sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.

Ursa Major Technologies

Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.

Jared Isaacman

Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.

Radian Aerospace

Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.

Slingshot Aerospace

Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.

Články

Mars

Kosmotýdeník 12. díl (2. 12. – 8. 12. 2012)

Každý den nám roboti a sondy na rudé planetě posílají nové fotky a mnoho informací. NASA se připravuje na vyslání roveru velice podobnému Curiosity. Vozítko by mělo být skoro identické. V březnu 2016 bude vyslána sonda InSight, která bude zkoumat geologickou evoluci marsu. Tento robot se velice podobá sondě Phoenix, která byla vyslána v roce 2007.
Dva astronauti se připravují na roční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Úkolem bude zjistit, jak se lidské tělo přizpůsobí dlouhému letu. Na tuto misi budou vysláni dva velice zkušení astronauti. Scott Kelly a Mikhail Kornienko. Oba mají za sebou více než 170 dní ve vesmíru.
Už je to 40 let od poslední pilotované cesty na Měsíc. 7. prosince 1972 odstartovala raketa Saturn V z kosmodromu na Floridě. Jednalo se o poslední pilotovanou cestu na Měsíc. Mise nesla jméno Apollo 17. Tyto témata probereme ve dvanáctém díle Kosmotýdeníku.

Zavlaje na Měsíci čínská vlajka?

Velké plány Říše středu – 3. díl – Cesta na Měsíc

V prvním díle jsme se věnovali čínským plánům na nové orbitální stanice, druhý díl byl zaměřený na technickou stránku budoucnosti, jelikož jsme rozebírali chystané nosné rakety. Dnes náš miniseriál uzavřeme. Tématem bude cesta Číňanů na Měsíc. Předem musím upozornit, že v mnoha ohledech se bude jednat o spekulace, protože Čína je kromě jiného známá tím, že jen velmi nerada konkretizuje své plány a nejraději mluví velmi všeobecně. Jedno je ale jisté – Číňané o Měsíci mluví poměrně často a není se co divit. Byl by to velký úspěch jejich kosmického programu a úspěšné přistání by je s definitivní platností poslalo do klubu elitních kosmonautických velmocí.

Sonda Dawn

Cesta sondy Dawn do minulosti sluneční soustavy

Mezi oběžnou drahou Marsu a oběžnou drahou Jupiteru se nalézá velice zajímavý prostor. Obecně se mu říká Hlavní pás, celým jménem Hlavní pás asteroidů a planetek. Jeho název už sám osobě napovídá, co se v něm nachází. Kdysi se o něm myslelo, že je to zbytek po planetě, která kdysi obíhala mezi Marsem a Jupiterem a vlivem silného gravitačního působení Jupiteru a nárazu velkého tělesa se rozpadla do rozlehlého pásu trosek. Dnes už s větší jistotou víme, že tomu tak nebylo. Pás je zbytkem proto-planetárního disku, ze kterého kdysi vznikly současné planety.

Hrdina červencového večera 1969 Steve Bales

Kritické momenty kosmonautiky 13. díl

Steve Bales byl nervózní. Šestadvacetiletý mladý muž, jehož role byla ve středisku známa pod akronymem GUIDO (Guidance Officer- muž, který měl na starosti navigační prostředky včetně počítače a jeho softwaru), se soustředil jako nikdy předtím. Nervozita byla cítit všude kolem. Na obrazovce před ním svítila důvěrně známá čísla a kódy, ale dnes to nebyla simulace, dnes jedeme naostro. Před pár desítkami minut se jim na uzavřeném kanálu Gene Kranz snažil dodat krátkou řečí kuráž. Bylo 20. července 1969, krátce po půlnoci místního času. Schylovalo se k největší události 20. století. A Steve měl být u toho. Seděl u jedné z konzol řídícího střediska MOCR v Houstonu a stejně jako ostatním mu naskočila husí kůže v okamžiku, kdy uslyšel, jak capcom Charlie Duke říká: „Eagle, you’re go for PDI!“. PDI znamenalo Powered Descent Initiation (iniciace sestupu s motorem), což neznamenalo nic jiného, než že dva zástupci lidstva začali pomocí motoru svého přistávacího modulu brzdit a sestupovat k povrchu jiného světa- Měsíce.

