Orion
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Články
Firma SES dnes oznámila, že pro vybudování družicové sítě na střední oběžné dráze využije raket Falcon 9 startujících z Floridy, přičemž by mohlo jít až o sedm družic. Obě firmy už v minulosti ukázaly, že se nebojí inovativních přístupů a že si navzájem věří. Když SpaceX v roce 2013 letěla poprvé na dráhu přechodovou ke geostacionární, nesla družici SES-8, o čtyři roky později, kdy letěl první Falcon 9 s použitým prvním stupněm, byla na palubě družice SES-10. Jejich další start plánovaný na rok 2021 by měl být opět přelomový – družice komunikačního systému O3b mPOWER (viz náš starší článek) od firmy SES totiž má mít terabitové přenosové možnosti.
Věřím, že mi laskavý čtenář promine článek se jistým osobním podtextem. Ovšem platí, že sdílená radost je větší – a já mám nyní kosmickou radost převelikou. Splnil se mi sen, o kterém jsem se svého času ani neodvážil snít. Stručně: mám kompletní sbírku podpisů všech mužů a žen, kteří se kdy dostali na oběžnou dráhu. Pokud teď ohrnujete nos, nikdo vás nenutí trpět nad dalším čtením. A pro vás ostatní: ono to není jen o nějakých pár autogramech. Vím jen o dvou dalších sbírkách podpisů kosmonautů na světě, které jsou kompletní (možná jsou i další, ale opravdu vím jen o dvou). Jedna je v USA, jedna je v Německu. Není už fakt, že třetí úplná kolekce je v České republice, úžasný? A kdo si myslí, že jde o jednoduchý úkol, má možnost se předvést.
Díky izolační fólii vypadá japonská zásobovací loď HTV, jako kdyby byla vyrobená ze zlata. Tenhle japonský nepilotovaný náklaďák je ale zajímavý i v jiných ohledech. Po ukončení provozu raketoplánů a evropských lodí ATV je to právě HTV, kdo dokáže na ISS dopravit největší množství nákladu – dnes konkrétně 5,3 tuny. Navíc tahle loď odstartuje právě dnes ve 23:33 SELČ na raketě H-2B, která odstartuje z kosmodromu Tanegašima – z rampy Jošinobu, která leží u skalnatého pobřeží, na kterém se tříští vlny. O působivé pohledy tak je postaráno předem – přijměte proto naše pozvání k živě a česky komentovanému přenosu.
Spektr byl považován za jakési hlavní energetické centrum Miru. Jeho solární panely o celkové ploše přes 130 metrů čtverečních měly pro komplex, jehož energetická bilance byla dlouhodobě velmi nepříznivá, vyrábět porci tolik potřebné elektrické energie. Před jeho příletem bylo běžné, že pokud chtěli kosmonauti provádět experiment náročný na spotřebu elektřiny, typicky například tavbu v píckách modulu Kristall, museli přerušit provádění méně důležitých pokusů a pozorování. Asi není třeba dodávat, že toto neustálé žonglování s příkonem neprospívalo časovým plánům jednotlivých expedic. Situace se navíc s postupem času pozvolna horšila s tím, jak pomalu degradovaly solární články na stávajících panelech komplexu. Podepsalo se na nich stáří, znečištění motorky stanice samotné i přilétajících a odlétajících lodí, své udělala i neuvěřitelně jemňoučká, přesto však permanentní vrstvička atmosféry, kterou kolem sebe stanice generovala, mnoho článků také trpělo kolizemi s kosmickým smetím a mikrometeoroidy. Těsně před příletem Spektru navíc přestalo poslouchat jedno křídlo solárních baterií na Kvantu-2. Křídlo se zaseklo v jedné poloze a neotáčelo se za Sluncem, takže jeho účinnost byla výrazně nižší. Podle všeho byl za zaseknutím
Široce medializované přistání landeru Vikram plánované na pozdní večer v pátek 6. září 2019 nedopadlo dobře. Ve výšce 2,1 km nad měsíčním povrchem došlo ke ztrátě spojení s landerem – a to se nepodařilo obnovit. Vypadalo to, že Měsíc letos vede nad lidmi 2:1 (Indie, Izrael : Čína). „Všichni“, kdo mají co do činění s vesmírným výzkumem se předháněli v kondolencích a zároveň vyzdvihovali úsilí Indů a oceňovali jejich otevřenost. Mne asi nejvíce dojalo objetí a utišování vzlykajícího ředitele ISRO premiérem Indie. Ten později před zaměstnanci ISRO a při veřejném vystoupení hodnotil misi Chandrayaanu 2 pozitivně, řekl: „dostali jsme se velice blízko a jsme na naše vědce hrdí“. V podstatě přislíbil, že ISRO dostane další příležitosti k tomu, aby „svými úspěchy vyloudili úsměv na tvářích Indů“. Dr. Sivan později popsal sledování přistávacího manévru Vikramu jako „15 minut hrůzy“.
