomoci vrátit lidi na Měsíc a třeba i kolonizovat Mars.

Dva snímky Bennu – tmavý kámen a nadějný kráter

Čtvrtého dubna pořídila sonda OSIRIS-REx v rozestupu osmi minut dva snímky, které bychom Vám chtěli představit. Za osm minut nestihla sonda přeletět daleko a proto jsou některé kameny přítomné na obou snímcích. Nejnápadnějším útvarem, který pozorné oko najde na obou fotkách, je výrazný tmavý balvan. Jde o jedno z nejtmavějších míst na celé planetce Bennu. Tenhle velký kámen totiž odráží jen 3,3 % dopadajícího světla – je tedy černý skoro jako uhel, protože dřevěné uhlí odráží cca. 4% dopadajícího světla. A proč jsme v nadpisu označili kráter, který je na jedné fotce jako nadějný? Je u něj totiž slušná pravděpodobnost, že by z něj mohla sonda odebrat vzorky. Při prohlížení se nenechte zmást, že sever na nich není nahoře – pro pohodlnější prohlížení byly otočeny o 180°.

Kosmotýdeník 348 (12.5. – 19.5.)

Uběhlo dalších sedm dní a proto je čas podívat se na události, které v kosmonautice tento čas formovaly. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vezme plány společnosti ULA na znovupoužitelnost svých raket a plány NASA na nafukovací tepelný štít. Oba tyto plány se setkají v jednom startu v roce 2021. Dále se podíváme na poslední čínský start, anebo na pokrok u zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Úprk severního magnetického pólu

Pokud víme, severní magnetický pól Země byl vždy v pohybu, na rozdíl od fixní polohy geografického severního pólu. Tento poznatek byl ověřován měřeními od prvního v roce 1831 – a byl sledován jeho pomalý přesun z kanadské Arktidy k Sibiři. V současnosti se ale tento pohyb změnil. Mezi lety 1990 a 2005 došlo ke zrychlení pohybu magnetického severu z běžných 0 – 15 km za rok na 50 – 60 km za rok. Ke konci října 2017 překročil magnetický pól datovou hranici ve vzdálenosti 390 km od geografického pólu a nyní míří k jihu (kam jinam, že, pane učiteli?). Vědci se domnívají, že tento úprk je způsoben „přetahovanou“ magnetických bublin hluboko pod námi. Jedou z praktických konsekvencí této změny je to, že musí být (podle aktuální polohy severního magnetického pólu), častěji než jednou za pět let, přepočítáván „World Magnetic Model“, který je zásadně důležitý pro řadu navigačních systémů využívaných např. na lodích, v letadlech, pro Google maps a smartfony. Pro zajímavost – pozice Denverského mezinárodního letiště se za 22 let od jeho zprovoznění

Místo dopadu landeru Beresheet

Jedenáctého dubna se izraelský lander Beresheet pokusil o přistání v lunární oblasti Mare Serenitatis. Výtvor soukromé firmy SpaceIL už v té době měl v kapse dvě prvenství – šlo o první izraelskou i první soukromou sondu, která obíhala kolem Měsíce. Pokus o posunutí obou prvenství na další úroveň, tedy první izraelské i soukromé přistání na Měsíci se však již nepodařilo a lander do Měsíce narazil ve velké rychlosti. Na projektu se částečně podílela i NASA, která měla na landeru laserový odražeč dodaný Goddardovým střediskem. Dalo se tedy očekávat, že se pokusí o nafocení místa dopadu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.