NASA
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Články
Pokud jste se tak jako každou neděli těšili na pravidelný souhrn kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden, dočkali jste se. přichází tradiční Kosmotýdeník a s ním i tři největší momenty předposledního lednového týdne. Těšit se můžete na informace o probuzení evropské sondy Rosetta, budeme se věnovat i vypuštění nového amerického telekomunikačního satelitu. Nezapomeneme ani na firmu Sierra Nevada Corporation, která způsobila mezi fanoušky kosmonautiky menší rozruch prohlášením o miniraketoplánu Dream Chaser. Aktuální díl zakončíme krásně kulatým výročím vozítka Opportunity, které brázdí povrch Marsu již stěží uvěřitelných deset let.
Každá sonda posílá na Zemi cenná data. Jenže čas od času se vyskytne porucha a tok dat se přeruší. A přitom ve vědě jsou nejcennější právě dlouhodobá pozorování, ze kterých se dají vyčíst mnohem širší souvislosti. Dalším problémem je, že každá družice se v jednu chvíli může logicky nacházet pouze na jednom místě. Pokud satelit zrovna snímkuje oblast Austrálie, nemůže pořizovat aktuální data z oblasti Evropy. Evropská kosmická agentura se proto rozhodla k logickému kroku – sloučí data z několika družic do společného formátu a usnadní tak jejich zpracování.
O tom, že je voda na Měsíci víme, stejně tak už nikoho nepřekvapí její objev na Marsu. Životodárná tekutina se ale vyskytuje i na jiných tělesech Sluneční soustavy. Nejnovějším členem tohoto klubu je trpasličí planetka Ceres, která kolem Slunce obíhá v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. I na jejím povrchu se totiž podle všeho nachází voda, která uniká do volného prostoru. Navíc se již relativně brzy můžeme těšit na významné zpřesnění těchto informací.
Zatím ještě neexistuje, do vesmíru poletí až za šest let, nemá oficiální jméno a přesto už dokázal způsobit mezi vědci menší pozdvižení. Řeč je o příštím americkém vozítku pro Mars, které se stále označuje provizorním názvem Rover 2020 podle roku jeho plánovaného vypuštění. Vědecká obec zareagovala na nabídku posílat návrhy na vědecké přístroje, které by měly na jeho palubě letět velmi aktivně. Už teď je jasné, že výběr finálních kandidátů bude opravdu náročný.
Zřejmě každý se někdy v životě při více či méně odborných diskusích setkal s lidmi, kteří zastávají názor, že lety do vesmíru jsou zbytečné a finanční prostředky do nich vkládané by mohly posloužit na něco „užitečnějšího“. Tito lidé už nevidí, že kosmonautika je pro nás důležitá. Nechme teď stranou filosofické úvahy o neustálém posouvání hranic lidstva. Náš nepravidelný seriál se snaží ukázat, že kosmonautika má jasně doložitelné propojení s běžným životem. Zdaleka vždy nemusí jít vždy o přímé objevy. Někdy se podaří vzorně využít technologii, která byla vyvinuta jen jako podpůrný prostředek kosmonautiky.
Úterky patří na našem blogu v posledních týdnech seriálu Vesmírné osudy. Pokud jste dnes čekali další atraktivní článek z této série, musím Vás bohužel zklamat. V průběhu pondělka totiž přišla velmi důležitá chvíle v historii kosmonautiky – evropská sonda Rosetta se probrala z dva a půl roku dlouhé hibernace a je připravena na jedno z největších dobrodružství v historii kosmonautiky. Nový díl Vesmírných osudů přijde až příští úterý.
V minulém týdnu na našem blogu vyšel článek popisující především evropský laboratorní modul Columbus sloužící u Mezinárodní vesmírné stanice, ale také fantastický modul Cupola, který je na ISS nejoblíbenějším místem, které může být nazýváno skutečným oknem do vesmíru, nebo vědecký inkubátor nazvaný Microgravity Science Glovebox. V závěru článku jsem přislíbil, že výčet evropského podílu na ISS těmito dvěma moduly nekončí, a že v něm budem pokračovat. Svůj slib tak plním a vy si dnes můžete přečíst o dalších součástech (a to nejen obydlených modulech), které jsou součástí toho největšího kolosu, jaký kdy člověk na oběžné dráze vytvořil. Pohodlně se tedy usaďte a začtěte se do druhé části článku nazvaného (ne zbůhdarma) Evropská kosmická stanice.
Je tu neděle 19. ledna a k neděli patří kosmotýdeník, tedy souhrn toho nejzajímavějšího, co se v posledním týdnu událo v kosmickém výzkumu. Tento týden byl zajímavý hlavně díky různým vizím, plánům a testováním zcela nových projektů a strojů. Hned zprvu začneme podrobnosti ohledně schváleného rozpočtu NASA pro letošní rok, který přináší mnohé zajímavé skutečnosti. Navážejme zprávou o úspěšném připojení lodě Cygnus k ISS. Raketoplán SpaceShipTwo úspěšně zažehl svůj motor a tak se podíváme na podrobnosti. Kosmotýdeník uzavřeme souhrnem krátkých zpráv z různých projektů. Přeji příjemné čtení.
Ptáte se co může být nového na obyčejné gravitační čočce? No úplně zas tak úplně nového přeci jenom nic, z teorie relativity jejich existence plyne pro celé elektromagnetické spektrum. Ovšem jedna věc je vědět, že takový jev existuje a druhá věc je ho pozorovat. Pro gravitační čočky se to právě podařilo v oboru gama, tedy v tom nejenergetičtějším záření elektromagnetického spektra, které z vesmíru dovedeme zachytit. O průlomové pozorování se postaral teleskop Fermi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