O stavbě druhé rampy kosmodromu Vostočnyj jsme naposledy psali v únoru, kdy se projekt potýkal s administrativními komplikacemi. Ty jsou však již definitivně vyřešeny a práce se tak mohly rozběhnout. Momentálně tu kmitají domíchávače betonu, které vytváří základy nové rampy. Z nové rampy mají startovat nové ruské modulární rakety Angara, přičemž první start z této rampy by měl přijít v roce 2023, byť některé zdroje stále uvádí rok 2021 – ten je však považován za nereálný. Sluší se ještě připomenout, že na kosmodromu na Dálném východě už jedna rampa stojí – startují z ní rakety Sojuz, kterých odsud vyletělo už pět raket, z toho jedna byla neúspěšná. Kromě aktuálně budované rampy pro rakety Angara by měla na Vostočném v dalších letech vyrůst i rampa pro supertěžkou raketu, která Rusku umožní aktivní podíl na využívání lunární stanice Gateway, ale i mnoho dalších projektů.
V posledních letech se stalo již velmi příjemnou tradicí, že se v první říjnovou neděli koná den otevřených dveří ve středisku ESTEC. Tento komplex budov u nizozemského města Leiden patří Evropské kosmické agentuře a slouží jako její technologické středisko. Jednou za rok tak má veřejnost možnost nahlédnout do tohoto areálu, kde se třeba kromě jiného testují evropské družice, než se vydají na kosmodrom. Členové naší redakce si ani letos nenechají tuto příležitost ujít a pokud chcete také nasát místní atmosféru, pak je tento článek určen právě Vám.
Je nedělní poledne a vy správně očekáváte pravidelný týdenní souhrn událostí v kosmonautice. Tentokrát se Kosmotýdeník zaměří v hlavním tématu na hurikán Dorian a jeho dopady na Kennedyho kosmodrom na Floridě. Podíváme se také na bohužel neúspěšné přistání indického landeru Vikram na Měsíci a nevynecháme ani další dění. Zavedeme vás třeba k místu přistání Sojuzu MS-14, který se v automatickém režimu vrátil na Zemi. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
V dubnu letošního roku jsme vám přinesli článek, ve kterém jsme Vám ukázali hrubou topografickou mapu planetky Bennu, kterou vytvořil přístroj OLA (OSIRIS-REx Laser Altimeter) na sondě OSIRIS-REx. Tehdejší hrubý model vznikl z více než 11 milionů měření provedených mezi 12. a 17. únorem. Některé oblasti planetky nebyly nasnímány, ale už tehdy jsme Vám slibovali, že bychom se měli již brzy dočkat podrobnějšího zmapování terénu Bennu. A dnes svůj slib plníme. Mezi 2. červencem a 5. srpnem totiž sonda provedla dodatečná měření přístrojem OLA. Po spojení s první várkou údajů tak bylo k dispozici zhruba 20 milionů měření.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