Motor kosmoplánu Skylon

Kosmotýdeník 11. díl (25. 11. – 1. 12. 2012)

Kepler objevuje planety daleko za naší známou Sluneční soustavou. Nyní však narazil na zajímavého kandidáta. Mělo by se jednat o planetu s oběžnou dobou 4 hodiny! Ve stejném systému by se měly nacházet další čtyři planety s podobně dlouhou dobou oběhu. Británie by mohla mít svůj kosmický letoun. Jednalo by se o Skylo, jednostupňový kosmoplán, který by startoval a přistával stejně jako letadlo. Při startu by se obešel bez pomocných raket a palivové nádrže. Motor, který se pro Skylon vyvíjí, by mohl pomoci i normálnímu letectví. Americká sonda MESSENGER našla na povrchu Merkuru zmrzlou vodu. Ta se nachází poblíž pólů. Okolo ledu se našel materiál, který tvoří jednoduché uhlovodíky. Tyto témata probereme v již jedenáctém Kosmotýdeníku.

VASIMR

Nové typy pohonů pro kosmické lodě

Chemické raketové motory nám otevřely cestu do vesmíru. Podívali se díky nim do kosmu i lidé. Automaty a nakonec i pilotované výpravy s nimi dosáhly Měsíce. Meziplanetární sondy si s jejich pomocí obhlédly naše nejbližší planetární sousedy a některé i dosáhly povrchu těchto těles.

Tyto klasické motory však vyžadují díky malému specifickému impulsu velké množství paliva, což se ve vesmíru pěkně prodraží. Nejvyšší rychlosti s nimi dosažené také vylučují nějakou rozumně dlouhou meziplanetární výpravu s lidskou posádkou. Pokud se tedy budeme chtít pohybovat meziplanetárním prostorem rychleji, případně efektivněji, pak nám nezbývá než začít využívat nové pokročilejší koncepty.

Intermediate eXperimental Vehicle

První krok k evropské lodi

Všechny kosmické velmoci mají svou výkladní skříň a tou je pilotovaná kosmonautika. Tento obor neodpouští chyby a technologie pro něj použité jsou ty nejkvalitnější. Na druhou stranu vývoj pilotovaných kosmických lodí zabere dlouhou dobu a stojí spoustu peněz. Není totiž důvod cokoliv uspěchat. Za první vážnější vlaštovku v toto oboru v podání Evropy můžeme považovat stroj označený zkratkou IXV.

Georgij Timofejevič Beregovoj

Kritické momenty kosmonautiky 12. díl

Po katastrofě Sojuzu-1 se sovětský kosmický program opět rozběhl v roce 1968. 26. října odstartoval z Bajkonuru Sojuz-3. Na jeho palubě byl hrdina druhé světové války- Georgij Timofejevič Beregovoj. Muž, který během konfliktu odlétal 185 bojových misí jako pilot Il-2, se stal nadlouho nejstarším člověkem v kosmu- v době startu mu bylo 47 let. Bylo o něm známo, že byl chráněncem velitele oddílu kosmonautů Nikolaje Kamanina. Zařazením do posádky plánovaného Voschodu-3 přeskočil kosmonauty, kteří přišli do oddílu mnohem dříve. Pochybnosti vzbuzoval jeho věk, kterým při výběru výrazně překračoval daná kritéria, i jeho schopnosti. Během zkoušek, které kosmonauti skládali, rozhodně nijak neoslnil. Přesto byl jmenován na veledůležitou misi, která měla vrátit důvěru programu Sojuz po smrti Vladimira Komarova. Jeho úkolem bylo spojit se s bezpilotním Sojuzem-2, který byl vypuštěn o den dříve. Beregovoj se ke svému cíli přiblížil na 200 metrů, avšak spojení se nezdařilo. Kosmonaut nesprávně orientoval svou loď vzhledem k cílovému Sojuzu a při pokusech napravit svou chybu spálil příliš mnoho paliva. Když se ani napodruhé spojení nepovedlo, bylo od něj

Pohled na místo přistí Sojuzu

Kosmotýdeník 10. díl (18. 11. – 24. 11. 2012)

V desátém díle Kosmotýdeníku si ukážeme, jak vypadalo přistání Expedice 33. Následovat bude představení nově objeveného vesmírného tělesa, které dostalo název super-Jupiter. Toto těleso je 13krát hmotnější, než samotný Jupiter! Nyní se spekuluje o tom, zda se jedná o planetu nebo o hnědého trpaslíka. Teplota tohoto tělesa stoupá až na 1400 stupňů Celsia. Nakonec znovu zavítáme do historie a představíme si koncept vesmírné stanice, kterému chyběly pouze peníze na realizaci. Stanice byla nakonfigurována tak, aby se k ní mohla připojit vesmírná loď Gemini B s dvěma astronauty.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.