Ani nemusíme moc lovit v paměti abychom si vzpomněli na první „poskočení“ zařízení Grasshopper. Psalo se 21. září roku 2012 a tahle imitace prvního stupně rakety Falcon 9 opatřená jediným motorem poskočila do výšky dvou metrů. Přes zvířený prach ale stejně nikdo nic neviděl. A teď, po sedmi měsících, je tu skok do více než stonásobné výšky. V dnešním příspěvku si rozebereme poslední let zařízení Grasshopper a podíváme se i na plány do dalších letů.
Grasshopperu, jeho technickému popisu i účelu jsme se věnovali v tomto starším článku. Dnes se proto zaměříme jen na popis nejnovějšího letu a také na výhled do budoucna. V pořadí již pátý let aparátu Grasshopper přišel 17. dubna. Při tomto skoku padla hranice 250 metrů a celý let trval přesně 61 sekund. Pokud jste ještě tenhle let neviděli, podívejte se na přiložený videozáznam, který doplňuje písnička Ring of Fire od Johnnyho Cashe , která se mimochodem k videu docela hodí.
V čem byl tento let výjimečný oproti ostatním? Především se poprvé startovalo za silnějšího větru než dřív. Zatímco při minulých skocích se bedlivě dohlíželo na rychlost větru a létalo se téměř za bezvětří, při tomhle letu se musel Grasshopper poprat s bočním větrem, což je na záznamu velmi dobře vidět.
Zdroj: http://external.ak.fbcdn.net/
A přiložená fotografie zase krásně ilustruje, v jakém náklonu stroj v jedné chvíli byl. Ale to je podstata testů – odhalit, co všechno systém zvládne, s čím si dokáže poradit. V tomhle případě všechno vyřešila pohyblivá tryska motoru ve spolupráci s několika drobnými tryskami na stlačený vzduch, které jsou umístěny v horní části trupu a které zabraňují rotaci kolem svislé osy. Ostatně, pokud se dobře podíváte na video a budete sledovat stín Grasshopperu, tak semtam zahlédnete drobné korekční zážehy.
A jaký bude další osud Grasshopperu? Do jakých výšek bude létat? Na tyhle otázky najdeme odpovědi, pokud se seznámíme s rozfázováním celého projektu. Ten se totiž dělí do tří etap.
Fáze 1 – maximální výška letu 73 metrů / přistání do 45 sekund od startu – Slouží k základnímu otestování konceptu, tedy že Grasshopper umí vyletět do výšky a pak měkce přistát.
Fáze 2 – maximální výška letu 204 metrů / přistání do 45 sekund od startu – Do rakety je v této fázi natankováno méně paliva, vzhledem k větší výšce a stejnému času musí vše probíhat mnohem rychleji.
Fáze 3 – maximální výška 3500 metrů / přistání do 160 sekund od startu – Testování zaměřené na ještě větší rychlosti – jak při startu tak při přistání.
Teď, když známe jednotlivé fáze testování, připomeneme si dosavadní lety. Pokud započítáme i ten nejnovější, tak se motor Grasshopperu zažehl celkem již pětkrát.
| Pořadí letu | Fáze | Datum | Dosažená výška | Délka letu |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 1 | 21.9.2012 | 1,8 m | 3 sekundy |
| 2 | 1 | 1.11.2012 | 5,4 m | 8 sekund |
| 3 | 1 | 17.12.2012 | 40 m | 29 sekund |
| 4 | 1 | 7.3.2013 | 80 m | 34 sekund |
| 5 | 2 | 17.4.2013 | 250 m | 61 sekund |
Jak můžete sami vidět, fáze číslo jedna trvala nejdéle, naopak fáze druhá je dokončená (a překonaná) už během jediného letu. Čeká na nás tedy fáze třetí, poslední. Pokud půjde všechno podle plánu, tak by další let měl dosáhnout výšky 360 metrů a další by měl mířit už 750 metrů vysoko. A pokud půjdeme ještě dál, tak následující let už má atakovat hranici kilometru a půl. Příští let zamíří do výšky 2 200 metrů. Vše by měl korunovat poslední pokus, jehož cílovou výškou má být 3,5 kilometru. Pokud byste rádi věděli, kdy doje k dalšímu letu Grasshopperu, musím vás zklamat. SpaceX v tomhle směru hodně tajnůstkaří a nejčastěji o letu informuje až několik hodin, nebo dní po něm.
Zdroj: http://talkingpointsmemo.com/
SpaceX přitom už chystá nástupce současného Grasshopperru. Zatím se označuje jako Grasshopper 2 a od stávajícího modelu se bude lišit třeba prodlouženou nádrží, nebo také tím, že bude mít zatahovatelné nožičky. Otázkou ale zůstává, kdy se poprvé dočkáme nasazení tohoto nového modelu. Pro SpaceX bude určitě výhodné, pokud bude mít připravený náhradní exemplář. Díky tomu nebude muset „jedničku“ tolik šetřit a při testech klidně půjde až „na hranu“. Pokud by došlo k selhání, nic by se nestalo, pro současný Grasshopper stejně jiné využití není, tak by se od příště používala dvojka.
Stejně tak je otázkou, kdy se poprvé dočkáme vypnutí motoru a tedy volného pádu. Zatím ve všech případech hořel motor Merlin 1D od chvíle startu až do přistání. Společnost SpaceX ale plánuje, že součástí testování bude i vypnutí motoru následované volným pádem a opětovným zážehem motoru, který by měl zbrzdit přistání. Zdá se, že firma s vypnutím motoru čeká na lety do větších výšek, aby měl motor dost času si s novou situací poradit. Hodně užitečný by mohl být i pokus, který s Grasshopperem na první pohled nesouvisí – V červnu odstartuje poprvé vylepšená verze rakety Falcon 9 v1.1. Na oběžnou dráhu ponese kanadský satelit Cassiope, ale to je teď vedlejší. Hlavní je, že první stupeň před dopadem na vodní hladinu zažehne svůj motor a zkusí změkčit dosednutí.
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://img.izismile.com//img/img6/20130423/video/spacex_rockets_incredible_vertical_takeoff_and_vertical_landing_400x300_20.jpg
http://external.ak.fbcdn.net/safe_image.php?d=AQDaDdYWvxAdNHln&url=http%3A%2F%2Fi3.ytimg.com%2Fvi%2FNoxiK7K28PU%2Fmaxresdefault.jpg%3Ffeature%3Dog&jq=100
http://talkingpointsmemo.com/images/spacex-grasshopper-plus.jpg
